Archeologové v ulicích Velkého Meziříčí odhalují základy domů, pohřebiště i pravěkou sekyrku

Po dlouhých 40 letech diskuzí a příprav v dubnu odstartovaly práce na rekonstrukci náměstí a přilehlých ulic ve Velkém Meziříčí. Stavební práce jsou už v plném proudu v ulicích U Bašty a za hradbami. Stavaři zde provádějí frézování asfaltu a skrývku v ulicích Komenského a Kostelní, kde zároveň zahájili záchranný archeologický výzkum odborníci ze společnosti Archaia Brno a o zajímavé nálezy nemají nouzi.

Ačkoliv jsou archeologové v Kostelní ulici teprve pár dní, už nyní hlásí několik významných objevů. Odkryli zde základy domu s dochovanou dlažbou, stejně jako dláždění ulice z „kočičích hlav“, zatrubněný mlýnský náhon a v jednom místě možná i jeho původní kamenité zpevnění. Základy odhaleného domu pocházejí z 19. století, některé vrstvy v ulici však už sahají do období středověku.

Zatrubněný náhon odkryli archeologové také v ulici U Bašty a za hradbami. Aktuálně zde stavaři řeší složité křížení vodovodu a stoky. Nové výzkumy v Kostelní ulici budou dle odhadů pokračovat ještě minimálně tři týdny, a to zejména kvůli bohatství nálezů.

Významným objevem jsou základy kostelní zdi, které se stáčejí do kruhu kolem chrámu sv. Mikuláše, a řada hrobů s kosterními pozůstatky někdejších obyvatel Velkého Meziříčí. „Kosti půjdou na antropologické určení. Je to důležitá sonda do historie velkomeziříčské populace – dozvíme se víc o rozložení obyvatelstva, zastoupení mužů, žen, dětí, jejich věkové zastoupení, nemoci lidí i to, zda netrpěli podvýživou,“ uvedl archeolog Šimon Kochan ze společnosti Archaia Brno.

Tvar dávného pohřebiště bude přesně zaměřen a jeho obrys zůstane trvale vyznačen v nové dlažbě kovovými křížky. Pohřebiště sloužilo zhruba do 18. století; po morové epidemii v polovině 16. století byl založen nový hřbitov na Moráni, který začal naplno fungovat až koncem 18. století, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v centrech měst.

Archeology překvapila pravěká sekerka

Archeologové v Kostelní ulici narazili také na pravěkou sekyrku z břidlice. Překvapivě ležela ve středověké vrstvě, což podle odborníků znamená, že byla do těchto míst přenesena později. „Lidé ve středověku věřili, že je sekyrka ochrání před úderem blesku, proto ji umisťovali jako hromový klín ke komínu či za trám domu,“ doplňuje Kochan.

V lokalitě u Kotvičky se pod zemí nachází trativod a také řada dřevěných a kožených fragmentů. Dřevěné nálezy čeká dendrochronologické určení, které pomůže upřesnit dobu pokácení stromu. Archeologové zde také objevili tzv. mazanici, jež svědčí o požáru domu, který kdysi na tomto místě stál.

Výsledky aktuálního archeologického výzkumu tak postupně odkrývají další zajímavé kapitoly z historie Velkého Meziříčí a přinášejí důležitá svědectví o životě jeho obyvatel v průběhu staletí.

Autor: red Zdroj a foto: Město Velké Meziříčí