Roky jsem při svých návštěvách Brna chodil kolem jednoho velmi smutného domu, který však vypadal, že je ho potřeba jen trošku opláchnout, a bude z něj zase hvězda jako dříve – Hotel Avion v České ulici. Tak málo chybělo, a tak dlouho to nakonec mělo trvat.
Bohuslav Fuchs, světoznámý architekt Avionu, postaveného v roce 1929, se na Brnu podepsal jako málokterý architekt, celkem zde zrealizoval na stovku různých staveb. Teď tedy konečně, po desetiletých anabázích, došlo i na tenhle skvost. Moc mě potěšilo, když jsem v internetu zjistil, že hotel po rekonstrukci opět otevírá. Při první přílžitosti jsme se tam se ženou a příbuznými z Prahy vydali na společný víkend – na rodinnou slezinu, pořádanou jednou za rok na památku mého dědečka, který byl slezským a moravským učitelem, popraveným za tzv. „první Haydrichiády“ v Kounicových kolejích v říjnu 1941.
Dechberoucí výhledy a interiéry plné světla
Obsadili jsem dohromady pět pokojů v osmém a devátém patře. Celkový počet pokojů je v současném stavu 37, původní stav byl dokonce 50. Jak se to vše mohlo stěsnat na parcelu, širokou 8,5 metrů nevím. Ten náš pokoj byl celý prosklený, s terasou, situovaný s výhledem na Brněnský hrad Špilberk. Výhled vleže, přímo z postele byl dechberoucí.
Později jsme se během prohlídky domu dověděli, že pár nejvyšších pokojů bylo postaveno až během rekonstrukce, ale nápad to byl skvělý a Evě Jiřičné, zlínské architektce, žijící v Londýně a Praze, patří dík i uznání. Ostatně za celý její návrh rekonstrukce, který uskutečnil nový majitel hotelu Avion, Stanislav Berousek, a to i přes to, že na ni nedostal žádné dotace. Kolik rekonstrukce stála prý nechce prozradit, odhad však byl na 80 milionů korun, a to v cenových relacích před deseti lety.
Nejkrásnější byl však pro mě pohled přímo od snídaňového buffetu, který se nacházel v nečekaně prostorné hale, vytvořené spojením celkem tří podlaží, s částečně šikmými stropy ze skleněných cihel, kterými do celého prostoru proniká denní světlo. Mám rád nejen ten náš brněnský „bílý“ funkcionalismus, ale i jeho barevnou, modro-žlutě-červenou Le Corbusierovu (známý švýcarský architekt) obdobu. Podílí se významným dílem na interiéru a dodává mu „šmrnc“, jinak spíš poněkud sterilně působící bíle fasády, připomínající možná i nemocnici. Ostatně i nábytek je ve stejných barvách. Stejně tak podlahy, vyrobené ze speciální hmoty, vzniklé spojením cementu, pilin a barviva.
V Avionu má být v těchto dnech uvedena do provozu i kavárna. Takovou ve Vídni rozhodně nemáme. Tu navštívím, až do Brna přijedu příště.
Autor: w.m. Foto: autor
Buďte první kdo přidá komentář