Budišov nad Budišovkou provedl zásadní změnu energetické strategie a přešel na moderní decentralizované nízkoemisní zdroje. V místě byly instalovány technologie, které pomohou výrazně snížit roční náklady i množství vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého. S pětimilionovou investicí pomohl městu státní fond. Realizace, která je vůbec první svého druhu v republice, se má stát inspirací pro řadu měst a firem v republice.
Město ušetří roční náklady i životní prostředí
Nevelké město Budišov nad Budišovkou na moravskoslezském pomezí se stalo příkladem uplatnění moderního nízkoemisního přístupu k lokální energetice. Vedení města rozhodlo o zásadních změnách, které mají ročně uspořit přibližně 300 tisíc korun a snížit emise CO2 asi o 180 tun. Odhadovaná energetická soběstačnost obecní školy, kulturního domu a radnice je 80 % elektřiny.
V městě se rozhodli vytvořit místní distribuční síť tepla a elektřiny s inteligentním řídicím systémem. Tento vysoce efektivní nízkoemisní systém vytápění a dodávka elektřiny propojí památkově chráněnou radnici, základní školu a kulturní dům. „Toto řešení se nabízelo, jelikož všechny tři budovy stojí vedle sebe, takže jejich propojení je výhodné,“ vysvětluje starosta Budišova Patrik Schramm. Tepelně jsou propojeny dvě budovy, třetí nebylo možné zahrnout kvůli památkové ochraně.
Součástí instalace je 10 kWp solárních panelů, vysoce efektivní kondenzační kogenerační jednotka, tedy kotel na spalování zemního plynu, který vyrábí současně elektřinu a teplo, moderní kotle na biomasu z okolních lesů, zásobník na teplou vodu, baterie a dobíječka sedmimístného obecního elektromobilu. Instalovaná zařízení jsou propojena v rámci takzvané „smart grid“, tedy inteligentní sítě s regulací výroby a spotřeby elektrické energie v reálném čase. “Celé je to řízeno velice inteligentním řídicím systémem, aby veškerá vyrobená elektřina zůstala v místě výroby. Udělali jsme bateriový systém, ať energie, když ji nepotřebujeme, zůstane v baterce a postupně se spotřebovává, tak aby ji nemuseli kupovat,” říká Roman Mendrygal, zástupce ostravské společnosti Young4Energy, která je hlavním realizátorem projektu.
S investicí městu pomohl státní fond
Celková částka za komplexní investici činila 5 milionů Kč. Z nich 3,7 milionů uhradil Státní fond životního prostředí. Projekt v Budišově se má po vyhodnocení dvouletého provozu stát vzorem pro nastavení nového dotačního titulu SFŽP v rámci takzvaného Modernizačního fondu.
Již dnes ale podobné projekty realizují další obce či firmy. Příkladem jsou nedaleké Mikolajice či sklad největšího prodejce triček ve střední Evropě firmy Adler, který se nachází v nedalekém ostravském logistickém centru. Adler na budovu skladu nainstaloval jedinečný hybridní fotovoltaický systém, který umožňuje soběstačnost zásobování elektřinou, včetně dobíjení vysokozdvižných vozíků. Ten díky bateriím a instalacím solárních panelů na fasádu budovy dodává elektřinu i v noci a v zimě. Zájemcům o podobné typy investic do moderní energetiky a energetickou soběstačnost poskytuje Státní fond životního prostředí několik dotačních programů.
Evropská naděje pro energetickou soběstačnost
Příslibem výraznějšího rozvoje obdobných projektů energetické soběstačnosti je nedávno schválený evropský energetický energetický balíček. „V Německu i dalších zemích, hrají v energetické transformaci klíčovou roli takzvaní aktivní spotřebitelé. Tedy jednotlivci či skupiny jednotlivců, například bytová či energetická družstva či obce, které sami vyrábějí elektřinu z vlastních zdrojů a dodávají ji do sítě. Pokud se podaří novou evropskou legislativu implementovat do právního řádu ČR vhodným způsobem, mohlo by to přinést zásadní zlom i u nás, v zemi, která se svými více než 6 tisíci sídelními celky v Evropě vyniká svojí nejhustější sídelní zrnitostí,“ říká František Marčík z Aliance pro energetickou soběstačnost. Klíčový v tomto ohledu bude nový energetický zákon, jehož návrh má být předložen v příštím roce.
Aktuální dotační výzvy SEMMO (Sdružení energetických manažerů měst a obcí)
Autor: pjk, foto: Wikipedia
Buďte první kdo přidá komentář