Bagrista pomůže vědcům s mapováním zaniklých obcí

Pan Kvarda u kapličky v zaniklé obci Ječmeniště na jihu Moravy

Jezdil s buldozerem a pomáhal likvidovat vysídlené obce v pohraničí. Nyní pomáhá vědcům z Mendelovy univerzity v Brně s mapováním zaniklých obcí na Moravě a ve Slezsku po roce 1945. Podobných pamětníků je už málo. Marian Kvarda z Božic na jihu Moravy pracoval od začátku 60. let u stavební firmy Ingstav s těžkými stavebními stroji. Jiná státní firma tehdy podobnou techniku neměla.

O mapování zaniklých sídel na Moravě a ve Slezsku jsme už dříve psali v tomto článku.

Detaily si pamatuje dodnes

Pan Kvarda se přihlásil na základě tiskové zprávy o projektu, která pronikla do médií. Sám se podílel například na likvidaci Mušova, tedy vesnice, kterou na jižní Moravě pohltily vody Novomlýnské nádrže. Obrysy obce si Kvarda pamatuje dodnes. „Tam byla pošta, kostel, hřbitov, škola, obchod, obchody, hospoda,” popisuje.

Dalším příkladem likvidované vsi na hranicích s Rakouskem bylo Ječmeniště. „Ten terén dnes vypadá úplně jinak, terasy tam původně nebyly, obec je zahrnutá několika metry zeminy, ale zbyla po ní kaplička,” říká Kvarda, kterému je dnes přes 70 let, pamatuje si ale detaily. Na demolicích se podílel i v Čechách, například na Šumavě nebo v Rybitví, kde po původní obci zbyl prakticky jen rodný dům bratranců Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo.

Zaniklá obec Pelhřimovy

Vědci zkoumají zaniklé osady

Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé světové války do roku 1989 zaniklo kolem 70 obcí a osad. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují. Popisují i důvody zániku obcí, většinou jde o vysídlení obyvatel německé národnosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou zapojení i historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity končí v roce 2022.

„Na světě už je interaktivní mapa zaniklých sídel a jejich dostupná kompletní databáze,” uvedla Hana Vavrouchová z Agronomické fakulty MENDELU, která má projekt na starosti. Vzpomínky bagristy ze Znojemska využije nejen ona se svými kolegy ale i pracovníci mikulovského muzea, kteří mapují osudy zaniklého Mušova.

Bližší informace k projektu naleznete zde.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Přečtěte si  Brno dál přitahuje špičkové vědce. Polák Glowacki vede vývoj bezdrátové stimulace nervů

Související články

Doporučujeme

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*