Před 203 lety se v Uherském Hradišti narodil Alois Pražák, pozdější symbol moravského sebevědomí

O Aloisi Pražákovi se dodnes hovoří jako o výrazné osobnosti a nejvýznamnějším moravském politikovi 19. století. Právem ?

Alois Pražák se narodil jako druhorozený 21. února roku 1820 do měšťanské rodiny Augustina Pražáka a jeho ženy Johanny, která pocházela z italského rodu Poglies ( její předkové se usadili v Hradišti na přelomu 16. a 17. století ). Vyrůstal s pěti sourozenci, bratrem Augustinem a sestrami Annou, Rozálií, Karolínou a Amálií. Jeho otec vlastnil koželužnu, usedlosti ve Starém Městě a vinohrad v Mařaticích. V srpnu roku 1850 si Alois Pražák na Svatém Hostýně vzal za ženu Antonii, dceru olomouckého tiskaře a nakladatele Skarnitzla, s níž se seznámil na právnické fakultě v době olomouckých studií. Bydlel s ní v Brně v Offermanově ulici ( dnešní ulice Bašty ) u Ferdinandovy brány, později na Zelném trhu, kde měl také rozsáhlou zahradu. Zde se jim postupně narodili syn Vladimír, dcera Marie ( jako dvacetiletá se provdala v italském Meranu za šlechtice Huga von Klobus ), dále Jaroslav a nakonec Otakar.

Nar. 21.2.1820 Alois Pražák, U. Hradiště 12059, str. 40

Alois Pražák hájí Moravu

Ve složitém období okolo přelomového revolučního roku 1848 se stal Alois Pražák poslancem moravského zemského sněmu a zasedal i na říšském sněmu, který se konal v Kroměříži. V tomto čase tvrdě hájil vlastní cestu moravské svébytnosti a odmítl snahy o spojení Čech a Moravy s centrálními úřady v Praze. Nezúčastnil se ani pražského slovanského sjezdu, moravskou delegaci vedl zemský a říšský poslanec Jan Helcelet. V roce 1868 byl jedním ze spoluautorů tzv. moravské deklarace, která kladla důraz na kontinuitu Moravského markrabství. Poslanci moravského zemského sněmu vyjadřovali věrnost ústavě a byli opět proti spojení s Čechami. Pražák se nechal slyšet, že se mu podařilo zachránit „ alespoň na čas autonomii Moravy, jež byla ohrožena centralizačními choutkami Riegra “. Myslel tím zřejmě staročeskou politiku, ztělesněnou Františkem Ladislavem Riegrem. V roce 1882 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen za své zásluhy, především na přípravě tzv. Stremayrových jazykových nařízení, do šlechtického stavu a získal titul barona. Později byl jmenován členem panské sněmovny.

Uherské Hradiště, II. vojenské mapování, zdroj – oldmaps.cz

JUDr. Alois Pražák stál u zrodu Národní jednoty svatých Cyrila a Metoděje v Brně, pozdější Matice moravské, a obdobně se podílel na založení Besedního domu, kde byl sbormistrem mladý Leoš Janáček, pozdější předseda Klubu moravských skladatelů. Je čestným občanem Brna, Pardubic, Uherského Hradiště a Blanska, kde byl členem čtenářského a pěveckého spolku Rastislav. Zemřel 30. ledna roku 1901 ve Vídni a byl pochovaný do rodinné hrobky v Mařaticích.

Erb barona Aloise Pražáka, rodinná hrobka v Mařaticích

Autor: red Zdroj: Blanenský deník Zdroj foto: Slovácké muzeum, Město Uherské Hradiště, Moravský zemský archiv v Brně

Související články

Přečtěte si  FEJETON: Pověst o pokladu

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*