Červnový úhyn ryb v řece Dyji způsobil nedostatek kyslíku způsobený sinicemi

Masivní úhyn ryb v řece Dyji u Bulhar v létě 2025 nezavinila chemická havárie. Odborníci jako hlavní příčinu označili kyslíkový deficit způsobený rozpadem sinic a vznik toxické pěny při manipulaci s vodou v nádrži Nové Mlýny.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Povodím Moravy zveřejnili závěrečnou zprávu, která vysvětluje příčinu masivního úhynu ryb ve zdrži jezu Bulhary na řece Dyji v červnu 2025. Podle závěrů studie sehrály hlavní roli extrémní rozvoj sinic, pokles rozpuštěného kyslíku a vznik toxické pěny.

Co se stalo?

Během horkých letních dnů loňského roku se u hráze vodní nádrže Nové Mlýny nahromadilo obrovské množství sinic. Ačkoliv tyto organismy běžně kyslík produkují, za některých specifických podmínek ho naopak prudce spotřebovávají. Navíc při rozkladu sinic se uvolňují toxické látky, jako je amoniak. V kombinaci s vysokými teplotami vody a nízkými průtoky došlo k náhlému nedostatku kyslíku – což pro ryby znamenalo smrtelný stav.

Podle autorů závěrečné zprávy navíc toxická pěna, která vznikala ze sinicové kaše vypouštěním vody přes segmenty nádrže, pravděpodobně významně přispěla k úhynu ryb.

V závěru zprávy odborníci zdůrazňují, že masivní úhyny ryb v Dyji nejsou izolovanou událostí. Řeka dlouhodobě trpí vysokým zatížením živin, zejména fosforu, který podporuje nepřirozené množení sinic. Do nádrží přitéká ročně přibližně 160 tun fosforu, což mnohonásobně převyšuje limity stanovené pro povrchové vody. Hlavními zdroji jsou nedostatečně čištěné odpadní vody, zemědělské splachy, ale i činnosti související s rybářstvím.

Navrhovaná opatření

Zpráva přináší řadu doporučení, která by měla snížit riziko opakování podobných ekologických havárií:

• Modernizace a rozšíření monitoringu kvality vody pomocí samočistících senzorů pro online sledování, které zajistí aktuální data o stavu kyslíku i dalších parametrů.
• Optimalizace vypouštění vody z nádrže v rizikových obdobích, aby se minimalizoval přenos biomasy sinic do toku.
• Provozní a havarijní plány, které umožní rychle reagovat na zhoršující se podmínky.
• Legislativní kroky – dlouhodobé omezení přítoku živin (fosforu a dalších látek) do povodí.
• Revitalizace přítoků a niv Dyje, úprava odběru vody i úprava rybářských praktik.

Podle autorů zprávy je rok 2026 klíčový pro zavedení nových opatření a rozvoj kontinuálního sledování stavu řeky i nádrží. Bez zásadních změn v nakládání s živinami v povodí hrozí, že se podobné environmentální katastrofy budou opakovat.

Podle odborníků je navíc potřeba počítat s tím že tyto jevy souvisí i se změnou klimatu: „Vzhledem k postupujícím změnám klimatu je nutné počítat s tím, že teploty vody budou dále stoupat a sinice tak budou mít k dispozici delší vegetační období, což bude stupňovat jejich výskyt.“ dodal Prof. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně.

autor: ČŠ, zdroj: Povodí Moravy, foto: Povodí Moravy