FEJETON: Bojím se, bojím…

Stoupající obavy z mrazivého objetí a spálení již krásně kvetoucích prvních stromů meruněk, které kvůli mrazům naposledy pěkně zarodily již více než před pěti léty, se u mne projevily i v neklidném spánku. V mysli, která opakovaně sleduje předpověď meteorologů i skutečný vývoj teplotní křivky a je dotována mnohou neblahou realitou, se opodstatněné obavy zhmotnily v noční můře divného snu.

Probudil jsem se hodinu a půl po půlnoci a v hlavě mně běžel závěr tragického požáru, který se ve velmi živém snu udál v sousedství. V něm po mém podvečerním pálení klestí na zahradě, noční vítr rozfoukal jiskry a uhlíky do okolí a od nich vzplála nedaleká stodola a domy v sousedství. Obrazy pohromy byly až tak skutečné, že jsem po probuzení nemohl znovu upadnout do dalšího spánku. Obavy z možného požáru se zhmotnily, když jsem si vzpomněl, že pozdě odpoledne jsem ve své dílně brousil před jarními pracemi zahradní nářadí a jiskry od brusného kotouče v ohnivých gejzírech létaly dílnou. Po delším převalování a pozorování vzdáleného temného zákoutí dvora jsem se rozrušen oblekl a pozdě v noci šel zkontrolovat dílnu.  Samozřejmě tam, kde bylo všechno v pořádku, a žádné katastrofické scénáře nehrozily, mne vítalo v kurníku světlem probuzené hejno slepic a na svém pelíšku se protahující ze snu vyrušený kocour Tulík. Uklidněn jsem se vrátil i já do svého pelechu a po nedlouhé procházce chladnou nocí krásně usnul v teplém objetí vlastní hřejivé duchny.

Po ránu otevřený snář vysvětlil moji noční frustraci a převažující obavy! Ty začínají u našich s kamarády i manželkou opakovaně probíraných obav z blížícího se možného zničení další úrody meruněk očekávanými nízkými jitřními teplotami, stejně jako z trvale narůstající obavy z konání politiků v bezprecedentním konfliktu na východě. Ty stoupají nejen v souvislosti z možné eskalace nedalekého válečného běsnění, jakož i s nekonformní situací na poli domácí politiky. Zdálo by se, že se lidstvo z historie nepoučilo a zůstává pořád na úrovni středověké společnosti. V ní vladykové, knížata, králové a císaři prosazovali jen tu svou pravdu a víru a válčili mezi sebou, zanechávajíc bez uzardění a lítosti na polích i ve zničených vsích tisíce padlých svých poddaných.

Všechny tyto obavy se mně míchají v hlavě a přináší naštěstí stále ještě ojedinělý noční neklid mé mysli. Pro barvitý požár v mém snu jsem našel vysvětlení a opodstatnění. Nečekaný předjarní mráz, stejně jako kanonáda zbraňových systémů, ničí plody života! Obyčejnému člověku, který má rád život, svou rodinu i zem, člověku, který hledá v každém začínajícím i prožitém dnu jeho neobyčejnou krásnost a jedinečnost, je z toho velmi smutno… Věří však, že jeho víra v lepší já každého člověka nakonec bude mít převahu a současné bolesti a obavy překoná!    

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*