Vínečko a folklóreček? Nesmysl. Morava je o něčem jiném

Nelze přehlédnout, jak se stále uměle vytváří pocit, že když jedete na Moravu, dostanete se do prostředí divočiny plné hloupých alkoholiků v krojích. Folklóreček, vínečko. Přitom je to úplný nesmysl, píše v kritické glose politolog a historik Petr Konečný.

“Postrádám respekt k tomu, že Morava je tradiční země se specifickým příběhem, do kterého patří lidová kultura, ale i Komenský, Mendel a Žerotín.”

Sám jsem Moravan pocházející z velkoměsta s plně rozvinutou městskou kulturou, kde jsou lidové tradice snad hezkou vzpomínkou na minulé časy, ale nic, co by bylo rozhodující z hlediska každodennosti. To říkám jako folklorista se zkušeností hráče cimbálové muziky. Místo, kde žiji, není vinařskou oblastí, stejně jako drtivá většina Moravy. Víno se pěstuje pouze v jižních partiích země. Sám jsem spíš “pivař” (a že se na Moravě vaří dobré pivo!) než “vinař”. V určitých situacích mluvím nářečně, ovládám však plně spisovný jazyk – možná lépe, než mnohé “VIP” osobnosti z Prahy.

Bohužel jsou lidé, který mají zmíněný obraz Moravy a jejích obyvatel takto vžitý. Nejde snad tolik o hloupé názory jednotlivých lidí, ale o to, co zaznívá na veřejnosti, zejména z úst některých politiků a v masmédiích.

Je to svým způsobem diskriminace. Právě v tom uměle vyvolaném pocitu, že Morava je něco jako jeden velký venkov plný prostoduchých lidí. Že se na Moravě nic neděje. Nemůže tady vzniknout nic pořádného – snad aby se všichni Moraváci, kteří „mají na víc“ přesunuli do Prahy, nebo co. Jak to ale jde dohromady třeba s tím, že na Moravě, konkrétně v samotné metropoli, máme špičkový výzkumný ústav vyvíjející vesmírné rakety?

Zároveň postrádám určitý respekt k tomu, že Morava je jednou ze tří tradičních zemí, ze kterých se skládá Česká republika, jak o tom hovoří ústava. Že to je specifická země se specifickým příběhem, do kterého patří třeba i ta lidová kultura, ale zároveň taky Komenský, Mendel či Karel starší ze Žerotína. Nezapomeňme, že Morava byla po staletí samostatnou zemí s vlastním zemským sněmem. Zbytky její autonomie zrušili čeští komunisté, po Listopadu 1989 dosud nedošlo k nápravě.

Narážím i na to, že lidé, kteří se k Moravě veřejně přihlásí, dostanou hned nálepku nějakých „separatistů“ a podobně. Nikdo se neptá na jejich argumenty. Máme plná ústa tolerance a porozumění, ale toto je prostě jenom nevhodné? Proč?

Hloupé poznámky na adresu Moravy se samozřejmě dotýkají i mě osobně, protože jsem se tady narodil a žiju tady celý život. Naposledy mě zvedl ze židle výrok exprezidenta Václava Klause, že na demonstraci na Letné byli za úplatu dováženi lidé z Moravy a proto tam bylo tolik lidí. Prostě někdo přivezl vesničany „z Asie“. To je naprostá nehoráznost a důkaz despektu ke třem a půl milionu lidí.

Má to i jiné politické souvislosti. „Morava zvolila Zemana“ a podobně. Jasně, někde ta síla hlasů byla cítit a dá se to přesně spočítat, ale jinde to bylo úplně jinak. Žádná predispozice v tomto neexistuje. A pokud to pro některé části Moravy platí, třeba pro bývalé Sudety či zaostalé regiony, které nezvládly společenskou transformaci po Listopadu, tak to má být výzva pro odpovědné a zodpovědné, aby s tím něco dělali.

Já sám mám například k bývalým Sudetám, těm jihomoravským i severomoravským, zvláštní srdeční vztah a vítám a podporuji jakoukoliv smysluplnou iniciativu, která pomůže vyvést tyto nešťastné kraje z marasmu a zmírnit těžkou ránu, kterou jim zasadilo vyhnání milionů původních obyvatel.

“Rozmanitost je naším bohatstvím, nechtějme se o ni připravit. Nejde o to, že bychom měli nazout dřeváky, ale citlivě vnímat to dlouhodobé, předávané různorodou tradicí.”

Mezi Čechy a Moravany existují přirozené rozdíly. Vím, že v moderní době se jakoby stírají všechny odlišnosti, ale některé z nich v určité podobě přirozeně přetrvávají. To není špatně, jak si někdo myslí. Rozmanitost je naším bohatstvím, nechtějme se o ně připravit. Nejde o to, že bychom měli nazout dřeváky, ale citlivě vnímat i projevovat to dlouhodobé, přirozeně se lišící, předávané různorodou tradicí. Morava, stejně jako Čechy, prochází svými proměnami, metamorfózami, jak o tom v nedávné době krásně hovořil známý moravský hudebník Jiří Plocek v jednom rozhlasovém pořadu.

Mám taky pocit, že se téma Moravy ve veřejné diskuzi hodně podcenilo. Určitě pomůže jakýkoliv kultivovaný pořad, debata, článek v novinách. Vím, že je tu spousta skvělých lidí, kteří umějí „otevírat témata“. A tohle je podle mě téma, které stojí za to. Vždyť se týká tří a půl milionu lidí.

Autor: Petr Konečný

Petr Konečný je moravský politolog a historik. Aktuálně dokončuje studia na Masarykově univerzitě. V letošním roce se stal 1. místopředsedou Společnosti pro Moravu a Slezsko. Pochází z Husovic.

Prostor pro vás. Chcete publikovat své názory a komentáře na webu Zprávy z Moravy? Zašlete nám váš text v elektronické podobě na e-mail: redakce@zpravyzmoravy.cz.