Zbrašovské aragonitové jeskyně na Přerovsku si letos připomínají sto let od zpřístupnění veřejnosti. K výročí přibyl u vstupu nový přístřešek pro návštěvníky i cyklisty.
Nové zázemí řeší kola i kapacitu při špičkách
Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou si v roce 2026 připomínají sto let od zpřístupnění. Správa jeskyní České republiky k jubileu dokončila zděný přístřešek nedaleko vstupní budovy, který poslouží pro menší vzdělávací a kulturní akce i jako zázemí pro cyklisty.
Nový objekt reaguje na rostoucí počet cykloturistů. Ti si dosud přivazovali kola k zábradlí podél přístupové cesty od lázní, což komplikovalo průchod dalším návštěvníkům. Přístřešek nabízí krytý prostor pro odpočinek i odložení kol a zároveň zvyšuje kapacitu míst chráněných před deštěm v době návštěvnické špičky.
Stavba vznikla na místě bývalé mezideponie odpadu z kotelny na tuhá paliva. Původní kamennou ohradu stavbaři odstranili a vybudovali otevřený krytý objekt, který zároveň plní funkci opěrné stěny pro zajištění skalního svahu.
Součástí prací byla také oprava přístupové cesty a zpevněné plochy u provozní budovy v areálu kulturní památky Lázeňský park Teplice nad Bečvou. Poškozený asfalt nahradily žulové kostky skládané do oblouku podle požadavků památkářů. Plochu mezi cestou a skalním svahem upravili mlatem a při protierozních opatřeních využili dřevní materiál z prořezávek. Celkové náklady dosáhly 7,5 milionu korun. Projekt připravil architekt Radim Musil, dodavatelem byla firma TRE BAU Ostrava.
Jeskyně jsou přístupné od roku 1926
Zbrašovské aragonitové jeskyně objevili na přelomu let 1912 a 1913 bratři Josef a Čeněk Chromí. V roce 1914 vznikla přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně osvětlené a otevřené veřejnosti.
Známé chodby měří 1,4 kilometru, návštěvnická trasa má 375 metrů. Jeskyně vynikají kuželovitými raftovými stalagmity, kulovitými povlaky stěn a výskytem minerálu aragonitu v podobě bílých jehlicovitých krystalů.
Jde o jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu v České republice. Na jejich vzniku se podílela kromě srážkové vody i teplá uhličitá kyselka, která se využívá v místních lázních.
autor: ČŠ, zdroj: Správa jeskyní České republiky, foto: Správa jeskyní ČR/Pavel Gejdoš
Buďte první kdo přidá komentář