Na náměstí Svobody v Brně se v sobotu 21. února uskutečnila akce Společně za Ukrajinu. Účastníci si připomněli čtvrté výročí plnohodnotné invaze a uctili oběti války minutou ticha.
Dron Šáhid i přímý přenos z Prahy
Lidé se v centru Brna sešli na náměstí Svobody, aby si připomněli čtvrté výročí plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Akce nesla název Společně za Ukrajinu. Organizátoři na místě vystavili ruský dron Šáhid. Expozice měla připomenout, že pokud by padla Ukrajina, cílem se podle pořadatelů může stát i Brno.
Na náměstí se představilo několik neziskových organizací, které se dlouhodobě věnují pomoci Ukrajině. Své stánky zde například měly iniciativy Brno pro Ukrajinu a Koridor UA, jenž zajišťuje humanitární podporu přímo v zemi. Návštěvníci se mohli zapojit také koupí kávy „na peremogu“, tedy „pro vítězství“.
Program začal v 15:00 přímým přenosem ze Staroměstského náměstí v Praze. V hlavním městě vystoupil prezident České republiky Petr Pavel a velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč.
Po skončení přenosu dostali slovo řečníci přímo v Brně. Promluvila ukrajinská konzulka Anna Proško z brněnského konzulátu Ukrajiny, brněnský senátor Břetislav Rychlík i bývalá zmocněnkyně Úřadu vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Za Ukrajinskou iniciativu jižní Moravy vystoupila Marija Korotkova.
Poděkování válečného veterána
Na závěr promluvil ukrajinský válečný veterán Dmytro Hurskij, který v bojích utrpěl zranění a nyní podstupuje léčbu v Kladrubech. Ve svém projevu poděkoval České republice i všem přítomným za podporu.
„Jsem moc vděčný všem sestřičkám, doktorům i obyčejným lidem, které jsem tady potkal a kteří mi pomáhají, ikdyž by ani nemuseli. Ani nevíte jak moc můžou být i dvě slova nebo jen podání ruky důležité.” řekl ve svém proslovu. Za svůj proslov sklidil bouřlivý potlesk.
Setkání zakončila minuta ticha za oběti války.
autor: ČŠ, foto: ČŠ
Nerozumím textu na titulním obrázku:
“Obětovat Ukrajinu pro “mir”? To už bylo v roce 1938!”
Můžete nechápavému čtenáři vysvětlit smysl textu?
—
V Bachmutu / Artemivsku (Doněcká lidová republika) se v roce 1942 odehrál masakr, kdy Sonderkommando 4b z Einsatzgruppe C zavedlo tisíce Židů do šachty v alabastrovém dole. Poté vojáci zazděli vchod do tunelu a udusili lidi uvězněné uvnitř. Přesný počet mrtvých není jasný a záznamy o počtu židovských obětí se liší: sovětské dokumenty uvádějí počet asi 3 000, zatímco německé okupační úřady zaznamenaly 1 200 obětí. Město bylo nakonec osvobozeno Rudou armádou 5. září 1943.
Nejrozšířenějším rodným jazykem ve městě byla ruština (62 %), významnou menšinu tvoří ukrajinština (35 %) a velmi malé menšiny hovoří arménsky (0,19 %), romsky (0,15 %) a bělorusky (0,10 %). Ruština mnoha obyvatel má charakteristiky suržyku, což je druh smíšené ukrajinštiny a ruštiny běžný ve východní Ukrajině.
Ještě doplním, že největší počet obyvatel (91 000) měl Bachmut / Artěmivsk v roce 1992, krátce po osamostatnění Ukrajiny. To je ta masivní bytová výstavba. Pak už počet obyvatel jen klesal až k 71 000 v roce 2022.