Freska na brněnské Nové radnici zobrazuje moravský zemský soud, restaurátoři dokončili práce

Práce na obnově fresky na brněnské Nové radnici se chýlí k závěru. Barokní výmalbu více než sto let nikdo neviděl a nebylo jasné, co přesně je na ní vyobrazeno. Na téměř všechny otázky se podařilo odpovědět restaurátorskému týmu pod vedením Martina Číhalíka.

O restaurátorských pracích na fresce jsme už dříve psali v tomto článku.

Soudnice, ve které zasedal Moravský zemský soud, vojenský sklad, vývařovna, tržnice i zasedací sál Rady města Brna. Všechny tyto role po nějakou dobu zastávala místnost v jednom z křídel někdejšího Stavovského či Zemského domu, dnešní Nové radnice. Právě její první funkci, Moravský zemský soud, zobrazovaly barokní fresky z první poloviny 18. století.

Zhruba o půl století později ale odsud moravští stavové odcházejí a dům zabírá vojsko. To jej následně využívá k různým účelům, mimo jiné i jako zmíněnou lidovou vývařovnu. Výsledkem toho je taková devastace fresek, že je koncem 19. století rozhodnuto, že budou zalíčeny. „Od té doby tu fresku nikdo neviděl. Vědělo se, že tu je, ale nevědělo se, co je na ní,“ popisuje odborný koordinátor a vedoucí týmu restaurátorů Martin Číhalík.

Zachránilo se pouze torzo fresky

Původní plán rekonstrukce a obnovy barokního vzhledu sálu Rady počítal pouze s restaurováním nástropní fresky, nikoli i s rekonstrukcí nástěnných maleb, které byly pro záchranu příliš zničené. Informace o obsahu fresky na klenbě sálu poskytovala kresba Mořice Trappa, moravského historika, fotografa a v neposlední řadě znamenitého kreslíře, který nástropní výjev v 19. století zachytil pro reprint Knihy Tovačovské.

Nevědělo se ovšem, nakolik zůstal při reprodukci věrný originálu a nakolik jej přizpůsobil svým autorským potřebám. S jeho kresbou se podle Číhalíka nakonec přesně neshodovalo ani to, co odhalily sondy provedené o více než sto let později, v roce 2008.

Odkrývání nástropních fresek, které začalo v létě 2019, ukázalo, že jejich stav je tristní. Restaurátorské práce tak spočívaly v retuších základu fresky. „To, co vidíme dnes, je prezentace torza. Není to plnohodnotná freska,“ vysvětluje Číhalík. „V pozdějších naprosto nevyhovujících podmínkách přišla freska o ty poslední úpravy, které se provádí až v seccu (na suchou omítku, pozn. red.), tedy veškeré finesy, světla, kontury, to vše zmizelo. Tehdejší divák to takto nikdy neviděl,“ dodává.

Zatímco nástropní fresku se podařilo alespoň zčásti obnovit, na stěnách se nezachovalo takřka nic. Našly se ale dvě fotografie pořízené zmíněným Mořicem Trappem. Na jejich základě se restaurátoři pustili do rekonstrukce iluzivní výzdoby sestávající z římsy s erby soudců, sloupů jakoby nesoucích klenbu a soch dvou ctností – Spravedlnosti a Obezřetnosti. Třetí „výklenek“ mezi iluzivními sloupy zůstal prázdný. „Na fotografii je sice vidět závoj a koleno třetí figury, nicméně alegorické ctnosti jsou celkem čtyři a z toho fragmentu nemůžeme poznat, kterou si autor pro soudní síň vybral,“ vysvětluje koordinátor restaurátorských prací.

Poslední neznámá brněnská freska získala kromě tváře i autora

Restaurátorům se podařilo zodpovědět většinu otázek, které se k fresce pojí. „Díky erbům, které byly částečně zachovány a z velké míry rekonstruovány, se nám podařilo fresku poměrně přesně datovat. Ve složení, v jakém tu erby jsou, se soudci mohli potkat v období od října 1728 do října 1729,“ uvedl Číhalík. Autorství, které bylo nejisté, je nyní přisuzováno Františku Řehoři Ignáci Ecksteinovi. Odpovídá tomu doba vzniku, náznaky v jeho korespondenci a v neposlední řadě i styl odpovídající jeho výzdobě na milotickém zámku.

Určitou výzvou zůstává určit, co přesně představuje výjev na stropě. „Jde o zasedání zemského soudu, podle Trappova popisu jsme předpokládali, že půjde o nějakou událost z 18. století, ale všechny figury jsou oblečeny do španělské módy. To znamená, že se pohybujeme v době zhruba o sto let dříve,“ upozorňuje Číhalík.

„Existuje několik teorií, k čemu by ta scéna mohla odkazovat. Od konkrétních událostí, které jsme se v 17. století pokoušeli najít, až po demonstraci starobylosti zemského soudu, při které se autor vracel do dob, jejichž módu uměl zobrazit, bez ambice zobrazit jednu určitou událost,“ nastiňuje koordinátor restaurátorských prací.

Sál Rady nyní vstupuje do další fáze rekonstrukce, která jej má vybavit pro provoz v 21. století. Zcela hotové mají být práce v listopadu letošního roku. Město do nich investovalo přes 25 milionů korun.

Zdroj a foto: město Brno