Vědci zmapují stopy lidské činnosti na Drahanské vrchovině. Ohrožuje je kůrovcová kalamita

Lesy Drahanské vrchoviny skrývají kulturní dědictví dávné hospodářské činnosti.

Propojit lesnictví s památkovou péčí a archeologií má nový projekt, který vedou odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Zmapují, co v lesích Drahanské vrchoviny zůstalo z lidské hospodářské činnosti, konkrétně jde o bývalé kamenolomy, pece na pálení vápna, či zbytky starých rybničních soustav.

Téma více než aktuální

Podobný výzkum podle zapojeného vědeckého týmu dosud v České republice chyběl. Na příkladu Drahanské vrchoviny, do které patří i Moravský kras, vznikne metodika určující, jak se budou podobné památky lidské činnosti chránit.

Vědci chtějí identifikovat, zdokumentovat a prezentovat antropogenní prvky v terénu s ohledem na možné ohrožení tohoto typu kulturního dědictví současným hospodařením v lesích. „V současné době procházejí lesy na území našeho státu kůrovcovou kalamitou nebývalých rozměrů, proto je téma ohrožení a poškozování antropogenních objektů v lese více než aktuální,” uvedl Jan Kadavý z Mendelovy univerzity.

Vědci používají speciální metody

Vědci musí nejdříve vytipovat jednotlivé pozůstatky hospodářské činnosti člověka. K tomu využívají archivní mapy a letecké laserové snímkování terénu. Propojení těchto metod testují na třech experimentálních územích o velikosti 5 km2. Na nich už našli kamenolomy na slepence a droby, uměle navršené hromady hlíny a kamene, relikty rybniční soustavy, vodní nádrž a hráz, úvozy, milířiště nebo tři zaniklé středověké vesnice – Bezděčice, Bohdalůvka a Polom.

Vědci sledují i hospodářské zázemí hradu Vildenberk u Pozořic, kde lokalizovali například cihlářskou pec, pece na pálení vápna, obslužnou komunikaci a několik vzájemně propojených cisteren na vodu. Jinde v terénu zmapovali drobné fortifikace, kterétně Hradištěk a Hrádek u Vítovic, a pařeziny, tedy pozůstatky historického způsobu intenzivního hospodaření v lesích.

„Bohužel musíme konstatovat, že některé z vytipovaných objektů je dnes velmi těžké, především díky dosavadní lesnické hospodářské činnosti, identifikovat v terénu. Jedná se například o zázemí hradu Vildenberk, jehož severovýchodní prostor je značně znepřehledněn spadanými stromy a stopami po jejich následném odklízení,” uvedl Kadavý. Podobně jsou zdevastované zbytky staveb v místě zaniklé středověké vesnice Bezděčice. Vědci zaznamenali také stopy po nelegálních výkopech v prostoru zaniklé středověké vesnice Bohdalůvka a porušení hráze bývalého rybníka na stejné lokalitě.

Výzkum je v mnoha směrech unikátní, a to nejen tím, že propojuje obory, které spolu dosud systematicky nespolupracovaly. „Dosavadní přístupy neřešily nedestruktivní archeologický výzkum, moderní způsob zpracování dat leteckého laserového skenování a zacílení na práci v lesích,” uvedl Kadavý. Výsledkem snažení týmu odborníků budou certifikované metodiky vážící se k antropogenním prvkům a pařezinám, s návrhy na jejich identifikaci a ochranu. Odborníci vytvoří systém určující, jak by se v budoucnu ke kulturnímu dědictví našich předků v lesích mělo přistupovat. Projekt potrvá do konce roku 2022.

Přečtěte si  V Mošnově vznikne centrum pro robotiku, nabídne řadu pracovních míst

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*