Virtuální výstava připomíná světově proslulého architekta Adolfa Loose, rodáka z Moravy

Virtuální výstava Raumplan a současná architektura připomíná 150. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších světových architektů 20. století Adolfa Loose. Její autoři hledají v tvorbě tohoto moravského rodáka motivy, které přesahují do současnosti. Výstava potrvá až do konce roku.

O významném jubileu Adolfa Loose jsme už dříve psali v tomto článku.

Kvůli koronaviru je výstava dostupná pouze virtuálně

Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera chce navodit diskusi o tvorbě architektonického prostoru s odkazem na prostorový plán, který formuloval Adolf Loos. Tvůrci výstavy se také snažili hledat odezvu koncepce Loosova prostorového plánu v současné architektonické tvorbě. Loosovy myšlenky se podle nich uplatňují velmi často v současné japonské architektuře.

Koncepce výstavy představuje soubor šesti Loosových vil, na nichž lze nejlépe pochopit základní principy autorových architektonických struktur. Umožňuje to projekt tokijského učitele Jošia Sakuraje, který se svými studenty vytvořil modely 28 domů, jež byly v roce 2019 vystaveny ve smíchovské Winternitzově vile, díle připisovaném Loosovi.

Protože se kvůli šíření koronaviru přesunula výstava z galerie do virtuální roviny, proměnili autoři její strukturu a rozšířili ji o další teoretické informace včetně odkazů na zdroje, kde lze získat další podrobné informace.

• 

• 

Rok Adolfa Loose

Několik tuzemských muzejních institucí počátkem roku společně vyhlásilo letošek jako Rok Adolfa Loose. Kromě státem zřizovaných organizací se k výročí přihlásily i další galerie či muzea v Brně. Právě v moravské metropoli se pozdější slavný a dodnes inspirující architekt v prosinci roku 1870 narodil. Loosovy architektonické stopy se nacházejí na různých místech českých zemí.

Web výstavy

Adolf Loos (1870–1933) se narodil v Brně, ale celý život se pohyboval mezi Vídní, Paříží a New Yorkem. Odmítal přebytečnou zdobnost, jíž se vyznačoval právě panující styl secese, a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. “Ornament je zločin,” prohlásil ve svém nejslavnějším výroku. Zdobnost považoval za projev primitivismu, věcnost a účelnost za znaky kulturní vyspělosti. Na území celé ČR jeho autorství nese více než 30 budov a interiérů.

Zdroj: ČTK, foto: Brněnský architektonický manuál, Wikimedia Commons