V Brně mizí historické domy. Chybějící ochranu má řešit městská památková zóna

Brno v poslední době ztratilo několik domů s historickou hodnotou. Na vině je nedostatečná ochrana kvůli zápisu do původního seznamu památek, který soud označil za chybný. V ohrožení se tak ocitlo přes tisíc nemovitostí. Alespoň částečné řešení má přinést vyhlášení městské památkové zóny.

Rozjela se lavina ničení

Naposledy vlnu kritiky vyvolalo plánované bourání secesní stavby v ulici Veveří. Dům číslo 11 byl ještě loni pod památkovou ochranou, stejně jako přibližně čtrnáct set budov. Kvůli administrativní chybě pozdního zápisu do seznamu památek z konce 80. let o ochranu přišly, což nedávno potvrdil i Nejvyšší správní soud. Kauza navíc souvisí s brněnskou politikou. Dům na Veveří totiž vlastní dva brněnští politici z ODS.

Není to zdaleka jediný případ. Památkáři nedávno upozornili na demolici vily na ulici Tichého. Bez povolení také začala demolice historického domu na ulici Hlinky, což úřad po dohodě s památkáři a majiteli domu tento týden zastavil. „Aktuálně se rozjíždí lavina ničení těchto staveb, které jsou stále hodnotné, akorát přišly o tu památkovou ochranu,“ uvedl podle serveru iRozhlas.cz Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Památkáři evidují bezmála sto domů, kterým bezprostředně hrozí přestavba, popřípadě už začala. I z tohoto důvodu ministerstvo kultury ponouká vedení města k vyhlášení památkové zóny. „Brno každým rokem prostřednictvím neuvážených demolicí a necitlivých přestaveb – zvláště objektů z 19. století a meziválečného období – ztrácí celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí,“ citoval server mluvčí ministerstva kultury Michaelu Lagronovou.

Fotogralerie: Secesní dům na Veveří (ohrožený), vila na Tichého (zbouraná), neorenesanční dům na Lidické (zbouraný)

Kolik jich zbude?

Město svolalo k tématu už tři kulaté stoly. Zástupci města, Ministerstva kultury, odborné veřejnosti i památkářů na nich diskutovali nad rozsahem a cíli městské památkové zóny. Ta má přinést alespoň částečné řešení problému. Poskytla by ochranu vnější části staveb, interiér ošetřit nedokáže.

Na posledním kulatém stolu se účastníci shodli, že ochrana kulturních nemovitých památek je potřeba, liší se ale názory na způsob provedení. Základem je zřízení památkové zóny tak, aby chránila urbánní strukturu, charakter území, parcelace či výškové zónování. Největší rozdíly zůstávají v prosazované míře ochrany. Zastánci přísnější varianty by chtěli do ochrany zahrnout i objekty, jiný návrh počítá s ochranou prostřednictvím regulačních plánů.

• 

• 

Ke shodě také zatím nedošlo ohledně rozsahu zóny. Byly představeny již dva plány, jeden z dílny Národního památkového ústavu, druhý od Kanceláře architekta města Brna. Pravděpodobně vznikne více jednotlivých zón, ale není jisté, zda se v jejich rámci objeví například sídliště Lesná.

Vyhlášení památkových zón může i kvůli dosavadní neshodě trvat měsíce, případně roky. Podle zainteresovaných stran se v každém případě jedná o složitý proces srovnatelný s pořizováním územního plánu. Do chvíle vyhlášení zóny zůstávají všechny domy bez ochrany a je otázkou, kolik jich v té době bude ještě stát.

Autor: pjk, zdroj: KAM, foto: NPÚ, KAM