Před 203 lety se v Uherském Hradišti narodil Alois Pražák, pozdější symbol moravského sebevědomí

O Aloisi Pražákovi se dodnes hovoří jako o výrazné osobnosti a nejvýznamnějším moravském politikovi 19. století. Právem ?

Alois Pražák se narodil jako druhorozený 21. února roku 1820 do měšťanské rodiny Augustina Pražáka a jeho ženy Johanny, která pocházela z italského rodu Poglies ( její předkové se usadili v Hradišti na přelomu 16. a 17. století ). Vyrůstal s pěti sourozenci, bratrem Augustinem a sestrami Annou, Rozálií, Karolínou a Amálií. Jeho otec vlastnil koželužnu, usedlosti ve Starém Městě a vinohrad v Mařaticích. V srpnu roku 1850 si Alois Pražák na Svatém Hostýně vzal za ženu Antonii, dceru olomouckého tiskaře a nakladatele Skarnitzla, s níž se seznámil na právnické fakultě v době olomouckých studií. Bydlel s ní v Brně v Offermanově ulici ( dnešní ulice Bašty ) u Ferdinandovy brány, později na Zelném trhu, kde měl také rozsáhlou zahradu. Zde se jim postupně narodili syn Vladimír, dcera Marie ( jako dvacetiletá se provdala v italském Meranu za šlechtice Huga von Klobus ), dále Jaroslav a nakonec Otakar.

Alois Pražák hájí Moravu

Ve složitém období okolo přelomového revolučního roku 1848 se stal Alois Pražák poslancem moravského zemského sněmu a zasedal i na říšském sněmu, který se konal v Kroměříži. V tomto čase tvrdě hájil vlastní cestu moravské svébytnosti a odmítl snahy o spojení Čech a Moravy s centrálními úřady v Praze. Nezúčastnil se ani pražského slovanského sjezdu, moravskou delegaci vedl zemský a říšský poslanec Jan Helcelet. V roce 1868 byl jedním ze spoluautorů tzv. moravské deklarace, která kladla důraz na kontinuitu Moravského markrabství. Poslanci moravského zemského sněmu vyjadřovali věrnost ústavě a byli opět proti spojení s Čechami. Pražák se nechal slyšet, že se mu podařilo zachránit „ alespoň na čas autonomii Moravy, jež byla ohrožena centralizačními choutkami Riegra “. Myslel tím zřejmě staročeskou politiku, ztělesněnou Františkem Ladislavem Riegrem. V roce 1882 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen za své zásluhy, především na přípravě tzv. Stremayrových jazykových nařízení, do šlechtického stavu a získal titul barona. Později byl jmenován členem panské sněmovny.

JUDr. Alois Pražák stál u zrodu Národní jednoty svatých Cyrila a Metoděje v Brně, pozdější Matice moravské, a obdobně se podílel na založení Besedního domu, kde byl sbormistrem mladý Leoš Janáček, pozdější předseda Klubu moravských skladatelů. Je čestným občanem Brna, Pardubic, Uherského Hradiště a Blanska, kde byl členem čtenářského a pěveckého spolku Rastislav. Zemřel 30. ledna roku 1901 ve Vídni a byl pochovaný do rodinné hrobky v Mařaticích.

Autor: red Zdroj: Blanenský deník Zdroj foto: Slovácké muzeum, Město Uherské Hradiště, Moravský zemský archiv v Brně