Frýdeckomístecká teplárna od června přestává spalovat uhlí, přechází na biomasu a plyn. Je první svého druhu v regionu

Ve frýdeckomístecké teplárně, patřící společnosti Veolia Energie, je spalování uhlí minulostí. Od 1. června 2024 vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem, a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021.

Frýdeckomístecká teplárna od června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů výhradně bez využití uhlí. Pro provoz nově užívá palivový mix biomasy a plynu. „V nastávající sezóně 2024/2025 budeme už dodávat teplo primárně z biomasy, doplněné o zemní plyn. Aktuálně máme v provozu kotel K4 o výkonu 18 MW na biomasu a kotle K2, K3 na zemní plyn – každý s výkonem 50 MW. Do přechodu na tento model jsme investovali přibližně 500 milionů korun, naše plány na rozvoj a další zefektivnění výroby tepla a elektřiny tím však rozhodně nekončí,“ prozradil Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.

60 % tepla z biomasy

V současnosti je v teplárně ve Frýdku-Místku v provozu kotel K4 na biomasu, který vyrábí zhruba 60 % potřebného tepla, společně s kotly K2 a K3 na zemní plyn, produkujícími zbývajících 40 %. Tyto kotle na zemní plyn, které tak plně nahradily spalování uhlí, přinášejí úsporu emisí (vycházející z přepočtu náhrady uhlí zemním plynem) SO2 o 130 t/rok, u CO2 o 11 500 t/rok a o cca 40 t/rok NOx. „Ve Frýdku-Místku dodává Veolia Energie teplo ve spolupráci s městskou společností DISTEP nejen osmnácti tisícům domácností, ale i školám, obchodním centrům, krajské nemocnici a tisícům dalších objektů. Přechod na biomasu a zemní plyn je potvrzením ekologizace teplárenství v kraji, která nám navíc umožňuje dodávat tepelnou energii občanům Frýdku-Místku za konkurenceschopných cenových podmínek i při obecném nárůstu cen paliv a dalších vstupů. Pro obyvatele Frýdku-Místku umíme nabídnout jednu z nejpříznivějších cen v ČR,“ řekl Jakub Tobola.

Uhlíkově neutrální teplo ze štěpky

Přechod z uhlí na ekologická paliva je rovněž krokem, kterým Veolia Energie plní strategický cíl Moravskoslezského kraje – odchod od uhlí. V případě biomasy navíc jde o uhlíkově neutrální proces, kdy se vyrovnává objem CO2 spotřebovaný rostlinami při jejich růstu a CO2 vzniklý při ekologickém spalování. „V teplárně je v případě biomasy nejčastěji využívána štěpka, která vzniká jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Rozhodně to však neznamená, že bychom kvůli vytápění káceli lesy. Využíváme pouze odpadní dřevo, které už nemá jiné využití,“ doplňuje Jakub Tobola. Výhodou biomasy je její místní dostupnost, a zpracování tohoto odpadu ze dřeva tak navíc podporuje i zaměstnanost v regionu. U biomasy lze rovněž dosáhnout kogenerací – tedy společnou výrobou tepla a elektřiny – až 90% účinnosti, což je i případ teplárny ve Frýdku-Místku.

Přečtěte si  Jihomoravský a Trnavský kraj připravují plán pro opravu mostu u Lanžhota. Ve hře je i bezplatné využití D2

„Frýdek-Místek získával zhruba polovinu tepla z biomasy již v uplynulých letech. Završení dekarbonizace teplárny ale navíc představuje splnění odklonu od uhlí, strategického cíle Moravskoslezského kraje, s obrovským předstihem. Jsme tak mezi prvními velkými městy v rámci ČR, kterým se podařilo zbavit závislosti na uhlí. Nemalým benefitem pro občany bude samozřejmě další signifikantní snížení emisí, které se projeví na tolik potřebném zlepšení ovzduší,“ hodnotí Petr Korč, primátor statutárního města Frýdku-Místku.

Dlouhodobé partnerství

Veolia, společnost DISTEP i vedení města mají zájem na dlouhodobém zachování moderního centrálního zásobování teplem s využitím obnovitelných a nízkoemisních zdrojů a na jeho rozvoji do dalších lokalit, a z tohoto důvodu finalizují znění nové dlouhodobé smlouvy o dodávkách tepla s příznivými podmínkami pro obyvatele města a zároveň podmínkami umožňujícími budoucí rozvoj jak v oblasti výroby, tak v oblasti distribuce tepla.

Autor: red Zdroj a foto: Veolia Energie

Doporučujeme


13 Comments

  1. Nejsem si jist, zda je biomasa skutečně tak ekologická, jak se snaží provozovatel spotřebitelům namluvit.
    Dovoz výrobu neskutečně prodražuje. Energetické centrum Jindřichův Hradec dováží biomasu z okruhu 70 km.
    Jedn blok elektrárny Hodonín (původně 50 MW) je přebudovaný na na biomasu (výkon 30 MW). Blok za jeden den spolyká 1 250 tun biomasy, z toho fluidní kotel č. 1 má denní spotřebu 700 tun. Vytvoření postačující rezervy nutné k pokrytí víkendového provozu vyžaduje dodávku 1 750 až 2 200 tun biomasy každý všední den. Za mne je pálení čehokoliv organického drahý nesmysl.
    Pokud chcete snížit emise CO₂, omezte kácení tropických deštných pralesů, vysazujte lesy nové a pěstujte víc zelených rostlin.

    A úplně nakonec: Veolia je zahraniční (francouzská) firma, kterou v ČR zastřešuje Veolia Holding s jediným akcionářem:
    VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A.; 75008 Paříž, 21 rue La Boétie, Francouzská republika.
    Tam odchází zisky

    • Je známo už řádově 200 roků že kapitál nezná hranic a že zisk putuje tam, kam chce kapitalista, ne stát, na území kterého umístí svoji investici.

      • LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE
        Preambule
        Národy Evropy, vytvářejíce mezi sebou stále těsnější unii, se rozhodly sdílet mírovou budoucnost založenou na společných hodnotách.
        Unie, vědoma si svého duchovního a morálního dědictví, se zakládá na nedělitelných a všeobecných hodnotách lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity; spočívá na zásadách demokracie a právního státu. Do středu své činnosti staví jednotlivce tím, že zavádí občanství Unie a vytváří
        prostor svobody, bezpečnosti a práva.
        Unie přispívá k zachování a rozvíjení těchto společných hodnot při současném respektování rozmanitosti kultur a tradic národů Evropy, národní identity členských států a uspořádání jejich veřejné moci na státní, regionální a místní úrovni; usiluje o podporu vyváženého a udržitelného rozvoje a zajišťuje volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, jakož i svobodu usazování.

        https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0389:0403:CS:PDF

        • Povšimněte si, prosím, že v základních právech není voda. Proto vodu může Veolia v ČR volně privatizovat.

          Skupina Veolia působí v České republice od roku 1996. Je největší referencí na českém vodohospodářském trhu v oblasti výroby a distribuce pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.
          Pitnou vodou zásobujeme 2,7 milionů obyvatel ve více než 600 českých městech a obcích. Vodohospodářské služby poskytujeme 20 průmyslovým podnikům. Na kanalizační síť, kterou provozujeme, bylo v roce 2023 napojeno více než 2 miliony obyvatel. Vyčištěno bylo více než 194 milionů m3 odpadní vody ve 127 čistírnách odpadních vod. Délka provozované kanalizační sítě v roce 2023 činila 7 424 km a zajišťovali jsme provoz přes 260 000 kanalizačních přípojek.
          Více než 600 měst a obcí České republiky svěřilo společnosti Veolia Česká republika provoz vodohospodářské infrastruktury podle provozního modelu, kdy si město ponechává v majetku vodárenskou infrastrukturu, tedy kontrolu nad cenou vodného a stočného, a pouze svěřuje aktivitu spojenou s výrobou pitné vody a jejím odkanalizováním a čištěním profesionální firmě, která mimo svého know-how v oboru dokáže i efektivně řídit podnik.

          https://www.veolia.cz/cs/o-veolii/struktura-spolecnosti/vodohospodarstvi

        • Hodně ošidný je pojem “národní identita členského státu” a současně v ČR někdy jen nevědomé, někdy nedbalostní a někdy naprosto záměrné zaměňování pojmů národ a stát. Často se vyskytuje také pojem “národní stát”, a to často ve velmi nepřesném smyslu, že EU je smlouva tzv. “národních států”, což je ovšem čistý podvod. V EU je podle výše citované Listiny “respektována rozmanitost…”, tedy ať si každý stát uspořádá vnitřní poměry podle svého. V Evropě jsou (v EU takto respektovány) jak státy tzv. občanské, jako ČR, SRN, Rakousko, tak i státy tzv. národní – Francie, Polsko, Maďarsko, Slovensko. Potíž je pak v tom, že ČR je sice formálně (ústavně) státem občanským – občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nikoliv národním, jakým je zmiňované Polsko – stát polského národa, ale tato skutečnost se před občany ČR celkem spolehlivě zatajuje a vytváří se zde neústavní představa ČR jako tzv. “národního státu Čechů”, což je samozřejmě naprostá lež. Navíc je zde kardinální jazykový problém ustálené představy, že občan ČR (i tvz. Česka) se zkráceně řekne Čech. A problém je nastolen – vřídek nacionalismu je založen a postupně bují až do prasknutí.

          • Ano. Bohužel právně vnikl precedent rozsudkem Krajského soudu v Brně: jménem České republiky: Moravané nejsou národem ani národnostní menšinou.
            http://www.moravane.cz/domains/moravane.cz/blog/2020/11/rozsudek-jmenem-ceske-republiky-moravane-nejsou-narodem-ani-narodnostni-mensinou

            41. … Podle zdejšího soudu tvoří Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa, která má jednak plná a neomezená práva coby občané České republiky a která nenaplňuje znaky národnostní menšiny ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin

            42.Jinými slovy, tito občané České republiky nejsou (na rozdíl např. od občanů České republiky polské národnosti, romské, vietnamské, apod.) národnostní menšinou, přičemž ve shodně s názorem žalovaných má zdejší soud za to, že v tomto směru přihlášení se k moravské národnosti lze chápat i jako výraz teritoriální, historické či kulturní sounáležitosti s Moravou coby regionem (či jejími jednotlivými regiony) se specifickou kulturou či nářečím. Již z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ, v rámci něhož jsou si rovni.

            Brno 8. října 2020
            Petr Šebek v.r., předseda senátu

  2. Pane Vojtěchu z rozsudku jednoho správního senátu jednoho krajského soudu nelze v žádném případě dovozovat vznik precedentu, že “Moravané nejsou národem ani národnostní menšinou”. Došlo jen k pravomocnému rozhodnutí k pojmu “národnostní menšina v ČR”, utvrzenému navíc rozsudkem č.j. 7 As 324/2020-42 Nejvyššího správního soudu, který zamítnul kasační stížnost spolku Moravské srdce, a navazujícím usnesením sp.zn. I. ÚS 2814/21 Ústavního soudu, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost spolku. Navazující rozhodnutí NSS se zabývalo výhradně posouzením, zda jsou Moravané národnostní menšinou podle ustanovení § 2 zákona o právech příslušníků národnostních menšin (definice menšiny v ČR) pro účely ustanovení § 117 odst. 3 zákona o obcích (zřizování výboru menšin v ČR). NSS dokonce v rozsudku o kasační stížnosti výslovně uznal, že “v moderní době přešlo u národnosti i rasy od převážně „objektivních“ k převážně „subjektivním“ kritériím rozlišování lidí. Tento posun ostatně již reflektovala i judikatura tohoto soudu, na niž stěžovatel v doplnění kasační stížnosti poukázal (rozsudek ve věci sp. zn. 2 As 199/2018). Při takto čistě subjektivně vnímaném pojetí národa by nepochybně bylo možné přisvědčit stěžovateli, že občané hlásící se k moravské národnosti tvoří národnostní menšinu.” (viz odst. 23 rozsudku NSS). Je třeba přísně rozlišovat pojmy “národ” (skupina osob) a “národnost” (vlastnost jednotlivce – příslušníka národa) od pojmu “národnostní menšina”, který si každý stát definuje jak jeho zákonodárce uzná za vhodné. V ČR tedy záměrně tak, aby Moravané zde v ČR za “národnostní menšinu” nemohli být považováni. Jinde, třeba na Slovensku, (ale až po jeho odtržení z federace, ne dříve) považováni za národnostní menšinu, tam, podle jejich zákona, Moravané jsou. Nic více a nic méně. Nějaké úvahy nějakého starosty městské části, nějakého ministra a dokonce i nějakého krajského soudu, na otázky práv národů na sebeurčení nemohou nic změnit, alespoň tedy dokud existuje Evropská unie a Rada Evropy. Jinak si ovšem obnovení zvěrstev, jakými byly nacistické norimberské zákony, představit lze.

  3. Ještě jednou k subjektivnímu vnímání národa a národnosti v ČR, dnes máme už více jak pět roků jasno, neboť Nejvyšší správní soud (NSS) v druhé části článku 83 rozsudku č.j. 2 As 199/2018-37 uvádí: “…pojem národnosti byl v posledních desetiletích habsburské monarchie a meziválečném Československu kvaziobjektivní kategorií. Národnost se určovala v podstatě podle obcovací řeči či mateřské řeči, tedy na základě vnějším pozorovatelem víceméně seznatelného a – vyjma lidí ze smíšených rodin a podobných zvláštních situací – dosti jednoznačného kritéria. Nynější pojetí národnosti v České republice je subjektivní (pokud se národnost po roce 1989 zjišťovala, pak v zásadě jako kategorie subjektivní – jednotlivec se k národnosti dle své volby přihlásil).”, konec citace NSS. Právo každého Moravana se za Moravana považovat je tedy nezpochybnitelné, názory některých méně informovaných politiků, nebo i soudů nižších stupňů, na tom nic nemění. Otázka právem ČR definovaného pojmu “národnostní menšina” s tím souvisí jen okrajově, národnostní menšinou je v ČR jen taková skupiny osob, které to stát uznal, což se v případě Moravanů zatím nestalo; k tomu je třeba získat potřebnou většinu v parlamentě a příslušný zákon změnit. Získání takové parlamentní většiny je ovšem pro něco málo přes půl milionu obyvatel v jedenáctimilionovém státě poměrně obtížné.

    • Zcela souhlasím, pane Kolářský, s vašimi výroky:

      “Je třeba přísně rozlišovat pojmy “národ” (skupina osob) a “národnost” (vlastnost jednotlivce – příslušníka národa) od pojmu “národnostní menšina”, který si každý stát definuje jak jeho zákonodárce uzná za vhodné.”
      a také
      “… že ČR je sice formálně (ústavně) státem občanským – občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nikoliv národním, … ale tato skutečnost se před občany ČR celkem spolehlivě zatajuje a vytváří se zde neústavní představa ČR jako tzv. “národního státu Čechů”…”


      Je také pravda, že EU jsou národní státy trnem v oku a samozřejmě by ráda zavedla nějaký “evropský” národ.

      Vrátil bych se k jednodušším věcem, kterých lze dosáhnout – bezesporu prvořadým krokem je administrativní samosprávnost historické zěmě Morava (a jistě, taktéž Slezsko a Čechy) v původních historických hranicích.

      • Historická odbočka – deklarace svrchovanosti Slovenska:

        „My, demokraticky zvolení poslanci Slovenskej národnej rady, slávnostne vyhlasujeme, že tisícročné úsilie slovenského národa o svojbytnosť sa naplnilo. V tejto slávnostnej chvíli deklarujeme prirodzené právo slovenského národa na sebaurčenie rovnako, ako je zakotvené vo všetkých medzinárodných dohodách a zmluvách o práve národa na sebaurčenie. Pretože uznávame právo všetkých národov na sebaurčenie, vyhlasujeme, že aj my si chceme slobodne utvárať spôsob a formu národného a štátneho života, pričom chceme rešpektovať právo každého občana, národnostných menšín a etnických skupín, demokratické a humanistické odkazy Európy a sveta. Týmto neodvolateľne vyhlasujeme národnú zvrchovanosť ako základ suverénneho štátu slovenského národa.“

        Autory deklarace jsou Ivan Hudec a Peter Jaroš.
        Termín “zvrchovanosť” je použit záměrně – nikoliv “nezávislosť”, protože autoři si byli vědomi toho, že malý národ nmůže být zcela nezávislý. Svrchovaný ano.

        Deklarace moravského národa vyšla 19. 12. 2016 na webu https://www.moravskynarod.cz/deklarace/

        • Ano pane Vojtěchu, jsem signatářem oné deklarace moravského národa z 19. prosince 2016. Nemám přesné informace, ale vím, že na počátku bylo nás signatářů jen několik málo desítek a myslím, že takových signatářů je možná zatím pořád méně, než bylo signatářů tzv. Charty 77. A pokud jde o srovnání s deklarací svrchovanosti Slovenska – tam se podepisovali zvolení poslanci Slovenskej národnej rady, ne “bezejmenní” občané bez “mandátu lidu” k jeho zastupování. V případě Moravy poslanci zvolení na jejím území ještě pod nic podobného nepodepsali. Ostatně mohli by být např. okamžitě vyloučeni ze svých politických stran, hnutí a z poslaneckých klubů a ztratili by jakoukoliv šanci na znovuzvolení, poslanecká kancelář je celkem příjemné a dobře placené pracoviště, a vše je řízeno v těchto stranách většinami členské základny, pocházejícími z Čech. Úsilí za navrácení autonomie Moravy bude ještě hodně dlouhé…, možná tisícileté jako na Slovensku.

          • Děkuji, pane Kolářský.
            Jako optimista věřím, že pro Moravu se vše v dobré obrátí.

          • Ještě se najdou lidé, kteří se zasazují o práva Moravy – viz:
            “Podnikatel Michal Janda … jako Moravák tepe do vládní TOP 09 za snahu prosadit zavedení spotřební daně na tichá vína i otevírá otázku moravské autonomie v kontextu možného rozpadu Evropské unie.”

            Když mluvíme o Moravě, tak se musím zeptat, jak se díváte na téma moravské autonomie? Je toto pro vás spíš jen historickou konotací, nebo něco, o čem bychom měli i v dnešní době vážně diskutovat?

            “Moderní Evropa nám ukazuje, že každý Evropský stát má podobné Moravy, někdy i s vlastním jazykem a odlišnými zvyklostmi. A čím více se Evropa vše snaží jednotit, tím více jsou tyto Moravy slyšet a chtějí svou autonomii. Nebál bych se dokonce si vsadit, že pokud dojde na rozpad EU, nebude to formou jen odchodu celých států, ale právě územních celků, jako je Morava. Na rozdělení ČR na kraje mě pak mrzí, že nerespektovalo územní celky, jako je Morava, ale i Čechy a Slezsko. Jeden by se snad mohl i domnívat, že rozdělení krajů proběhlo pod taktovkou římského „divide at impera“, kdy se záměrně autonomní územní celky dělily na beztvará cosi, aby ony identity vymizely …”

            https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Na-kom-si-to-vezmou-na-Cesich-Fiala-se-chlubil-zbranemi-pro-Ukrajinu-ted-je-zle-759707

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*