Tip na prázdninový výlet. Lovecký hrad trochu jinak

Hrad Roštejn nabízí úžasné výhledy do okolí

Hrad Roštejn leží asi 10 km severně od Telče a patří k těm hradům, které na sebe upozorňují již z dálky. Gotická sedmiboká věž s výškou 28 metrů připomíná hrot kopí čnějícího ze zalesněného skalnatého vrchu. Kromě zajímavých expozic uvnitř gotického hradu stojí za to také působivý výhled z věže do okolního kraje.

První zmínka o Roštejnu pochází z roku 1353. Gotický hrad byl v 16. století renesančně přestavěn a poté byl využíván jako lovecký zámek. Roku 1423 Roštejn dobývali husité, ale neměli úspěch. Po úderu blesku do šindelem kryté věže (13. června 1915), hradní objekt vyhořel a začal chátrat. Celková rekonstrukce v letech 1955 – 1962 však hradu vrátila jeho původní vzhled. V goticko-renesančním areálu tak mohli návštěvníci obdivovat zajímavou hradní kapli, hradby a v interiérech renesanční nástěnné malby, expozice lidového řezbářství, kamenictví, cínařství a loveckých zbraní.

Po více než dvou letech stavebních a jiných úprav se v letošním roce může hrad chlubit novými a moderními expozicemi. Nad krytým hradním ochozem byla otevřena prohlídková trasa věnovaná přírodě, lovectví a myslivosti, jejíž součástí je i malý výstavní sál a pro děti lesní herna s loveckým posedem. Expozice s názvem Lovecké sídlo v proměnách dějin je umístěna v hradním paláci. Ale jsou tu další a další zajímavosti, které návštěvníky hradu nadchnou. Do těchto potřebných úprav hradu bylo zatím investováno 70 miliónů Kč. Ale stavební práce budou pokračovat. Je třeba dokončit úpravu nádvoří, fasád a předhradí.

Zdá se, že správce hradního objektu má v plánu udělat z Roštejna takovou rozinku mezi ostatními památkami jihozápadní Moravy. Však se také zdejší kastelánka jmenuje Kateřina Rozinková. Na paní kastelánku musíme prozradit, že je autorkou scénáře nových expozic.

A na závěr ještě hradní pověst, kterou zapsal do své knihy “Kreslířovy tipy na výlety” dačický rodák, pan Jiří Albrecht:

Protože základem hradní stavby jsou velikánské balvany, které je možno spatřit i na několika místech ve zdivu, nevěřili lidé, že byla vybudována lidskou rukou. Vznikla tak pověst označující za stavitele samotného čerta. Ten prý obrovské kameny přinášel z kopce Oslednice u Telče. Stavba hradu měla být dokončena do prvního kohoutího zakokrhání, což byl i pro šikovného a pracovitého pekelníka dosti šibeniční termín. Nepovedlo se. Právě když letěl s posledním balvanem nad Staroměstským rybníkem, kohout zapěl. Čerta to tak dopálilo, že s kamenem vztekle praštil do rybníka a zřejmě do něho ještě vší silou i kopl, neboť ve skále zůstala vyryta šlápota v podobě koňského kopyta. 

Plán jihozápadní Moravy

Autor: red Foto a ilustrace: archiv, ja

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*