Oblá odletová hala v Tuřanech letos slouží dvacet let. Letiště dnes využívají hlavně lidé mířící na dovolenou a podle jeho mluvčí má prostor pro další cestující. O nových celoročních linkách podle ní rozhoduje především jejich ekonomika.
Oblá silueta a fasáda ze šestiúhelníkových dílů dávají brněnské odletové hale podobu, která připomíná hadí kůži. Budovu navrhl architekt Petr Parolek a v roce 2007 získala titul Stavba roku.
Nový terminál slavnostně otevřeli 18. září 2006 za účasti prezidenta Václava Klause. Stavba stála čtvrt miliardy korun, z nichž pětinu přispěla Evropská unie. Už tehdy dobové zprávy uváděly kapacitu až tři miliony cestujících ročně.
Místo na celý rok, špičky v létě
Dnešní roční kapacitu letiště vyčísluje jeho mluvčí Andrea Míčková na 3,2 milionu cestujících. Odletovou halu podle ní projektanti navrhli pro přibližně tisíc cestujících za hodinu. K této hodnotě se letiště během letních špiček skutečně přibližuje, uvedla pro Zprávy z Moravy.
Loni letiště odbavilo 739 323 cestujících. V poměru k letištěm uváděné roční kapacitě to odpovídá asi 23 procentům, tedy necelé čtvrtině.
Roční součet ale neukazuje, jak rušno je v hale před jednotlivými odlety. Volný prostor v celoročních číslech se tak podle vyjádření letiště potkává s vytíženými hodinami v letní sezoně.
Z Tuřan hlavně na dovolenou
Dovolenkové charterové lety v roce 2025 tvořily přibližně 81 procent všech odbavených cestujících. Na pravidelné linky připadalo zbývajících 19 procent, takže hlavní část osobní dopravy stojí na cestách za dovolenou.
V aktuálním letním řádu pravidelných linek jsou Londýn-Stansted, Málaga a Bergamo. Pro zimu 2026/2027 letiště v této kategorii uvádí Londýn a Málagu.
U charterů podle Míčkové převažují lidé z Brna a širšího okolí odlétající na dovolenou. Na pravidelných linkách se složení cestujících liší podle konkrétního spojení.
Co rozhoduje o dalších linkách
„Rozhodující je především ekonomika jednotlivých linek na straně leteckých dopravců,“ vysvětluje Míčková. Podle ní záleží na nákladech, včetně cen paliva, a na dostatečné poptávce v obou směrech. Nové celoroční spojení musí mít podle letiště šanci uživit se dlouhodobě.
Jak složité je nové spojení získat, ukázala čerstvě soutěž na linku do Frankfurtu. Přestože město a kraj nabízely podporu až tři miliony eur ročně, nepřišla žádná nabídka. Výsledek potvrdil Jihomoravský kraj serveru Zdopravy.cz, který o něm informoval 2. října.
Server zároveň popsal výhrady potenciálního dopravce k podmínkám soutěže, včetně požadavku na češtinu při jednání. Neúspěch tendru tak sám o sobě neukazuje, kolik cestujících by o linku mělo zájem.
Více cestujících, více zázemí
Při růstu na jeden, dva nebo tři miliony cestujících by podle Míčkové záleželo hlavně na rozložení provozu během roku. Důležité by byly také typy letadel a poměr letů v rámci Schengenu a mimo něj.
Letiště by podle její odpovědi nejprve potřebovalo více zaměstnanců a techniky pro obsluhu letadel. S dalším růstem by přišlo rozšiřování parkovišť, terminálu, kontrol, odbavení zavazadel a prostor pro nástup cestujících.
Pro region přitom letiště znamená i pracovní místa a provoz nákladních, soukromých či výcvikových letů. V sezonních špičkách je podle Míčkové v areálu zhruba 500 pracovních míst napříč různými firmami a organizacemi. Jde o odhad za celý letištní areál, nikoli jen o zaměstnance provozovatele.
autor: ČŠ, foto: Letiště Brno
Buďte první kdo přidá komentář