Přejetý vlk přišel na Moravu z Alp, zjistili vědci. Cestou mu hrozil odstřel

Polovina ledna letošního roku přinesla nález přejetého vlka nedaleko Olšan u Prostějova. Genetický výzkum ukázal, že na Moravu přišel z Alp a nikoliv z Beskyd, jak se předpokládalo.

V dřívějších dobách by původ usmrceného zvířete zůstal záhadou. Dnešní genetika však nabízí velké možnosti. První volbou je mitochondriální DNA, tedy soubor genů, které se předávají po mateřské linii. Provedená analýza u nalezeného zvířete odhalila původ z alpské populace. Tato linie vlků pochází podle odborníků ze zvířat přeživších v Apeninách a v posledních letech se jednotlivci zatoulávají i do Německa nebo České republiky. V tuzemsku se přitom vyskytují převážně jedinci ze středoevropských nížin a Karpat.

Další detaily o původu zvířete umožnila analýza mikrosatelitů a mezinárodní spolupráce. “V rámci konsorcia CEwolf, které sdružuje evropské laboratoře zaměřené na genetiku vlka, jsme v minulosti standardizovali metodiku, takže můžeme sledovat přeshraniční pohyb zvířat. První záchyt tohoto zvířete máme ze západu rakouských Alp z konce listopadu loňského roku z kadaveru, volně žijící staré laně, kterou vlk ulovil. Potom existuje několik dalších záchytů z Tyrolska a Bavorska z trusu a stržených ovcí. Zvíře tak během necelých dvou měsíců urazilo minimálně 600 kilometrů,” uvedl molekulární ekolog Pavel Hulva.

Migrujícímu vlku hrozil odstřel

V médiích byl tento vlk prezentovaný jako problematický jedinec s tím, že bylo vydáno povolení k odstřelu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) získala informace od bavorských ochranářů, ze kterých vyplývá, že na tohoto konkrétního jedince bylo skutečně ve správním kraji Horní Bavorsko vydáno povolení k odstřelu, ale bylo po odvolání nevládní organizace po třech dnech zrušeno.

“Nejednalo se podle všeho o problematického jedince. Útoky na hospodářská zvířata, za něž je tento jedinec v Bavorsku zodpovědný, představují jedenáct ovcí a koz. Ve všech případech se jednalo o nedostatečně zabezpečená zvířata,” Karolína Šůlová z AOPK ČR.

Při těchto útocích byly odebrány stěry DNA z kořisti, stejně jako z ulovené zvěře na území Rakouska a dále byl odebrán vzorek trusu po hlášení pohybu jedince vlka v Rakousku.  Na základě provedené analýzy a srovnání vzorků v rámci konsorcia CEwolf se prokázalo, že se jedná o téhož jedince. Jeho cesta skončila letošního 17. ledna u Olšan u Prostějova, kde byl nalezen pravděpodobně po srážce s autem.

Z Alp až na Moravu

O pohybu evropských vlků na velké vzdálenosti ví odborníci díky telemetrickým a genetickým metodám výzkumu. „Například vlk původem ze Šumavy byl v roce 2018 sražen autem nedaleko Hamburku, z Německa pocházející vlk Alan se během šesti měsíců dostal ze Saska do Běloruska a urazil vzdálenost větší než 1500 km. Slovinský vlk Slavic během 98 dnů urazil minimálně 1176 km, než se usadil v italských Alpách, kde následující rok založil smečku s alpskou vlčicí,“ popsala Jindřiška Jelínková z AOPK ČR. Cesta vlka z Alp na Moravu proto není výjimečná.

Zdejší kulturní krajina je hustě protkána zástavbou a sítí silnic, které pro volně žijící živočichy představují obtížně překonatelné bariéry. Doprava je tak jedním z podstatných faktorů, které pohyb velkých savců limitují. Na komunikacích nehynou jen vlci, ale řada dalších druhů zvířat.

Zdroj: AOPK ČR, foto: Hnutí DUHA Prostějov