Záchranáři zasahují častěji u kolapsů z horka

Záchranáři na Moravě v posledních horkých dnech zasahují častěji u kolapsů lidí z vedra. Jen na jihu Moravy jsou výjezdů, souvisejících s vysokými teplotami, desítky. Prakticky po celé Moravě v posledních dnech panují teploty překračující 30 stupňů Celsia, horka mají pokračovat.

“V této souvislosti vyjíždíme k lidem především staršího věku hlavně na Brněnsku a Břeclavsku. Ne vždy je to kvůli přímému působení slunce, kdy se bavíme o úžehu, ale vyjíždíme například i k lidem, často právě k seniorům, kteří jsou sice doma a slunečnímu záření se nevystavují, ale málo pijí. V důsledku toho jsou dehydratovaní, takže začnou být malátní a v takovém stavu mohou upadnout a způsobit si úraz,” uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová .

Nejohroženější jsou senioři, děti a chronicky nemocní lidé

Právě senioři patří mezi ohrožené skupiny, kterým vysoké teploty mohou způsobit zdravotní problémy. Rizikovou skupinou jsou také děti. “Při vysokých teplotách u nich dochází k dehydrataci, a protože nemají pocit žízně, je potřeba je hlídat a neustále je ponoukat k tomu, aby si tekutiny doplňovaly. Důrazně bych také apelovala na to, aby rodiče ani na chvíli nenechávali děti samotné ve vyhřátém autě, to je velmi nebezpečné a může to mít tragické následky,” řekla Bothová.

Další rizikovou skupinou jsou chronicky nemocní lidé, které v důsledku horka může postihnout zástava oběhu. “Kolabovat z horka však mohou i mladí a zdraví lidé, za to jsou ale to jisté míry zodpovědní sami. Například, když při jízdě na kole přeceňují svoje síly. Celé hodiny se vystavují přímému slunci a nedodržují pitný režim,” uvedla Bothová.

Doporučení: omezit tělesnou zátěž a pobyt na slunci, více pít

Obecně se v horkém počasí doporučuje omezit tělesnou zátěž, omezit pohyb na slunci, nenechávat děti v kočárcích na přímém slunci a děti či zvířata v autech na parkovištích. Pacienti s chronickými nemocemi dýchacích cest a nemocemi srdce a cév by měli omezit vycházky kolem poledne a odpoledne. Důležitý je pravidelný přísun tekutin.

Žízeň je příznakem mírného nedostatku tekutin, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Později klesá krevní tlak, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě a hrozí riziko pádu.

Nejvhodnějším nápojem je voda, minerálky, vychlazené slabší čaje nebo vodou naředěné přírodní šťávy. Vhodným zdrojem tekutin je také ovoce nebo zelenina. Nedoporučují se slazené nápoje, protože cukr zvyšuje pocit žízně.

Autor: red, ČTK Foto: freepik.com