Zaniklé keltské osady, neznámá středověká ves. Trasa budoucího plynovodu vydává tajemství

Archeologové provádějí průzkum v trase budoucího plynovou Moravia. Přibližně 85 kilometrů dlouhá sonda krajinou vydala první tajemství. Záchranné práce odhalily zaniklé osady Keltů i dosud neznámé středověké sídlo. Zprávy z Moravy se podívaly přímo na místa překvapivých nálezů.

O zahájení průzkumu v trase budoucího plynovodu Moravia jsme už dříve psali v tomto článku.

Zkoumaný úsek začíná v Tvrdonicích nedaleko Břeclavi a končí v obci Bezměrov u Kroměříže. Do záchranného výzkumu se zapojily přední archeologická pracoviště. Náš zpravodaj navštívil lokality na území obcí Lutopecny (Měroutky), Bězměrov a Střílky, kde provádí výzkum Archeologické centrum Olomouc.

Dávné osady halí tajemství

Řadu cenných nálezů archeologové řadí do mladší doby železné, přesněji k laténské kultuře, která je spjata s Kelty. “Vedle několika polozemnic a drobnějších hospodářských objektů se podařilo identifikovat i větší nadzemní stavby. V jedné z lokalit jsme nalezli také železnou sponu nejspíše z prvního století před naším letopočtem,” ukazuje na místa nálezů archeolog Jakub Novotný. Pro určení období bývají klíčové nalezené kusy keramiky a další předměty, leccos ale napoví i výplň a tvar objektů.

Podařilo se také odhalit stopy osídlení prvních zemědělců na našem území z mladší doby kamenné. “Kromě těchto dvou již prokázaných komponent předpokládáme nálezy datované do halštatské neboli starší doby železné. Může s ní souviset i část stop po kůlových stavbách,” doplnil Novotný.

Za nejvíce překvapivé se podle něj dá považovat odhalení vrcholně středověké osady. Sídla z tohoto období bývají zpravidla zaznamenána v pramenech, v tomto případě ale písemný doklad chybí. “Zdejší sídelní objekty pocházejí pravděpodobně z konce třináctého nebo ze čtrnáctého století. Čeká nás ještě upřesnění datace na základě podrobné analýzy nálezů,” vysvětluje další z archeologů Ondřej Mlejnek. Kromě zahloubené pece, kterou výzkumníci postupně odkrývají, zde bylo nalezeno také několik železných předmětů.

Lokalita se navíc nachází na terénu tvořeném splachy z pole. Archeologové proto napjatě očekávají další nálezy pod aktuálně odkrytou úrovní. V těsné blízkosti středověké osady již nalezli doklady osídlení z doby popelnicových polí.

Pozůstatky nalezených sídlišť se nacházejí v blízkosti dnešních obcí. Poukazuje to na dlouhodobě vhodné podmínky pro osídlení. Historický vývoj a důvody zániku dávných osad zůstávají v každém případě zahaleny tajemstvím.

Lokality slibují bohaté nálezy

Zkoumané lokality do této chvíle nabídly celou řadu cenných předmětů dokreslujících kulturní prostředí zaniklých osad. Vedle zmíněných keramických nádob našli archeologové nůž, náramek, srp či přeslen. Již dříve informovali o nálezu hrobu keltské ženy s bohatou výbavou a baterie pecí z doby římské.

Při výzkumu archeologové používají kromě dlouho zavedených metod i moderní technologie. Vedle speciálních analýz, díky kterým mohou určit přesnou dataci, odborníci do výzkumu zapojili i dron. Díky záběrům z ptačí perspektivy dokáží rychleji identifikovat objekty a mají celkově lepší přehled o nalezišti.

“Například tento kůlový dům by se špatně fotil ze země. Když použijete dron, vidíte navíc celkovou strukturu objektu a lépe si uvědomíte vzájemné prostorové vztahy,” vysvětluje Jakub Novotný s poukazem na jednu z dávných nadzemních staveb. Pomocí dronů se také vytvářejí 3D modely lokalit.

Archeologové zapojení do výzkumu se shodují, že lokality mají velký potenciál. Celá “archeologická dálnice” v trase budoucího plynovodu Moravia ještě nevydala zdaleka všechna tajemství.

Autor: pjk, foto: redakce