Příprava rychlotratí pokročila, Moravou budou procházet dva koridory

Vysokorychlostní tratě (VRT) propojí významná centra napříč celou Evropou. Jejich příprava v České republice výrazně pokročila. Na Moravě je nejdále úsek mezi Modřicemi a Šakvicemi. Evropská komise přišla s návrhem na revizi celoevropského plánu. V Brně se budou křižovat dva koridory.

Největším milníkem v přípravě vysokorychlostních tratí v letošním roce bylo zahájení projekčních prací. “Projektanti v průběhu uplynulého roku pracovali na dokumentacích pro územní rozhodnutí (DÚR) ke třem úsekům nových železnic. Spolu s dokumentacemi připravují dodavatelé mimo jiné také podklady pro proces posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA,” uvedla tisková mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Na Moravě se jednalo o VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Šakvicemi. Správa železnic na vyhlášení veřejné zakázky na DÚR čeká VRT Vysočina fáze I. mezi Brnem a Velkou Bíteší.

Návrh Komise počítá se dvěma koridory přes Moravu

Významný posun také představuje návrh Evropské komise na zařazení většiny tuzemských plánovaných tratí do transevropské sítě TEN-T Core. Dokument zveřejněný 14. prosince reaguje na cíle unijní dopravní a ekologické politiky. Podle Friebové železničáři usilovali o zařazení tratí Via Vindobona (Berlín – Praha – Brno – Videň) a Víneň – Brno – Ostrava do hlavní sítě TEN-T, zejména kvůli možnostem čerpání dotací z fondů EU.

“Vyjednávání bylo složité, Evropská komise na počátku zcela vylučovala zásadní změnu map hlavní sítě, nechtěla ohrozit její dokončení do roku 2030. Původní návrh byl ponechat tuzemské VRT v globální síti, což by reálně vylučovalo financování z CEF před rokem 2040,” informovala mluvčí Správy železnic.

Železničářům se nakonec pomocí série osobních jednání, která vyvrcholila během akce Connecting Europe Express, podařilo přesvědčit Evropskou komisi k zařazení tuzemské VRT do hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě TEN-T již v úvodním návrhu revidovaného nařízení.

“Návrh Komise na revizi proto plně respektuje požadavky prosazované Správou železnic a umožní kofinancování tuzemských VRT z fondů EU. Současně je zřejmé, že projekt Via Vindobona je projektem prioritního významu EU pod přímým dohledem a s podporou Evropské komise,” doplnila Friebová.

Brno jako dvojí dopravní uzel

Hlavní novinkou v návrhu Komise je sloučení Koridorů hlavní sítě (Core Network Corridors; CNC) a Železničních nákladních koridorů (Rail Freight Corridors; RFC) vytvořením Evropských dopravních koridorů (European Transport Corridors; ETC), které budou zahrnovat nehvýznamnější tratě Hlavní sítě TEN-T.

Přes ČR mají nově procházet dva evropské dopravní koridory, a sice Rýnsko-dunajský a Balticko-adriatický. Tím budou odstraněny překryvy dosavadních koridorů RFC, všechny dosavadní hlavní směry zároveň zůstanou součástí nových koridorů ETC. Moravou tak budou procházet dva dopravní koridory, které se budou křižovat v Brně.

Revize nařízení dále zavádí novou vrstvu sítě TEN-T. Podle původního nařízení byl termín dokončení hlavní sítě stanoven na rok 2030 a globální sítě na rok 2050. Nově je zařazena takzvaná rozšířená hlavní síť (Extended Core Network) s termínem dokončení 2040.

Z hlediska ČR je zásadní zařazení celé trasy VRT zařazení celé trasy VRT v rámci Via Vindobona do hlavní sítě s tím, že moravský úsek Velká Bíteš – Břeclav získá maximální prioritu financování s plánovaným dokončením do roku 2030. Úsek Velká Bíteš – Světlá nad Sázavou se zařadí do rozšířené hlavní sítě s termínem dokončení 2040.

VRT Brno – Přerov – Ostrava je zařazen do hlavní sítě s tím, že úsek Brno – Přerov je už dnes její součástí (modernizace na 200 km/h). Úsek mezi Přerovem a Ostravou bude pravděpodobně zařazen do rozšířené varianty. V hlavní síti pro nákladní dopravu zůstává úsek Brno – Česká Třebová, což umožňuje spolufinancování projektů z nástroje Blending Call CEF.

Součástí hlavní sítě zůstává i úsek Česká Třebová – Ostrava, jehož zachování se podařilo vyjednat i v případě zařazení VRT do hlavní sítě. Spolufinancování projektů z Blending Call CEF je zde zachováno.

Zařazení do evropského systému je klíčové

“Zařazení tuzemského systému VRT a hlavních nákladních os do hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě je extrémně důležité z pohledu budoucího kofinancování staveb z prostředků EU. Pouze projekty na těchto tratích budou kandidáty na spolufinancování z CEF 2 a dalších fondů EU,” vysvětlila Friebová s tím, že CEF 2 je zároveň hlavním nástrojem pro financování projektů rozvoje evropské dopravní infrastruktury.

Návrh nařízení rovněž zavádí nové nároky na minimální parametry tratí, jež jsou součástí sítě TEN-T. “Veškeré dodatečné parametry bude v dalším kroku posuzovat Evropský parlament. Může ještě dojít k úpravám návrhu Evropské komise,” upozornila na závěr mluvčí Správy železnic.

Zdroj: Správa železnic, foto: Deutsche Bundesbahn, Evropská komise