Přeshraniční trampoty Vídeňského Moraváka

Ilustrační snímek

Rakouská vláda jedná s českou o otevření hranic. Zavřenými hranicemi trpí tisíce Moravanů, Slezanů i Čechů, žijících v Rakousku.

A je to tady, spadla klec – jsem si řekl, když jsem se z rakouských médií poprvé dozvěděl o zavření  hranic mezi našimi sousedními státy. Rakouské by byly otevřené, ale české nikoliv, kdo chce kam, pomozme mu za určitých okolností tam, nedostane se však zpět, leda když si odsedí čtrnáctidenní karanténu, a to na obou stranách hranice.

Venku je nebezpečně krásně, někdy bývá odpoledne i přes dvacet stupňů, a my poprvé za dvacet let nemůžeme o víkendu na naši chaloupku u Slavonic, která se nachází v tak zvaném Trojmezí Dolní Rakousko, Morava, Čechy, pár kroků za rakouskými hranicemi. Dokonce i dovolenou jsme si se ženou minulý týden museli doslova odsedět u nás na trávníku před barákem ve Vídni. Naštěstí bydlíme na okraji města, a tak máme na vycházky do lesa nedaleko. Ale v Maříži nám přerůstá trávník, schnou květinky schované před mrazem v naší zimní zahradě, nikdo je nezalije. A myši si tam zřejmě tropí, co chtějí. A manželka musela odříct termín u místního zubaře, ke kterému se objednala na implantát – předrahá to věc v Rakousku. Prý existuje jakási pašerácká stezka, šeptala nám zubařka do telefonu, ale riskovat nechceme.

Dvacet let jsme si užívali výhod volného pohybu a levného trávení volného času v České Kanadě – výborné a čerstvé pečivo nedaleké pekárny, smažené řízky přes celý talíř za bezkonkurenční cenu, točené pivo, které je na jižní Moravě nejen podstatně lepší než obyčejně bývá ve vídeňských hospodách, ale zároveň také asi čtyřikrát levnější. A to nemluvím o opravách a průbežném servisu našich aut v místní autoopravně. To začíná být opravdu kritické, bez autoopravny nebude ani technická kontrola ve Vídni, která měla broběhnout nejpozději tento měsíc. Vídeňské ceny se v autoservisu pohybují asi tak na desetinásobku těch slavonických.

Tak jsme si k úžasu sousedů na trávníku před domem rozbalili aspoň malý gril a já dočasně přesedlal na bavorské pivo, které přeci není tak špatné. Chodím po okolních ulicích a parcích a sbírám aspoň dřívka, ale moc mi to nejde, je všude čisto a uklizeno. Snad se hraniční režim uvolní v dohledné době alespoň částečně, pro lidi, kteří mají nějaký pádný důvod hranice překračovat, byť i jen na pár hodin. Ale prosím, rychle. Nebo nám ten trávník přeroste, kytky uschnou a než si tady začneme všichni zvykat na časy, kdy byly hranice zavřené na deset západů.

Autor: w.m. Foto: autor a twenty20.com

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*