Brněnští vědci využijí umělou inteligenci k léčbě fibrilací srdečních síní. Počet operací klesne o třetinu

Fibrilace síní, jedna z nejčastějších srdečních arytmií, podle odhadů postihuje v ČR asi půl milionu lidí. Tým vedený Jakubem Hejčem z Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (ICRC) se zaměřuje na personalizaci léčby a snížení rizika návratu onemocnění. Vyvíjený nástroj má kromě zlepšení kvality života pacientů také omezit počet opakovaných zákroků. K učení umělé inteligence (AI) vědci využívají 3D modely srdečních síní pacientů, které připravili lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny. Výzkumu hrozil neúspěch, kvůli nedostatečnému výpočetnímu výkonu pracovišť. Potřebné dofinancování techniky nakonec poskytl Nadační fond IOCB Tech a nová metoda tak bude moci pomáhat pacientům.

Fibrilace srdečních síní je jedna z nejčastějších poruch srdečního rytmu, která je spojena s výrazně zvýšeným rizikem závažných komplikací, včetně cévní mozkové příhody, srdečního selhání a předčasného úmrtí. Představuje tak značnou zátěž pro zdravotnické systémy, a to jak z hlediska dlouhodobé léčby, sledování pacientů a prevence komplikací, tak i z důvodu vysokých nákladů na hospitalizace.

Čím dříve se fibrilace rozpozná a začne léčit, tím menší hrozí riziko komplikací a tím nižší je pravděpodobnost následné operace. A právě proces celé léčby chce svým výzkumem zpřesnit vědec Jakub Hejč z týmu Interventional Cardiac Electrophysiology Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). „Neléčená fibrilace je potenciálně velmi nebezpečná, může vyústit v mrtvici nebo se projevit ve formě selhání srdce. Je tedy důležité ji rozpoznat co nejdříve, než se projeví tímto způsobem,“ vysvětluje Hejč.

Jeho projekt využívá umělou inteligenci k analýze 3D modelů srdečních síní, takzvaných elektroanatomických map. Výzkum má mít přímý dopad právě na praxi nemocničních klinik. Nově vznikající nástroj má za úkol najít v elektroanatomických mapách nové bioelektrické ukazatele, které by pomohly kardiologům identifikovat specifická ložiska v srdečních síních, která mohou být zodpovědná za návrat onemocnění. „Nástroj pomůže lékařům léčbu lépe personalizovat a snížit počet opakovaných operací přibližně o třetinu,“ říká Jakub Hejč.

Fibrilace srdečních síní se nejčastěji odstraňuje katétrovou ablací. Jde o téměř neinvazivní zákrok, při kterém se zavedeným žilním katétrem odstraní malá oblast srdeční tkáně, která nepravidelný rytmus způsobuje, a obnoví se tak běžná aktivita srdce.

Výzkum se však dostal do fáze, která odhalila akutní technickou potřebu. Zpracování obrovského množství dat vyžadovalo specifický výpočetní výkon, který přesahuje standardní vybavení klinických pracovišť, a které nebylo možné na začátku předvídat. Se vzniklou situací se rozhodl v rámci svého programu pomoci vědcům Nadační fond IOCB Tech, a urychlil tak transfer AI softwaru do praxe. „Grant nám umožní obratem pokrýt náklady na potřebné výpočetní stanice a pokračovat tak ve výzkumu bez zdržení. Nadačnímu fondu tedy patří velké poděkování,“ dodává Hejč.

„Český grantový systém je v mnoha směrech nepružný a často vědce nutí k detailnímu plánování financí na několik let dopředu. Pokud tedy potřebují reagovat na náhlou potřebu dalších experimentů či nového vybavení, hrozí zpoždění výzkumu. A proto jsme letos zahájili pilotní program, který projektům, které mají přímý dopad na klinickou praxi a taková zdržení si nemohou dovolit, nabízí rychlé a flexibilní finanční příspěvky. Ty mají výzkumníkům umožnit pokračovat bez zbytečných prodlev a co nejdříve dostat své poznatky k pacientům. Jsme moc rádi, že jsme mohli projektu doktora Hejče pomoci,” dodává Dušan Brinzanik, ředitel Nadačního fondu IOCB.

Autor: red Zdroj a foto: ICRC, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně