Vědci spojí síly při studiu Hranického krasu. Prozkoumají možnosti využití krajiny

Hranický kras patří mezi světové krajinné fenomény. Na jeho území se nachází i nejhlubší zatopená jeskyně na světě.

Nový výzkum v Hranickém krasu má spojit vědce různých oborů. Díky podpoře od Mendelovy univerzity budou zkoumat možnosti šetrného využití území včetně adaptace na klimatickou změnu.

Mendelova univerzita hledá cesty, jak podpořit výzkum. Pomoci má nová soutěž, díky které vědci získávají podporu pro zajímavé projekty. První ročník vyhrál projekt mezioborového výzkumu Hranického krasu. Spojuje výzkum z oborů geologie, hydrologie a pedologie s krajinářskými disciplínami.

Za projektem s názvem Krajina vcelku a krajina v detailu stojí Jozef Sedláček ze Zahradnické fakulty a Jana Šimečková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Hranický kras je v celoevropském měřítku unikátním územím s hydrotermální genezí, specifickým mikroklimatem podzemních prostor a vývěry uhličitých kyselek.

Výsledky budou užitečné i pro další krasové oblasti

Využití území se v širším kontextu značně liší a jeho vývoj je ovlivňován řadou subjektů s rozdílnými zájmy, jako je zemědělství, těžba, ochrana přírody, rekreace, lázeňství, výzkum nebo osvěta. Pro odborné stanovení managementu území chybí dlouhodobý a kontinuální monitoring hydrogeologických a klimatických poměrů. „Hranická propast je světovým fenoménem, který kvalitně zpracovaný management území rozhodně potřebuje,” uvedla rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Výsledky multioborového přístupu projektu mají přispět k tvorbě kreativních a přesnějších postupů při navrhování zásad šetrného využívání území včetně adaptace na klimatickou změnu. „Hlavní přínos vidím v tom, že se lidé kousli a společně snažili domluvit na nějakém konkrétním tématu. Jinak bychom k sobě cesty asi nenašli,” uvedl krajinářský architekt a jeden z autorů projektu Jozef Sedláček.

Jak uvedl, do projektu je zapojený kromě něj i sociolog, půdoznalec nebo hydrogeolog. Od expertů dostane data, která mu ve výsledku umožní navrhnout správné využití krajiny. Výsledky výzkumu navíc budou užitečné i pro jiné krasové oblasti.

Hranický kras je krasové území poblíž Hranic na Moravě. Nejznámějšími částmi Hranického krasu jsou Hranická propast a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Hranická propast je podle posledního měření hluboká přibližně 470 metrů, což z ní činí nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni na světě. Její celková hloubka se odhaduje až na jeden kilometr.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Související články

Přečtěte si  Historické stopy v Kateřinské jeskyni: Od pravěkých kreseb až po podpisy z 19. století

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*