Archeologové prozkoumají trasu nového plynovodu Moravia. “Malá dálnice” zahrnuje desítky kilometrů

Průzkum v trase budoucího plynovodu Moravia

Archeologové chystají přibližně 85 km dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy. Práce záchranného archeologického výzkumu v trase plánovaného plynovodu Moravia se naplno rozběhly začátkem března.

„Jedná se o jeden z největších archeologických projektů, které byly na Moravě realizovány. Tomu odpovídá i zapojení předních archeologických pracovišť zaměřených na záchranné archeologické výzkumy,” uvedl Michal Zezula, ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, které práce koordinuje.

Zkoumaný úsek začíná v Tvrdonicích nedaleko Břeclavi a končí v obci Bezměrov u Kroměříže. Do výzkumu se zapojí také Archeologické centrum Olomouc, brněnský Ústav archeologické památkové péče a nestátní společnost Archaia Brno. Archeogeofyzikální práce pak zajišťuje tým odborníků z Masarykovy univerzity v Brně.

Archeologická dálnice poskytla první nálezy

“Provedeme desítky kilometrů dlouhou archeologickou sondu napříč jižní a střední Moravou od jihu k severu. Svým rozsahem jde o takovou ‘malou dálnici’,” popsal Jaroslav Peška z Archeologického centra Olomouc. Odborníci očekávají desítky až stovky zahloubených objektů a hrobů, z jejichž obsahu získají nejen materiál hmotné kultury, ale také mnoho odebraných vzorků na nejrůznější přírodovědecké analýzy se snahou o co nejpodrobnější poznání zákonitostí tehdejšího života společnosti, včetně jejich absolutního datování.

„Již první letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Zmínit lze například nález chaty a hrobu keltské ženy s bohatou výbavou z mladší doby železné, baterií pecí z doby římské, či pozůstatků zaniklé středověké vesnice,“ informoval Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.

Příprava záchranného archeologického výzkumu byla zahájena v letech 2013 a 2014, kdy byla v celé trase budoucího plynovodu prováděna archeologická prospekce s využitím nedestruktivních metod, jako jsou povrchový sběr artefaktů a letecké snímkování doprovázené vyhodnocením digitálního modelu reliéfu, literatury, historických map a archivních podkladů. Tyto práce identifikovaly v nyní řešené části plynovodu celkem 73 archeologických lokalit doložených s různou mírou pravděpodobnosti porostovými a půdními příznaky, přítomností archeologických nálezů v ornici, nebo na základě historických pramenů.

V roce 2020 byl na části těchto lokalit proveden pyrotechnický průzkum a průzkum detektorem kovů zaměřený na kovové artefakty archeologické povahy. K zajímavým nálezům patří například bronzová jehlice z mladší doby bronzové, část spony z doby římské nebo kolekce mincí různého časového zařazení, mezi kterými poutají pozornost zlatá 1/24 keltského statéru z druhého století před naším letopočtem a stříbrný antoninian římského císaře Galliena (vládl mezi léty 253 až 268) na jedné z dalších lokalit nově objevených v okolí Hodonína.

Přečtěte si  Hranická propast má nový rekord, nejhlubší zatopenou jeskyni světa měřil speciální robot

Všechno je připraveno

Na jaře roku 2021 tyto práce pokračují a zároveň se rozbíhají zemní práce, které odhalí vlastní archeologické objekty a umožní jejich výzkum. Součástí výzkumných prací budou také přírodovědné analýzy, jež umožní poznat vývoj životního prostředí a vliv člověka na něj od mladší doby kamenné. Rovněž přinášejí mnoho informací o životě zdejších populací v průběhu prehistorického a historického vývoje.

Mezi lokalitami vytipovanými k výzkumu totiž figurují nejen sídliště, ale i pohřebiště a také polohy se zvodnělými sedimenty představující příznivé prostředí pro uchování rostlinných zbytků a pylů. Většina těchto lokalit nebyla doposud známá a lze tak očekávat, že nové poznatky významně přispějí k poznání nejstarších dějin Moravy.

Záchranný archeologický výzkum je prováděn na základě zákona o státní památkové péči na území s archeologickými nálezy v souvislosti se stavební či jinou činností, kterými jsou dotčeny archeologické situace. Cílem záchranného výzkumu je odkrýt ohrožené nálezy, dokumentovat jejich nálezovou situaci a vše odborně vyhodnotit.

Archeologické výzkumy jsou oprávněny provádět kromě Archeologických ústavů Akademie věd organizace a osoby, které mají povolení vydané Ministerstvem kultury ČR. Archeologické nálezy jsou majetkem kraje, v jehož územním obvodu byly nalezeny, s výjimkou nálezů získaných státními či obecními oprávněnými organizacemi. V tom případě se stávají majetkem státu či obce.

Zdroj a foto: NPÚ

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*