Pro mnohé může být překvapením fakt, že u našich východních sousedů na Slovensku působí organizace sdružující občany hlásící se k moravské národnosti. Slovenské občanské sdružení Morava krásna zem (MKZ) je národnostní a kulturní organizací, která od roku 2013 oficiálně zastupuje příslušníky moravské národnostní menšiny na Slovensku při Úřadu vlády Slovenské republiky. Ještě zajímavější je, že slovenští Moravané mají své oficiální zastoupení také na Moravě. Od roku 2022 se o jejich propojení s Moravou stará Vladimír Novotný z Blanska. To nemohlo ujít pozornosti Zpráv z Moravy a pana Novotného jsme požádali o rozhovor.
Jak se to událo, že se muž z Blanska stane zástupcem slovenských Moravanů na Moravě?
Členem sdružení Morava krásna zem jsem se stal v roce 2015 jako první zahraniční člen. Spolupracoval jsem již o rok či dva dříve. Zástupcem pro Moravu jsem od roku 2022, pro Moravany symbolického roku, kdy slavili 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech. Ve zmíněném roce se MKZ podařilo uspořádat dvoudenní festival Morava krásna zem v Trenčíně. Akce se nesla právě v duchu a k připomínce moravského výročí. Logo akce bylo navrženo a zhotoveno na Blanensku. Pokřtěno v blanenském zámku zpěvákem Tomášem Kočkem.
Co je náplní vaší pozice, čím se zabýváte?
Přispívám do časopisu Ludé povidajú a tuto možnost nabízím i některým moravským městům a obcím, zástupcům samospráv, umělcům, fotografům nebo jinak zajímavým lidem, skupinám či aktivitám. Pro putovní festival Morava krásna zem, který v roce 2023 oslavil 10 let své úspěšné působnosti na Slovensku, v jisté míře zajišťuji účinkující z Moravy. A naopak – slovenským Mužákům Moravia vystoupení na Moravě.
Jedním z dalších úkolů mého zastoupení je Iniciovat a podporovat přeshraniční spolupráci mezi slovenskými a moravskými subjekty. V tomto ohledu jsme v listopadu společně se Zbyňkem Pastyříkem, starostou Dambořic, zorganizovali menší setkání starostů a zastupitelů moravských a slovenských samospráv. Z tohoto přátelského jednání vznikl základní obrys spolupráce již pro příští rok.
Jak vnímají Moravu Moravané na Slovensku?
Činnost mého zastoupení tkví také v navazování spolupráce, propagaci aktivit slovenských Moravanů na Moravě a seznamování slovenských Moravanů a slovenské veřejnosti se situací Moravy a Moravanů v ČR. Občas to není jednoduché, protože občané Slovenska někdy nechápou naše moravské problémy a naši situaci.
Jednou jsme v Trenčíně debatovali a nešlo jim do hlavy jak je možné, že Česká republika neuznává Moravany jako národ, když na Slovensku je to samozřejmost. Při sčítání lidu na Slovensku má moravská národnost svoji samostatnou kolonku, kdežto v ČR nikoliv.
Není zvláštní, že Moravané v cizině mají lepší postavení než ti žijící na Moravě?
Ano, čím dál víc si tak uvědomuji paradoxní situaci své pozice. Na Moravě zastupuji slovenské Moravany, kteří jsou na Slovensku oficiálně uznáváni jako národ. Kdežto Moravané žijící v ČR ne. Takže já jako člen slovenského sdružení MKZ, ale občan ČR, mám vlastní identitu legalizovanou díky Slovenské republice kde nežiji …
Je něco, z činnosti slovenských Moravanů, co má přesah i k nám a mohlo by zajímat obyvatele Moravy?
Sdružení MKZ natočilo několik dokumentárních filmů s moravskou tematikou. Na některých jsem spolupracoval. Jedná se například o vzpomínkový dokument “Doc. Boleslav Bárta”, kterého jsem znal osobně. Nebo při finanční pomoci členů a příznivců MKZ, tornádem poničených obcí jižní Moravy, konkrétně Mikulčicím. Některé dokumenty odvysílala slovenská veřejnoprávní televize RTVS (Dedičstvo ukryté v čase). A jeden dokument o moravské národnostní menšině letos natočila samotná RTVS (Moravský magazín). Nemálo aktivit také vzniká v rámci kulturního projektu “Dotknite sa Moravy na Slovensku”.
Co konkrétně vedlo vás, nabídnout své služby a volný čas právě slovenským Moravanům?
Jednalo se o vzájemnou dohodu po letité spolupráci a oboustranné důvěře. Díky slovenskému sdružení Morava krásna zem jsem poznal mnoho pozoruhodných lidí, umělců i politiků a získal nemálo nových kamarádů a přátel. Například s Jánem Chúpkem, který v roce 2023 dostal Zlatou medaili Slovenské republiky za úspěšnou prezentaci moravské kultury a tradic na Slovensku. Nebo s Jankou Muráňovou, která dává do moravských aktivit na Slovensku tolik energie a srdce, že nechápu kde se to v ní bere. A nemohu opomenout režiséra a kameramana Ľubo Klúčika.
Moravanství a lásku k Moravě jsem nejspíš získal od babičky a dědečka z Ivančic. V jejich domě visel starý barevný obrázek šohaje na koni, na který jsem se od dětství neustále chodil dívat. V rohu obrázku byl počáteční text moravské hymny: “Moravo, Moravo! Moravičko milá, co z tebe pochází, chasa ušlechtilá.” Nyní obrázek visí u nás v kuchyni.
Autor: red Foto: Vladimír Novotný
Související články
Moravané žijící na Slovensku přeji Moravě vše dobré do roku 2024
Moravané na Slovensku oslavovali moravskou kulturu. U Žiliny proběhl 11. ročník festivalu Morava krásna zem
Moravané na Slovensku již po jedenácté oslaví krásu Moravy a její jedinečnou kulturu
Moravská kultura je na Slovensku vidět: Trenčianské Teplice hostily 12. ročník festivalu Morava krásna zem
Upozorňuji na dvě podstatné nepřesnosti v rozhovoru:
1) v obou státech, České i Slovenské republice, je součástí ústavního pořádku Listina základních práv a svobod, která v čl. 3 odst. 2 stanovuje, cituji: „KAŽDÝ má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.“, konec citace Ústavy. Nemystifikujme tedy obyvatele Moravy, že k jakési „legalizaci“ svojí moravské identity musejí usilovat o členství ve spolku Morava krásna zem, působícím na Slovensku, jako to učinil kamarád Vláďa Novotný z Blanska, a že tak budou mít svoje moravanství tzv. „legalizováno“ díky Slovenské republice; všech dnešních asi půl milionu Moravanů se prostě nemůže stát členy spolku na Slovensku, který sdružuje jen několik málo tisíc zájemců o moravský folklor; Moravanem může být KAŽDÝ, kdo se tak cítí nebo sebe identifikuje, nepotřebuje k tomu pomoc státu, tím méně státu jiného než ve kterém je občanem, stačí mu k tomu ono výše zmíněné základní právo, které oba uvedené státy formálně uznávají, jinak by nemohly být členy Evropské unie;
2) v rozhovoru je směšován pojem „národ resp. národnost“ s pojmem „národnostní MENŠINA“ – Moravané na Slovensku opravdu jsou tzv. národnostní menšinou podle tamních předpisů, (dlužno doplnit, že předpisů podzákonné právní síly, Slováci o svém zákoně o národnostních menšinách diskutují totiž od svého vzniku už 32 roků, ale zatím vždy nejvýše na vládní úrovni, do parlamentu zatím nedostali ani žádný návrh); doma na Moravě by však bylo krajně nespravedlivé, aby za menšinu byli považováni Moravané; občané Moravy jsou jednou ze tří skupin občanů, vedle občanů Čech a občanů té části Slezska, která leží na území ČR, kteří přijali v roce 1993 Ústavu České republiky; Čechy, Morava a Slezsko jsou státotvorná území ČR a občané v nich žijících nemohou být doma menšinou – tomu odpovídá v ČR i zákon číslo 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, i na něj navazující rozhodovací praxe soudů, jak obecných, tak soudu ústavního – Moravané prostě doma nejsou žádnou menšinou; na Slovensku, tam ano, tam menšinou naopak jsou.