Sociální služby zůstávají podfinancovány. Velký podíl na tom má systémové nastavení, říkají kritici

V souvislosti se sociálními službami se dlouhodobě ozývají kritické hlasy poukazující na jejich podfinancování. Základní problém prý přitom spočívá už v samotném systémovém nastavení. Terčem kritiky je především tzv. směrné číslo, pomocí kterého Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozděluje peníze do jednotlivých krajů.

Chyba spočívá už v samotném systémovém nastavení

Sociální služby jsou financovány z veřejného rozpočtu především prostřednictvím rozdělování peněz v gesci MPSV. Základním parametrem je ze zákona o sociálních službách tzv. směrné číslo představují procentuální podíl jednotlivých krajů na celkovém ročním objemu finančních prostředků na podporu sociálních služeb.

Mezi směrnými čísly jednotlivých krajů existují zásadní rozdíly, aniž by jejich výše kopírovala podíl obyvatelstva (viz tabulka níže). Například směrné číslo Jihomoravského kraje je nastaveno na 9,21 a podíl obyvatel ve vztahu k celkové populace činí 11,15 %, zatímco pro Olomoucký kraj platí směrné číslo 7,81 a podíl obyvatelstva je 5,93 %. V přepočtu na jednoho obyvatele tak první kraj letos dostal 1.248 Kč, zatímco u druhého se jedná o 1.982 Kč na hlavu.

Poskytovatelé sociálních služeb: situace neudržitelná

Na řada organizací hlásí nedostatek finančních zdrojů a varuje před nutností omezit vlastní činnost. Ohroženi zůstávají sociální pracovníci i samotní jejich klienti. “V Jihomoravském kraji je situace kritická, poskytovatelé sociálních služeb nemají na výplaty svých zaměstnanců. Špatně nastavené směrné číslo, klíč k centrálnímu přerozdělení peněz, výrazně ohrožuje stabilitu poskytování sociálních služeb”, přibližuje místní situaci jedna ze sociálních pracovnic.

“Region musí jednoznačně rozhodovat o svých finančních tocích a definovat na základě potřeb svých obyvatel, jaké služby bude poskytovat a podporovat. Nejsem si jistá, jestli komunisty uměle vytvořené kraje jsou této funkce vůbec schopny,” dodává.

Odborníci volají po změně

Řada odborníků na danou tematiku požaduje zásadní změnu systému financování sociálních služeb. Mezi nejčastější požadavky patří zrušení směrného čísla a přijetí jiného základního nastavení. Zvažují se i širší úpravy. V dokumentu MPSV popisujícím možná východiska se uvádí posun směrem k pojistnému modelu používanému v Německu či Nizozemsku.

Současný systém přerozdělování financí na sociální služby pracuje s tzv. směrným číslem. Jedná se o výši procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok. Podoba výsledné částky poskytnuté na sociální služby je tedy v režii státu. Samosprávná funkce kraje je v tomto vztahu prakticky zcela potlačena, kraje hrají pouze roli nerovného partnera, který je odkázán na blahovůli pražského mocenského centra. Směrné číslo se uvádí v příloze Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.

Kraj	Tzv. směrné číslo (procenta)	Základní alokace + dofinancování 2019	Podíl obyvatelstva	Příspěvek na jednoho obyvatele
Praha*	8,08	1 302 868 626 Kč	12,32%	990 Kč
Jihočeský	6,67	1 075 511 601 Kč	6,03%	1 672 Kč
Jihomoravský	9,21	1 485 076 739 Kč	11,15%	1 248 Kč
Karlovarský	3,4	548 236 798 Kč	2,76%	1 860 Kč
Královéhradecký	5,46	880 403 800 Kč	5,17%	1 597 Kč
Liberecký	4,14	667 558 925 Kč	4,15%	1 507 Kč
Moravskoslezský	11,99	1 933 340 944 Kč	11,26%	1 609 Kč
Olomoucký	7,81	1 252 856 700 Kč	5,93%	1 982 Kč
Pardubický	5,37	865 891 649 Kč	4,89%	1 661 Kč
Plzeňský	4,86	783 656 129 Kč	5,51%	1 334 Kč
Středočeský	10,93	1 762 420 060 Kč	12,33%	1 280 Kč
Ústecký	9,71	1 565 699 797 Kč	7,69%	1 908 Kč
Vysočina	5,3	854 604 421 Kč	4,77%	1 678 Kč
Zlínský	7,07	1 140 010 048 Kč	5,46%	1 956 Kč

*Pro doplnění: Praha původně žádala o dotaci 3 268 593 000 Kč, ve srovnání např. s Jihomoravským krajem, který podal žádost o 1 699 500 000 Kč.

Autor: pjk, foto: Pixabay