V Ostravě dokončili obří malbu, ukazuje minulost i ducha města

Obří mural na Bazalech už je hotový.

Ostrava se chlubí novým streetartovým dílem, které přesahuje kilometr čtvereční. Po 25 dnech intenzivní práce jej dokončil tým ostravského výtvarníka Bogyho. Na uměleckou výpověď o dějinách i atmosféře města padlo přes půl tuny průmyslového odpadu.

Slavnostní vernisáž velkoformátového muralu na opěrné zdi na Bazalech se konala v pondělí podvečer. Zahrnula komentovanou prohlídku i baníkovskou hymnu v aranži ostravské filharmonie.

Dílo ihned vyvolalo debaty. “Umělec Bogy má hodně fanoušků, kteří jsou z jeho výtvoru nadšení, vyrojili se samozřejmě i odpůrci. Bylo by divné, kdyby se kolem tak výrazného díla nic nedělo. Jsem přesvědčený, že se přístup lidí k muralu bude postupem času měnit a vyvíjet, a že jej nakonec většina lidí přijme,” uvedl Jakub Unucka z vedení Moravskoslezského kraje, do jehož vlastnictví patří zeď s přilehlou silnicí.

Unucka vyzdvihl nápad, že velkému třesku předcházel baníkovský první výkop. “Na zdi je zachycena uhelná historie našeho kraje nebo boj za svobodu. Zmiňuje se, jak je naše město zelené, a že má budoucnost,” doplnil náměstek hejtmana. Na muralu nechybí ani nápis “Jano, miluji Tě”, který byl na zdi dlouho před vytvořením obří malby.

Návrh umělce Bogyho vzešel z výtvarné soutěže. Vybrala jej porota složená nejen ze zástupců města a kraje, ale i z odborníků na umění. “Při pohledu na hotové dílo musím znovu ocenit, že porota i samotný umělec dokázali odhadnout, co obrázek na papíře udělá v reálném měřítko. Je to opravdu impozantní,” uvedla k vítěznému návrhu náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová.

Malba pomocí průmyslového odpadu

Výtvarník Jan “Bogy” Lörincz začal na zdi tvořit v prvním srpnovém týdnu. U zdi strávil celkem 25 dnů, jen po dva dny mu práci překazilo počasí. „Rád bych poděkoval studentům, kteří se na vzniku muralu podíleli. Štětek a válečků se chopilo celkem devět skvělých lidí z ostravské Střední umělecké školy, Fakulty umění Ostravské univerzity a umprumky v Uherském Hradišti,” uvedl autor muralu Bogy.

Dalším studentům uměleckých škol nabídl workshop výroby pigmentů z odpadních materiálů. “Dozvěděli se o technologiích zpracování v domácích i průmyslových podmínkách, drcení a mletí si i sami vyzkoušeli. Bylo to příjemné zakončení celého projektu. A ještě si teď dovolím pozdravit pana Radima. U zdi totiž jednou zastavilo auto, jeho řidič mě přemlouval, abych za nápis Jano, miluji tě, připsal jeho jméno. Je celkem škoda, že jsem mu nemohl vyhovět. Radime, třeba to klapne jindy,“ dodal Bogy.

Přečtěte si  Moderní umění v bývalých jatkách. Ostrava otevřela novou galerii

Prozradil také, že na zeď využil tři barvy vyrobené z pigmentů pocházejících z koksového prachu z koksovny Jana Švermy v Mariánských Horách. A také z cihel z bývalého dolu Jan Maria u ostravského Hranečníku a z mletého vápence.

Všechno začalo výkopem Baníku

Podle autorova popisu “Zeď záznamů” volně ztvárňuje zásadní historické události. Vše začalo prvotním Výkopem (Baník sto let), až pak následoval Velký třesk a vznik života. Fosilní usazeniny překvapí svým hořením prarodinu z Landeku.

Černý kámen svým teplem přitahuje lidi z daleka za vidinou lepšího života. Ti zkoumají podzemí, dojde také k zaslepení rudou vlajkou. Posléze nachází klíč k nové době a dnešní Ostravě. Tahy a linie jsou schválně provedeny hrubě a surově, aby připomínaly jeskynní malby.

Zdroj a foto: město Ostrava

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*