Propojit lesnictví s památkovou péčí a archeologií má nový projekt, který vedou odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Zmapují, co v lesích Drahanské vrchoviny zůstalo z lidské hospodářské činnosti, konkrétně jde o bývalé kamenolomy, pece na pálení vápna, či zbytky starých rybničních soustav.
Téma více než aktuální
Podobný výzkum podle zapojeného vědeckého týmu dosud v České republice chyběl. Na příkladu Drahanské vrchoviny, do které patří i Moravský kras, vznikne metodika určující, jak se budou podobné památky lidské činnosti chránit.
Vědci chtějí identifikovat, zdokumentovat a prezentovat antropogenní prvky v terénu s ohledem na možné ohrožení tohoto typu kulturního dědictví současným hospodařením v lesích. „V současné době procházejí lesy na území našeho státu kůrovcovou kalamitou nebývalých rozměrů, proto je téma ohrožení a poškozování antropogenních objektů v lese více než aktuální,” uvedl Jan Kadavý z Mendelovy univerzity.
Situace výrobních areálů severovýchodně od hradu Vildenberk na podkladu leteckých laserových dat 
Část kanálu na vodu mezi cisternami
Vědci používají speciální metody
Vědci musí nejdříve vytipovat jednotlivé pozůstatky hospodářské činnosti člověka. K tomu využívají archivní mapy a letecké laserové snímkování terénu. Propojení těchto metod testují na třech experimentálních územích o velikosti 5 km2. Na nich už našli kamenolomy na slepence a droby, uměle navršené hromady hlíny a kamene, relikty rybniční soustavy, vodní nádrž a hráz, úvozy, milířiště nebo tři zaniklé středověké vesnice – Bezděčice, Bohdalůvka a Polom.
Vědci sledují i hospodářské zázemí hradu Vildenberk u Pozořic, kde lokalizovali například cihlářskou pec, pece na pálení vápna, obslužnou komunikaci a několik vzájemně propojených cisteren na vodu. Jinde v terénu zmapovali drobné fortifikace, kterétně Hradištěk a Hrádek u Vítovic, a pařeziny, tedy pozůstatky historického způsobu intenzivního hospodaření v lesích.
„Bohužel musíme konstatovat, že některé z vytipovaných objektů je dnes velmi těžké, především díky dosavadní lesnické hospodářské činnosti, identifikovat v terénu. Jedná se například o zázemí hradu Vildenberk, jehož severovýchodní prostor je značně znepřehledněn spadanými stromy a stopami po jejich následném odklízení,” uvedl Kadavý. Podobně jsou zdevastované zbytky staveb v místě zaniklé středověké vesnice Bezděčice. Vědci zaznamenali také stopy po nelegálních výkopech v prostoru zaniklé středověké vesnice Bohdalůvka a porušení hráze bývalého rybníka na stejné lokalitě.
Výzkum je v mnoha směrech unikátní, a to nejen tím, že propojuje obory, které spolu dosud systematicky nespolupracovaly. „Dosavadní přístupy neřešily nedestruktivní archeologický výzkum, moderní způsob zpracování dat leteckého laserového skenování a zacílení na práci v lesích,” uvedl Kadavý. Výsledkem snažení týmu odborníků budou certifikované metodiky vážící se k antropogenním prvkům a pařezinám, s návrhy na jejich identifikaci a ochranu. Odborníci vytvoří systém určující, jak by se v budoucnu ke kulturnímu dědictví našich předků v lesích mělo přistupovat. Projekt potrvá do konce roku 2022.
Zdroj a foto: Mendelova univerzita
Buďte první kdo přidá komentář