Ulice i náměstí našich vesnic i měst, často i rozcestí v polích, krášlí stovky, ba tisíce drobných sakrálních i jiných staveb, křížů, božích muk, kapliček, pomníků významných osobností dějin nebo pamětních tabulí na budovách nebo místech válečných střetů. Všechny – často i svou uměleckou hodnotou – odkazují současníky k událostem dávno minulým. Při jejich obdivování mne často na mysl přichází otázka, co za sto a více let připomene nás!
Stavět pomníky a památníky dnes totiž není v módě! V podvědomí jako bychom se báli, že jejich význam představitelé dob budoucích přehodnotí a z veřejného prostoru odstraní. Příkladem názorových proměn může být povalení a znovu postavení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze či odstranění a nové osazení soch našeho prvního pana prezidenta T. G. Masaryka. Naštěstí naši předkové takto neuvažovali a svou vděčnost i památku dovedli uctít krásnými odkazy pro budoucnost, a tak se naše země dodnes honosí množstvím kamenných svědků časů minulých.
O tom jak se stavěly pomníky a památky v minulosti dokládají staré archivy farností. Ještě před jedním stoletím stačilo písemné vyjádření donátora sochy, tzv. revers, kterým zavazoval sebe i svou rodinu v dalších pokoleních k údržbě a opravám vybudované památky. Ty často stavěli vlastníci na soukromé pozemky. Pokud bylo uvažováno o veřejném prostoru, pak byl třeba souhlas církevního představitele nebo starosty obce. Dnes by to bylo o poznání těžší a složitější… Ostatně, zřejmě to poznám sám již brzy! Právě totiž připravuji návrh památníku s daty významných událostí z historie naší obce, který jejím představitelům doporučuji odhalit u příležitosti 800. výročí první písemné zmínky o její existenci.
Přes všechny těžkosti (nejen finanční) s vybudováním památníku významných okamžiků našeho bytí bychom měli tyto odkazy stavět! V budoucnosti budou nejpřirozenější čítankou a připomenutím naší současnosti! Mohlo by se totiž stát, že památníky po naší době budou bezejmenné benzínové stanice, obchodní a skladová centra s rozlehlými parkovišti, sportovní a kulturní areály, v lepším případě dnes hojně stavěné rozhledny…! Tyto stavby moderní doby však nic neříkají o významných událostech, vztahujících se k našemu životu.

Nemáme prezidenta osvoboditele, o obec významně se zasloužilého starostu, nedovedeme veřejně uznat člověka významného pro rozvoj vědy, kultury, sportu, školství nebo duchovního života. Moderní doba přinesla nové formy rovnostářství, z nichž nedovolíme nikoho – byť sebevíc významného – vyzvednout a ocenit. Pro budoucnost a pro záznam o okamžicích našeho života je to škoda. Vždyť i naše doba má své skvělé reprezentanty nejrůznějších oborů…
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.







Co po nás zbude? Supermarkety …
—
“…naše doba má své skvělé reprezentanty nejrůznějších oborů…”
Jistě.Ale (vždycky je nějaké “ale”)
– nejsou členy té správné strany
– nevyznávají západní hodnoty
– šíří dezinformace
– jejich dědeček bojoval v Rusku jako legionář
– mají v rodině komunistu / babišistu …
– hlásí se k moravismu …
…