Tři spolky podaly žádost o uložení nápravných opatření. Inspekce podle nich zlehčuje ekologickou katastrofu na Bečvě

V červnu 2021 podaly spolky Arnika, Vsetínské fórum a místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou, žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, v souvislosti s únikem velkého množství neznámých látek 20. září 2020, který vedl k následné otravě a úhynu živých organismů na mnoha kilometrech řeky Bečvy. Je to vůbec poprvé, kdy k postupu podle zmíněného zákona dochází.

Minulý týden zaslal právní zástupce spolků Michal Bernard z Advokátní kanceláře Dohnal & Bernard vyjádření k doplněným podkladům před vydáním rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Zásadním sdělením je, že podle názoru spolků ČIŽP bagatelizuje ekologickou katastrofu na Bečvě a nenavrhuje žádné zásadní kroky k tomu, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) měla zahájit řízení o uložení nápravných opatření ihned po havárii, přestože viník není znám. Dále měla podniknout kroky například k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se skutečný viník nenajde. K tomu však podle názoru spolků nedošlo.

Ze zprávy Agentury na ochranu přírody (AOPK) vyplývá, že nebyl a pravděpodobně stále není prováděn systematický monitoring zvláště chráněných druhů živočichů. Se šetřením důsledků havárie začala agentura pozdě a nevěnovala se v něm obojživelníkům, rostlinám a vodnímu ptactvu. Botanický průzkum byl proveden v listopadu, přičemž ideální vegetační období pro průzkum je od dubna do září. Z důvodu nedostatku dat před havárií pak AOPK bagatelizuje možný dopad havárie na živočichy. Povodí Moravy ve svém posudku upozorňuje, že by si ČIŽP měla obstarat další data od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMU).

Podle spolků nezajistil správní orgán veškeré důkazy a neprovedl všechna nezbytná nápravná opatření

Správní orgán navíc v rozporu se správním řádem nezajistil veškeré důkazy a nezjistil všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Dále nepřibral do správního řízení provozovatele, kteří podle integrovaného registru znečišťování vypouští do řeky Bečvy kyanidy, což je podle názoru spolků v rozporu se zákonem o ekologické újmě. Správní orgán také podle spolků neprovedl všechna nezbytná nápravná opatření.

Ve spisu také chybí výsledky analýz uhynulých ryb, ze kterých by bylo možné posoudit jaká látka a v jaké koncentraci ryby otrávila. Bez této znalosti se dá těžko určit, jak hodně byl tok kontaminován a jaké následky tato havárie vlastně měla, ” doplnil vedoucí kampaně Řeky bez jedů Kamil Repeš.

Přečtěte si  Dlouholetá práce ochranářů a dobrovolníků se vyplácí: po letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat

Ve vyjádření k doplněným podkladům, zaslaných ČIŽP proto spolky žádají tento správní orgán, aby řádně doplnil dokazování tak, aby mohlo být rozhodnuto o uložení nápravných opatření řešící únik a kontaminací Bečvy neznámou látkou, jenž měla na výsledek rozsáhlý úhyn ryb a dalších vodních živočichů, čímž došlo k výraznému zásahu do životního prostředí, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 167/2008 Sb.

Autor: red Zdroj a foto: Arnika

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*