Tip na prázdninový výlet. Lovecký hrad trochu jinak

Hrad Roštejn nabízí úžasné výhledy do okolí

Hrad Roštejn leží asi 10 km severně od Telče a patří k těm hradům, které na sebe upozorňují již z dálky. Gotická sedmiboká věž s výškou 28 metrů připomíná hrot kopí čnějícího ze zalesněného skalnatého vrchu. Kromě zajímavých expozic uvnitř gotického hradu stojí za to také působivý výhled z věže do okolního kraje.

První zmínka o Roštejnu pochází z roku 1353. Gotický hrad byl v 16. století renesančně přestavěn a poté byl využíván jako lovecký zámek. Roku 1423 Roštejn dobývali husité, ale neměli úspěch. Po úderu blesku do šindelem kryté věže (13. června 1915), hradní objekt vyhořel a začal chátrat. Celková rekonstrukce v letech 1955 – 1962 však hradu vrátila jeho původní vzhled. V goticko-renesančním areálu tak mohli návštěvníci obdivovat zajímavou hradní kapli, hradby a v interiérech renesanční nástěnné malby, expozice lidového řezbářství, kamenictví, cínařství a loveckých zbraní.

Po více než dvou letech stavebních a jiných úprav se v letošním roce může hrad chlubit novými a moderními expozicemi. Nad krytým hradním ochozem byla otevřena prohlídková trasa věnovaná přírodě, lovectví a myslivosti, jejíž součástí je i malý výstavní sál a pro děti lesní herna s loveckým posedem. Expozice s názvem Lovecké sídlo v proměnách dějin je umístěna v hradním paláci. Ale jsou tu další a další zajímavosti, které návštěvníky hradu nadchnou. Do těchto potřebných úprav hradu bylo zatím investováno 70 miliónů Kč. Ale stavební práce budou pokračovat. Je třeba dokončit úpravu nádvoří, fasád a předhradí.

Zdá se, že správce hradního objektu má v plánu udělat z Roštejna takovou rozinku mezi ostatními památkami jihozápadní Moravy. Však se také zdejší kastelánka jmenuje Kateřina Rozinková. Na paní kastelánku musíme prozradit, že je autorkou scénáře nových expozic.

A na závěr ještě hradní pověst, kterou zapsal do své knihy “Kreslířovy tipy na výlety” dačický rodák, pan Jiří Albrecht:

Protože základem hradní stavby jsou velikánské balvany, které je možno spatřit i na několika místech ve zdivu, nevěřili lidé, že byla vybudována lidskou rukou. Vznikla tak pověst označující za stavitele samotného čerta. Ten prý obrovské kameny přinášel z kopce Oslednice u Telče. Stavba hradu měla být dokončena do prvního kohoutího zakokrhání, což byl i pro šikovného a pracovitého pekelníka dosti šibeniční termín. Nepovedlo se. Právě když letěl s posledním balvanem nad Staroměstským rybníkem, kohout zapěl. Čerta to tak dopálilo, že s kamenem vztekle praštil do rybníka a zřejmě do něho ještě vší silou i kopl, neboť ve skále zůstala vyryta šlápota v podobě koňského kopyta. 

Plán jihozápadní Moravy

Autor: red Foto a ilustrace: archiv, ja

Přečtěte si  Hrad Veveří po tříleté pauze opět zavoní uzeným. Největší oslava moravského uzeného na světě se vrací do Brna

Související články

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*