První moderní lidé zřejmě žili na střední Moravě už před 43 tisíci lety, naznačují nálezy u Želče na Prostějovsku

V srpnu roku 2022 proběhl v těžebním pásmu ondratické pískovny na katastru obce Želeč nedaleko Brodku u Prostějova výzkum Archeologického centra Olomouc zaměřený na odkryv pozůstatků někdejšího sídliště lovců a sběračů z počátku mladého paleolitu. Nálezy datované do tohoto období jsou z tohoto prostoru známé již od počátku dvacátého století. V roce 2010 se zde archeologům dokonce podařilo odkrýt tři ohniště obklopené kamennými nástroji. Poslední výzkum byl součástí Visegrádského projektu nazvaného „Náš příchod do střední Evropy“, na kterém spolupracovali odborníci z různých oborů ze všech zemí Visegrádské čtyřky.

Cílem výzkumu byl zejména odběr vzorků na přírodovědné a datovací analýzy. Po roce a půl jsou k dispozici první výsledky, které byly aktuálně představeny na Konferenci environmentální archeologie v Hradci Králové. „Našim hlavním cílem bylo upřesnit stáří zdejších nálezů a také přibližně zrekonstruovat životní prostředí, ve kterém tehdejší lidé žili,“ přiblížil vedoucí výzkumu, archeolog Ondřej Mlejnek.

Na základě nálezů z jiných lokalit, jako je například nedávný nález kosti moderního člověka z jeskyně Ilsenhöhle v německém městě Ranis, který byl datovaný do období před více než 45 tisíci lety, víme, že přibližně v tomto období do střední Evropy dospěli první moderní lidé, kteří zde patrně zastihli ještě i skupiny posledních neandrtálců.

Kosti se bohužel na lokalitě v Želči nedochovaly, nálezy kamenných nástrojů ovšem připomínají právě ty z lokality Ranis, čemuž odpovídá i stáří nálezů, které bylo stanoveno na základě radiokarbonového datování uhlíků z ohnišť na více než 43 tisíc let. Z těchto důvodů se badatelé domnívají, že by mohlo jít o doklady pobytu jedněch z prvních moderních lidí na střední Moravě.

Provedené geologické a archeobotanické analýzy odebraných vzorků sedimentu a uhlíků zase pomohly přibližně zrekonstruovat životní prostředí, ve kterém tehdejší lovci a sběrači sídlili. Klima poslední doby ledové bylo výrazně chladnější než dnes, přesto nebyla krajina zcela bezlesá. Zatímco v úvalech se patrně nacházela chladná step, kterou křižovala stáda lovné zvěře, například divokých koní, tak svahy Drahanské vrchoviny byly porostlé ostrůvky jehličnatých lesů. Právě strategická poloha na mírném svahu s výhledem do údolí zřejmě na toto místo přitahovala skupinky tehdejších lovců, kteří si zde opakovaně založili krátkodobý tábor.

Badatelský tým aktuálně dokončuje nálezovou zprávu z posledního výzkumu a připravuje odbornou publikaci výsledků přírodovědných analýz.

Přečtěte si  Pozvánka na přednášku: Hranice Čech a Moravy v myslích lidí i v krajině
Výzkum lokality v roce 2022

Autor: red Zdroj a foto: Archeologické centrum Olomouc

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*