Apollo a Marsyas: Příběh Moravy jdoucí odněkud nikam

Tizian: Apollo a Marsyas (Muzeum umění Olomouc)

Moravský kunsthistorik Michal Konečný vydal první soudobou syntézu umění na Moravě. Pojmenoval ji příznačně podle Tizianova slavného obrazu, který se dostal do sbírek olomouckých biskupů. Jedná se o vcelku zdařilý pokus, který Moravanům nastiňuje odkud vyšli, ale nikoliv kam jdou.

Mám za sebou knihu svého jmenovce, kterou mohu doporučit všem milovníkům umění a Moravy. Michal Konečný napsal první soudobou syntézu umění na Moravě – a pokus to byl vcelku zdařilý. Autor staví na obsáhlém penzu znalostí získaných výjimečně rozsáhlou badatelskou činností i na svých zkušenostech s provázením po památkách. Jen málokdo může v pouhých čtyřiceti letech představit (po)učené veřejnosti kunsthistorickou syntézu zahrnující celý vývoj v jedné zemi od pravěku po dnešek. Ocenit lze zejména zdůraznění několika skutečně významných moravských umělců a mecenášů typu Ondřeje Schweigla, Oskara Spielmanna či Maxmiliána Oldřicha z Kounic-Rietbergu. Někteří z nich ostatně z kolektivní paměti dočasně vypadli – třeba kvůli své německé řeči.

Kniha na pomezí odborné literatury a publicistiky ovšem trpí několika faktografickými a interpretačními nedostatky.

Proč psát příběh neexistující země?

Podtitul knihy je matoucí. Jedná se pouze o dějiny (vysokého) výtvarného umění. Není v ní řeč o hudbě, poezii či beletrii. Prostor není věnován ani filmu (zlínské ateliéry, jihlavský dokumentární festival, tvorba brněnského studia ČST atd.) a lidovému umění. Jedná se ovšem o základní terminologický problém kunsthistorie, která se věnuje jen určitému druhu umění.

Na řadě míst je Morava pojímána jako součást českého království. Čtenář se dokonce setká s obraty typu “druhá země království”. Moravské markrabství nikdy nebylo součástí českého království. Tvořila samostatný státoprávní útvar, který byl po určitou dobu součástí Koruny české (od poloviny 14. století nominálně do poloviny 18. století, fakticky pouze do pobělohorských zemských konstitucí).

Chybí vysvětlení měnícího se postavení Moravy, které silně zasahovalo a zasahuje do příběhu umění v této zemi. Ačkoliv se kniha pochopitelně primárně nevěnuje politickému vývoji, vynechaný výklad vzniku markrabství, jeho zániku, obnovy zemského zřízení za první republiky, jeho likvidace komunistickým režimem, neúspěšného pokusu o jeho obnovu a naopak obnovy krajského zřízení působí jako prázdné místo v příběhu, kterému tak chybí základní smysl a vyznění. Chybí odpověď na otázku, proč za tři polistopadové dekády nebyl v zemské metropoli s výjimkou univerzitního kampusu realizován prakticky žádný rozsáhlý projekt, zatímco brněnskou Ringstrasse bylo možné vystavět za dvacet let.

Přečtěte si  Romantika na zlínských prknech: Pretty Woman debutovala v Městském divadle Zlín

V tomto ohledu je vůbec nejslabší poslední kapitola, kde se o Moravě hovoří jako o reliktu, který dnes představuje jen “historický a geografický pojem”. Proč tedy vůbec psát příběh Moravy? Proč věnovat léta úsilí něčemu, co už neexistuje? Autor bohužel nevyužil příležitosti naznačit cestu do budoucna.

Moravské uvědomění sílí

Nihilistické vyznění ovšem kontrastuje s pomalu sílícím moravským povědomím. Dokladem toho je například 1600 moravských radnic, které letos na cyrilometodějský svátek vyvěsí moravskou vlajku. V parlamentu se projednává zákon o zemských symbolech a vyznačení zemské hranice – jejíž část už ostatně byla vyznačena úsilím moravským patriotů.

Michal Konečný tak Moravanům pomáhá nalézat odpověď na otázku odkud vyšli, ale nikoliv kam jdou. Vypráví příběh odněkud nikam. Existenciální potřebou člověka je ale příběh jdoucí odněkud někam: od tradic země Moravy k obrodě její svébytnosti a samosprávy – i umělecké tvorby včetně té veřejné.

Autor: Petr Konečný, foto: Muzeum umění Olomouc, Národní památkový ústav

Michal Konečný je historik umění, památkář a vysokoškolský pedagog. Pochází z Brna, vystudoval historii a kunsthistorii na zdejší Masarykově univerzitě, působí na brněnském Vysokém učení technickém. Autor rozsáhlého publikačního díla o moravských památkách, umělcích a mecenáších. Své poznatky shrnul v syntéze Apollo a Marsyas: příběh umění na Moravě (2022).

Petr Konečný je politolog, historik a publicista. Pochází z Brna, vystudoval historii a politologii na Masarykově univerzitě. Působí v institutu SYRI a jako místopředseda Společnosti pro Moravu a Slezsko.

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*