Brno při osvobozování bránili i členové Hitlerjugend

Brno při osvobozování Rudou armádou ve druhé polovině dubna 1945 bránili i členové urputného Hitlerjugend, v centru se jim podařilo zničit sovětské obrněnce. Brno bylo válkou silně poznamenáno, odhaduje se, že skoro polovina zástavby byla poškozena, říká vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka. Brno si tento víkend připomíná 75. let od osvobození Rudou armádou.

Město představovalo jednu z důležitých překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování protektorátu Čechy a Morava. Vojákům 2. ukrajinského frontu se jej podařilo dobýt 26. dubna 1945. Samotné osvobozování moravské metropole začalo o tři dny dříve, kdy byli nejbližší sovětští vojáci asi deset kilometrů od města.

Už 8. dubna se ale uskutečnil první sovětský nálet na Brno, následoval 12. dubna a pak vlastně každou noc až do toho 26. dubna,” uvedl Břečka. Od 24. dubna se přidalo také sovětské dělostřelectvo. Už o půl roku dříve ale domy a infrastrukturu v Brně poškodily také nálety Američanů. Odhaduje se, že skoro polovina zástavby byla v Brně poškozena.

Škody byly obrovské, přestože se nedaly srovnat třeba s Vídní nebo Budapeští. Ale dodneška se dají najít proluky mezi domy. Těžce zasažena byla například ulice Veselá nebo Údolní, kde byla před válkou souvislá řada domů. V porovnání s dobovými fotografiemi jsou ta místa nyní k nepoznání,” uvedl Břečka.

Tišnovská ulice duben 1945

Urputná obrana německých mladíků z nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend

V Brně se do obrany města zapojila i německá domobrana a také členové nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. “Ti pancéřovými pěstmi zničili Sovětům v centru nějaké tanky a samohybná děla. Existují i fota těch zničených obrněnců,” uvedl Břečka. Boje byly místy tvrdé, například v Medlánkách, Bystrci, Soběšicích. Také v Řečkovicích. Rizikem byla pro Sověty Brněnská přehrada, do její hráze totiž Němci podle Břečky umístili protitankové miny, které chtěli odpálit po přiblížení sovětských tanků. Sověti však včas dostali varování a miny odpáleny nebyly.

Boje v Brně se nevyhnutelně dotkly i civilního obyvatelstva. Někteří z obyvatel utekli před válkou na venkov. Ti, co zůstali, byli většinou schovaní. Petr Vachůt z Muzea města Brna uvedl, že posledních 14 dní byli lidé i kvůli bombardování a dělostřelecké palbě v podstatě zavření ve sklepích či v krytech. Neví se ani přesně, kolik leteckých pum na město dopadlo. “Už nikdo nic nepočítal, jsou to jen odhady. Navíc šlo už těžko odlišit, co byl výbuch letecké bomby a co kaťuše nebo dělostřelectva,” uvedl Vachůt.

Přečtěte si  Dynamický vývoj řeky takřka v přímém přenosu: Morava u Litovle změnila svůj tok

Ne všechny vzpomínky na osvobození byly pozitivní

Paměť národa, což je sbírka vzpomínek pamětníků totalitních režimů zastřešená obecně prospěšnou organizací Post Bellum, zaznamenala z doby osvobozování Brna několik příběhů. Například Daruše Burdová má na některé sovětské vojáky vzpomínky negativní. “Naráz jsme slyšeli velký křik. Všude v okolí se znásilňovalo. Naši muži proto vyklidili v jednom domě v pátém patře byt a drželi tam hlídky. Spalo nás tam asi kolem třiceti děvčat a maminky tam s námi,” uvedla. Řada sovětských důstojníků se podle ní snažila řádění některých svých vojáků zabránit. Řekla, že se s jedním z nich muži domluvili. “Byl nedaleko v komandatuře a říkal, že stačí volat – Patrol!, a zapískat na píšťalku a že by hned přišli pro vojáky, kdyby znásilňovali ženy. Nic se nám nakonec nestalo,” uvedla Burdová.

Boje kolem Brna pokračovaly i po dobytí města, Bratislavsko-brněnská operace skončila až 4. května dobytím jihozápadní Moravy. Padlo přes 7000 sovětských a zhruba stejně rumunských vojáků, kteří bojovali po jejich boku, obdobné ztráty měl i wehrmacht a jednotky SS. Do zajetí padly desetitisíce německých vojáků.

Autor: red Zdroj: ČTK Foto: Wikimedia, Vojenský historický ústav

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*