Zoo Olomouc se rozloučilo s medvědicí Bárou. Samice medvěda malajského se dožila 32 let

Medvědice Bára ze ZOO Olomouc

Dvaatřicet let je požehnaný věk, zvlášť pokud se pojí se životem malajského medvěda. Samice Bára byla tváří olomoucké zoo od 10. 6. 1988. Vítala návštěvníky mezi prvními. Několik let dokonce zahajovala i oblíbená komentovaná krmení. Její život však poslední týdny už nebyl plnohodnotný. Ba co víc, chřadla před očima, přestala přijímat potravu a jakékoliv setrvání na tomto světě jí přinášelo už pouze útrapy. “Proto jsme se po dohodě s ošetřovatelkou, zoologem a veterinářem rozhodli zajistit Báře důstojný odchod,” vysvětluje ředitel zoo Radomír Habáň.

Medvědí stařenka pocházela z Vietnamu

Bára se narodila patrně v roce 1987 ve Vietnamu. Do Olomouce se dostala v roce 1988. Traduje se historka, že byla zabavena tamním pašerákům a směnou za trabant přivezena se svým budoucím partnerem Oskarem do ústecké zoo a z ní už do té olomoucké. Oskara později nahradil Toro, celkem s nimi přivedla na svět 3 mláďata. Rozmnožování malajských medvědů v zajetí je obtížné, o to většího věhlasu se díky Báře zoo dostalo.

Dle ošetřovatelek Veroniky Peterkové a Anety Rakusové byla Bára hodná a přátelská. Na stáří jí byl ponechán domov, na který byla přivyklá. Současně ale toto zařízení dnes už neodpovídá chovatelským standardům, a je potřeba postavit expozici novou. Do doby, než se tak stane, nebude chov medvědů malajských obnoven.

Nejmenší z medvědů jsou samotáři a mají dlouhý jazyk

Žlutooranžová skvrna na hrudi mu u Angličanů vynesla přezdívku “sluneční medvěd”. Jedná se o nejmenší druh medvěda, jediný krátkosrstý, žije u rovníku. Samice váží cca 40, samec pak 60 kg. Řadí se k všežravcům, miluje med, ovoce, nepohrdne hmyzem, drobnými savci, ač živočišná složka tvoří minimum jeho potravy. V zoo dostávala i kuřecí maso a rybu. Svůj dlouhý jazyk vysune až na 25 cm, aby se dostal k potravě. Umí skvěle šplhat, drápy mu pomáhají v lezení na stromy, také jimi vyhrabává termitiště. Hnízda si dělá ve větvích stromů. Žije samotářsky, samec se samicí se potkává pouze v období páření. Kolem krku má velmi volnou kůži, která mu slouží jako obrana v nebezpečí při setkání s tygrem, neboť se při jeho útoku může otočit a vymanit ze sevření.

Ohroženi kácením pralesů i odebíráním žluči

Přirozený domov medvědů malajských vlivem kácením deštných pralesů a vysazováním palmy olejné se zužuje. Medvědi jsou také odchytáváni pro chov na farmách, kde se jim odebírá žluč. Na smyšlené účinky medvědí žluče se bohužel odvolává i tradiční čínská medicína, která medvědí žluči přisuzuje léčivé účinky. Současný vývoj ukazuje, že čínská vláda dlouhodobě počítala s tímto “medvědím průmyslem”.

Přečtěte si  Moravská vlajka zavlaje v téměř 1600 obcích, oslaví Cyrila a Metoděje i první zmínku o Moravanech

Život medvědů v těchto farmách je však neúnosný. Jsou drženi v malých klecích, kde se nemohou ani otočit a jsou dvakrát denně podrobeni odebírání žluči. K zajištění pohodlného přístupu ke žlučovému měchýři medvědů je v krajině břišní proveden řez, který vytváří průchod až k měchýři. Tento průchod je otevírán dvakrát denně pomocí trubice nebo kovové tyčinky, které umožňují průtok žluči. Někdy je katetr zaveden trvale. Medvědi bývají také znehybněni v železných korzetech.

Zdroj a foto: Olomouc

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*