Více peněz pro Jižní Moravu? Vláda se nemá k naplnění slibu

Jihomoravský kraj už roky dostává nejmenší podíl peněz v přepočtu na obyvatele. Vláda slíbila spravedlivější příděl financí ze sdílených daní, teď ale z Fialova kabinetu zní, ať se kraje dohodnou jen mezi sebou.

Blížily se loňské sněmovní volby, když jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) apeloval na kandidáty, aby se zasadili o spravedlivější nastavení rozdělování peněz z daní mezi krajské samosprávy. Petici s názvem Výzva pro Moravu podepsal i současný premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vláda dokonce zařadila do programového prohlášení, že změnu dosavadního systému. “Změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů a navýšení celkové alokace,“ stojí přímo ve vládním dokumentu.

Jenže na konkrétní dotazy novinářů, jak toho chtějí vládní činitelé dosáhnout, přicházejí nejisté odpovědi. Vyplývá z nich, že pro Fialovu vládu není tato záležitost prioritou. Hejtman Grolich přitom zmíněnou větu ve vládním programu vyzdvihoval, zvláště díky slibu navýšení celkového objemu financí. „Kdyby to tak nebylo, museli bychom jinému kraji peníze vzít, a na tom bychom se nikdy nedomluvili,“ prohlásil hejtman už koncem minulého roku na setkání s občany.

Vláda zároveň bojuje s napjatým státním rozpočtem, u kterého slíbila výraznou redukci. Kde chce tedy předseda vlády vzít peníze na dodatečné financování krajské samosprávy? „Dodatečné částky lze získat například finančním zapojením Národní rozvojové banky do místních projektů,“ uvedl podle serveru iDnes.cz premiér Petr Fiala.

Úvěrové zapojení ale neodpovídá tomu, co požadují podfinancované kraje v čele s Jihomoravským. Šlo by navíc o půjčku, kterou by kraj musel splácet z ostatních příjmů, nikoliv o zvýšený podíl ze sdílených daní. Nadšení z přidávání peněž krajům nepanuje ani na ministerstvu financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS), které s podobným navýšením prostředků nepočítá. Pouze hovoří o změně vnitřního přerozdělení peněz mezi jednotlivé kraje.

„S ohledem na jednoznačnou prioritu vlády v podobě konsolidace veřejných peněz v tuto chvíli nemůžeme podpořit případné požadavky samospráv na navýšení rozpočtového určení daní na úkor státního rozpočtu,“ informoval mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

Nutno ovšem podotknout, že daňové příjmy tvoří jen přibližně jednu třetinu celkové příjmové struktury krajských samospráv. Zbytek jsou dotace, většinou neinvestiční na provoz středních škol, okresních nemocnic a dalších krajských institucí.

Řešíme školy a silnice v havarijním stavu

Nedostatek peněz vyvolává nevoli prakticky u všech radních Jihomoravského kraje. „V krajském školství máme nezajištěné investiční potřeby v objemu 1,5 miliardy, z toho zhruba třetina jsou havarijní stavy. Kvůli podfinancování to řešíme daleko pomaleji a obrovský vnitřní deficit na 182 školách stále valíme před sebou,“ citoval sever iDnes.cz náměstka hejtmana pro oblast vzdělávání Jiřího Nantla (ODS).

Podobná situace panuje u krajských silnic. Ze čtyř tisíc kilometrů se zhruba pětina nachází v havarijním stavu. Obnova mostů pak každoročně vyjde na přibližně čtvrt miliardy korun. Nedostatek peněz trápí krajské nemocnice i sociální zařízení.

Domluvte se sami

Vláda krajům vyslala signál, že se mají především domluvit sami. Dohoda ale není samozřejmá, neboť se dá očekávat, že zvýhodněné kraje nebudou chtít přijít o svůj benefit. Krajští politici také ve svých vyjádřeních opatrně vynechávají Prahu, která jako obec a kraj přijímá zdaleka největší podíl ze sdílených daní.

Návrhy na úpravu rozpočtového určení daní během ledna projedná speciální komise Asociace krajů. Následně se jimi bude zabývat Asociace jako taková. Hejtmani posléze připraví jednání s vládou. Půjdou na něj s tím, že se navýší celkový balík peněz, které se přerozdělí mezi kraje. V jiném případě bude dohoda značně obtížná a sliby mohou zůstat na papíře.

„Jako hejtmani jsme se jasně shodli, že jsme schopni o změně diskutovat, ale nelze to dělat tak, že se někomu vezme a někomu přidá. Vládě jsme jasně řekli, že pro nás je zásadní podmínkou navýšení celkové částky pro kraje,“ potvrdil podle serveru iDnes.cz předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který je zároveň hejtmanem Jihočeského kraje. Ten na rozdíl od Jihomoravského kraje dostává téměř nejvyšší podíl na obyvatele, nejvíce je to pro Kraj Vysočina.

Autor: pjk, foto: Úřad Vlády ČR