Zvýšená teplota vody povede k vyhynutí některých druhů ryb. Vědci hledají nové cesty

Klimatická změna postupně mění podmínky chovu ryb na našem území. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé druhy v následujících dekádách doslova smrtelná. Celosvětově přitom produkce ryb roste. Zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků má zajistit chov ve specializovaných systémech, říká Jan Mareš z Mendelovy univerzity v Brně. Týká se to zejména pstruha duhového. Vědci budou nové produkční systémy detailně studovat.

Chov ryb se v tuzemských podmínkách orientuje už několik století dominantně na tradiční rybnikářskou produkci. „Je ale často limitován mimoprodukčními funkcemi rybníků, množstvím vody, teplotou v letním období i výskytem různých predátorů. Do budoucna tak hrozí snížení produkce sladkovodních ryb v rybničním chovu,” upozorňuje Mareš.

Jednotlivá rybnikářství už nyní hledají nové cesty. Mezi klasické produkční systémy patří farmy, které jsou odkázány na dostatek kvalitní vody přitékající po celý rok. Standardně se jedná o betonové nádrže, nejčastěji o průtočné žlaby. Nicméně budoucnost je zaměřena na systémy využívající recirkulovanou vody, a to včetně aquaponie, na jejímž výzkumu se podílí i Mendelova univerzita v Brně. „Důvodem je minimalizace závislosti na celoročním zdroji kvalitní vody. Takové systémy mají vedle nádrží pro chov ryb i sekce na čistění vody, její desinfekci a úpravu kvality,” uvedl Mareš.

Odborníci hledají co možná nejlepší alternativní metody chovu

Vědci z několika institucí včetně Mendelovy univerzity se nyní zaměří na podporu a zavedení bezpečných a zdravých chovů k produkci pstruha duhového. Chov lososovitých ryb, zejména pstruha duhového, se přitom v tuzemsku pohybuje na úrovni do jednoho tisíce tun ročně. Vědci díky novému projektu ověří vhodnost výběru pstruha duhového různého původu pro konkrétní podmínky chovu. Zabývat se budou výběrem linií odolných proti onemocnění, které potenciálně v daném chovu hrozí.

„Budeme hledat optimalizace metod pro včasné odhalení takového nebezpečí a využití vhodného preventivního zásahu. To může být například desinfekce přítokové vody pomocí ozónu, aplikace kuchyňské soli do vody, ovlivnění rezistence ryb vhodným přídavkem do krmných směsí,” uvedl Mareš, podle kterého se nejedná o přídavek antibiotik, ale cílených probiotik nebo zvýšený přísun vitaminů a účinných látek, které jsou využívána i jako doplňky ve výživě člověka.

Přečtěte si  Skalní potok je rájem pro vzácné brouky, potvrdil průzkum v Jeseníkách

Odborníci také připraví manuál pro chovatele, který umožní v konkrétním chovu odhalit rizikové body a včas je eliminovat. Kromě Mendelovy univerzity se na projektu podílí hned několik institucí. Koordinátorem je Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*