Brněnská rozhlasová stanice se sice hlásí mottem “Český rozhlas Brno, rádio naší Moravy”, k Moravě a moravanství se ale příliš nemá. Před redaktory a dramaturgy přitom leží skvosty, které nechávají ležet ladem. Nad těmito otazníky se ve svém fejetonu zamýšlí etnolog a historik František Synek.
Denně poslouchám rozhlasovou stanici Brno, která se hlásí mottem “Český rozhlas Brno, rádio naší Moravy”. Vysílání je zajímavé, stanice jako jedna z mála, ne-li vůbec jediná z okruhu státního rozhlasu, hraje lidovou hudbu cimbálovou i dechovou, věnuje pozornost osobnostem kultury a památkám Moravy. To vše vítám a oceňuji. Na druhé straně jsou i stránky vysílání, které mně vadí, ba přímo mne vytáčí.
Už samotný název stanice je silně zavádějící! Příliš připomíná, kdo rádio vlastní. Ale platí je také koncesionáři z Moravy a možná i proto by mohla mít redakce více volnosti. Proč by v rámci republikového Českého rozhlasu nemohla být moravská redakce pro celou Moravu nebo třeba Radio Brno, rozhlas Moravy. Proč se management brněnské stanice nemůže (či nechce?) za Moravu více hlásit, více vše moravské podporovat a propagovat? Komu by to vadilo?
Nemlčet o Moravě
Ptám se často, proč rozhlasové vysílání z Brna více nevyužívá bohaté a jedinečné historie a kultury raně středověké říše Moravanů. Proč nejsou uváděna data z předlouhé historie Markrabství moravského, v letech 1182–1918 státoprávního útvaru na území Moravy s různou mírou autonomie, vlastním zemským sněmem a zemským výborem? Proč stanice neuvádí, kromě hudebního folkloru, pořady s jedinečnou regionální mluvou nejméně Slovácka, Valašska, Horácka a Hané? Místo toho denně bombarduje posluchače brněnským hantecem, mluvou brněnské chudiny, jejíž současná verze neodpovídá původnímu znění z 19. a začátku 20. století.
Kvůli takovým otázkám je mně z brněnského rádia smutno. Před jeho redaktory a tvůrci programu leží skvosty, které, snad až s výjimkou hudebního folkloru, nechávají ležet ladem a lidu moravskému, svému vděčnému a vnímavému posluchačstvu, neposkytují. Chybí jakýkoliv příklad moravského vlastenectví, příkladného vztahu k moravské rozdílnosti národopisné a úchvatnosti historické! Proč v době sčítání lidu nezněla z rádia Brno pobídka k poznání moravské identity a její vyjádření ve sčítacích protokolech? Proč rádio a jeho redaktoři mlčí?
Po vzoru mnohých svých předchůdců by měli být proklamátory toho, k čemu se slovně a velmi skromně hlásí – že jsou z Moravy. Více ale už z jejich úst neuslyšíme. Byť jsou hodně slyšitelní a měli by možnost přispět k pozvednutí Moravy, mlčí nebo lehce mlží. A jejich Morava, její osobitá historie, jedinečná kultura i duchovní příklad se nepozvednuty a nepřipomenuty ztrácí z povědomí jedné generace po druhé. Škoda promarněných řečí a vysílacího času… Moravě chybí osobnosti propagující její příznačnost. Stanou se jimi redaktoři brněnské rozhlasové stanice? Mohli by – mají k tomu všechny předpoklady! Jen to zkusit a začít.
František Synek
František Synek je etnograf, historik a fejetonista. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Foto: ČRo Brno (úvodní), Lenka Fojtíková
Znělky stanic Československého rozhlasu:
“Znělkostroj”, z něhož vycházela znělka brněnské stanice – melodie
“Moravo, Moravo”. Snímek z Technického muzea Brno.
Více zde: https://radiohistorie.webnode.cz/znelky-csr/
—
Proč se nehlásí k moravanství, protože to je ČESKÝ ROZHLAS nikoliv moravský. Prostě pro Prahu to je celorepublikový veřejnoprávní rozhlas Čechů , nic víc a nic méně. Od českého vedení rozhlasu nelze čekat nic jiného a faktem je, že např. dobré ráno z Moravy či zprávy z celé Moravy vysílá pouze Brno. Studio Ostrava nebo Zlín se k Moravě nehlásí téměř vůbec . Pokud budeme chtít opravdu MORAVSKÝ ROZHLAS/RÁDIO tak v současnosti asi jako soukromé rádio , čekat vstřícnost od pražského vedení v rozhlasu opravdu nejde. Politicky prosadit změnu rozhlasového zákona tak aby posluchači z Moravy platili koncesionářské poplatky moravskému rádiu je taky v současném centralizmu nemožné a neprůchozí. Npř. takové Country rádio , které je založeno na Česko – Morava a Slezsko zmiňuje Moravu a uvádí zprávy z Moravy mnohem častěji než ČR Brno.
Ostatně slogan “Český rozhlas Brno, rozhlas naší Moravy” je přece dvojsmyslný. Je otázkou, koho za vlastníka Moravy tvůrci sloganu považují, zda Moravany, nebo Čechy? Z obsahu vysílání lze spíše dovodit, že onen rozhlas je spíše “nás Čechů” než nějakých obtěžujících Moravanů, kteří snad vyhynuli s rozvrácením tzv. Velké Moravy…
Zákon č. 484/1991 Sb. (zákon České národní rady o Českém rozhlasu)
Aktuální znění 02.05.2015 – viz: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-484
§ 1 (1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
§ 2 (1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen “veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání”).
(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin …
To je sice hezké , ale Moravané přece nejsou ani tou zmiňovanou národnostní menšinou natož národem. Dle českého přístupu to jsou přece Češi jak polena . Změnit tento zákon tak aby ČR byl veřejnoprávním mediem pro národ Čechů i Moravanů je nemožné a fakticky pro všechny současné parlamentní strany i neprůchodné.
Stále zůstává ” … kultura, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost …” – to nelze Moravanům vzít.
—
Sídlo Českého rozhlasu Brno má nový kabát. Původní lesk funkcionalistické budově vrátila čtyřletá rekonstrukce. Je téměř sto let stará, takže opravu už nutně potřebovala. Rekonstrukce se dočkala i její střešní terasa. Dnes byla budova slavnostně otevřena.
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/video-funkcionalisticka-budova-ceskeho-rozhlasu-brno-ma-zpet-svuj-puvodni-lesk.html
—
Ještě lepší by bylo, kdyby se vrátila původní znělka (o které píšu v prvním komentáři pod článkem).
Pan Synek se v článku několikrát ptá proč se pracovníci Českého rozhlasu Brno chovají tak jak se chovají. Odpověď na to je jednoduchá. Protože autocenzura!!!