V Prostějově mi na začátku vykali, prozradil bývalý slovenský reprezentant Malec

Fotbalisty Prostějova v zimě posílil třicetiletý slovenský útočník Tomáš Malec, který hrál dříve první ligu za Olomouc. Jeho fotbalový životopis je však daleko pestřejší.

Prostějov v úvodním jarním kole doma remizoval 1:1 s Varnsdorfem. „Do každého zápasu jdeme s tím, že chceme vyhrát. Taky s Varnsdorfem jsme začali dobře, ale po naší chybě jsme inkasovali. Myslím, že bod je spravedlivý, šance jsme měli my i soupeř,“ řekl po utkání Malec v rozhovoru pro zpravyzmoravy.cz.

Vyrovnali jste až v nastaveném čase. Věřil jste až do konce?

Věřil jsem, že by to tam ještě mohlo spadnout. A nakonec se to i povedlo!

Máte za sebou premiéru v prostějovském dresu. Odehrál jste celých 90 minut, jak jste byl s výkonem spokojený?

Od útočníka se čekají góly. Ale já jsem typem, co pracuje více pro tým, než se dívá na sebe. Cítil jsem se dobře, ale vždy to může být lepší. Měl jsem tam jednu hlavičku, která mohla skončit gólem. Vím, že to bude v dalších zápasech lepší.

Co vás do Prostějova přivedlo? Měl jste i jiné nabídky?

Byly tam i jiné nabídky, ale od Prostějova jsem cítil, že to bylo nejupřímnější. Jednali férově, navíc jsem znal trenéra a vím, co dokáže z hráčů dostat, jak je ještě posunout. Takový impuls jsem potřeboval.

Už jste se v Prostějově zabydlel?

Hledali jsme byty v Prostějově, ale nenašli jsme. Spoluhráč se však stěhoval s rodinkou do domku a měl volný být v Olomouci, tak jsme se rozhodli jít tam. Je to chvilka do Prostějova, takže je to v pohodě. Jsem rád, že tady mám manželku i děti u sebe.

Někteří hráči v Prostějově vám prý vykali. Jak jste mezi mladý kolektiv zapadl?

Když jsem přišel, byl jsem v trenérské kabině. Přišli tam nějací mladí hráči a vykali mi, protože nevěděli, kdo jsem. Bylo to vtipné, ale věřím, že mě přijali dobře. Jsou to mladí kluci, všichni se vzájemně chceme posouvat dál. Necítím se tak staře.

Naposledy jste působil v Polsku. Jak na angažmá vzpomínáte?

První rok v Polsku byl dobrý, hrával jsem všechny zápasy a play-off nám uteklo jen o kousek. Druhý rok ale přišel nový trenér, který si dovedl své hráče. Já jsem mu tam nepasoval, ale to je normální. Už jsem zažil spoustu trenérů, musíte akceptovat, že on je šéf. Vy musíte makat a být připraven. Polsko má zázemí, stadiony i větší zájem, ale myslím si, že česká liga je kvalitnější a ofenzivnější, což je pro mě lepší.

Dříve jste hrával taky v Norsku, Rakousku, Litvě nebo Itálii. Když se za vším zpětně ohlédnete, jste s vaším fotbalovým životopisem spokojený?

Děkuji Bohu za všechno, co mi dal. Všude jsem se něco naučil. Nepřemýšlím, co mohlo být lepší nebo horší. Věřím, že všechno bylo tak, jak být mělo. Bůh mi dal mou krásnou rodinu, jsem zdravý a dělám to, co mě naplňuje.

Mimo jiné jste působil i ve známém norském Rosenborgu Trondheim. Byl to největší klub, za který jste hrál?

Určitě. Bylo zajímavé, že se nakonec nedotáhla opce, protože všichni mě ubezpečovali, že to tak bude. Ale jak říkám, kdyby to tak mělo být, tak by to tak bylo. Každopádně je to vážně velký klub, bylo krásné za něj hrát a získat s nimi titul.

Na kontě máte i dva zápasy za národní tým, nastoupil jste proti Ugandě a Švédsku. Nemrzí vás, že startů nebylo ještě víc?

Za národní tým chce hrát asi každý, kdo hraje fotbal. Je to fakt krásný pocit, ale i zodpovědnost. Určitě by bylo super hrát za reprezentaci víc, ale je třeba být vděčný za všechno.

Teď jste v Prostějově. Co od angažmá očekáváte? Sníte ještě o návratu do vyšší soutěže?

Nedávám si nějaké osobní cíle, zbytečně by mě to svazovalo. Chci jít od zápasu k zápasu. Připravit se na každý duel tak, jako kdyby to měl být i zápas poslední. Jak to dopadne, to se uvidí. Samozřejmě, že bych si nejvyšší soutěž chtěl zahrát, nejlépe s Prostějovem.

Autor: resp Foto: 1.SK Prostějov