Předseda Ústavního soudu vyzval k překreslení soudní mapy ČR. Může se týkat i vrchního soudu v Olomouci

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský zkritizoval na dnešní justiční konferenci v Senátu současnou podobu soudní soustavy, především výraznou asymetrii u okresních soudů. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresní správa byla zrušena. Uvažoval také o změně čtyřstupňové soudní struktury na tři stupně. Došlo by k zrušení vrchních soudů, včetně toho v Olomouci.

Soudní mapa by měla být překreslena, tvrdí Rychetský

“Vyzývám k zahájení věcné diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla profesně i územně vyvážená,” uvedl Rychetský. Poukázal na to, že zatímco například Okresní soud v Ostravě má 80 soudců, u rokycanského okresního soudu jich pracuje sedm.

“Za optimální model považuji soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační,” dodal. Vyslovil se tak pro třístupňový model soustavy proti stávajícímu čtyřstupňovému s tím, že soudy druhého stupně by řešily výhradně odvolání.

Doplnil, že mu stávající situace připadá absurdní. Podle něj není nutné část okresních soudů rušit, jejich práci je ale potřeba rovnoměrně rozložit.

Možná dojde ke zrušení stupně vrchních soudů

Okresních soudů je nyní v tuzemsku 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech – Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně – fungují jejich pobočky. O možném zrušení dvojice vrchních soudů, které sídlí v Praze a Olomouci, se dlouhodobě diskutuje. Soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Na konferenci se debatovalo o kvalitě soudnictví v ČR

Tématem dnešní konference bylo zhodnocení stavu soudnictví v ČR, a to zejména z hlediska délky soudního řízení a kvality soudního systému. Ministryně Benešová ve svém projevu konstatovala s odkazem na srovnávací statistiky EU, že tuzemský systém je v evropském kontextu navzdory dílčím potížím standardní.

Rychetský ale validitu údajů zpochybnil s tím, že je v případě ČR zkresluje řada vydaných elektronických platebních rozkazů a trestních příkazů. “Nenechte se statistikami ošálit. V rámci Evropy vykazujeme dobré výsledky, je ale navýsost sporné, že tím nešidíme sami sebe,” vzkázal účastníkům konference.

Soudní řízení prodlužuje nejen složitost právního řádu

Rychetský i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal zmínili, že délku soudního řízení ovlivňuje mimo jiné i složitost právního řádu ČR. Zákonodárcům vytkli časté a mnohdy protichůdné novelizace právních předpisů a také zastaralost procesních kodexů, tedy trestního a občanského soudního řádu.

Šámal nicméně připustil, že na délku řízení má vliv i subjektivní přístup soudců a jejich chyby. Kritizoval nerespektování závazných právních názorů vyšších soudů a ustálené judikatury i tzv. soudní ping-pong, tedy opakované rušení rozhodnutí prvostupňových soudů místo toho, aby odvolací soudy samy rozhodly.

Soudní řízení trvají průměrně stovky dní

Ze statistik ministerstva vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se loni naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.

Zdroj: ČTK, foto: Wikipedia