Historický objev v Brně-Slatině: Archeologové odkryli barokní konstrukci císařské silnice z roku 1740

V červenci se pracovníkům Ústavu archeologické památkové péče Brno podařilo díky šťastné shodě okolností blíže nahlédnout do stavebních technik používaných v 18. století ke stavbě císařských silnic.

Zatímco starší zemské stezky propojovaly především jednotlivé osady, za vlády císaře Karla VI. začala výstavba nových silnic stavěných podle jednotného předpisu, které nejkratší trasou spojovaly hlavní říšská města. Vyhýbaly se dosavadním osadám a tvořily v krajině nové přímky, šlo tedy vlastně o ideové předchůdce dnešních dálnic. 

Silnice spojující Brno s Olomoucí byla otevřena v roce 1740 a právě část její konstrukce se podařilo odkrýt během záchranného výzkumu při rekonstrukci okružní křižovatky v Brně-Slatině. Díky vhodnému profilu zde byla v části stávajícího tělesa silnice I/430 východně od křižovatky dochována původní barokní konstrukce včetně zařízení původního staveniště.

Stavba zde začala odkopáním ornice a vytvořením vodorovného zářezu do svahu, následně byl v místě příležitostné vodoteče postaven propustek tvořený dvěma příčnými zdmi a masivní kamennou a cihlovou klenbou mezi nimi. Při zdění konstrukce byly vykopány dvě pravoúhlé stavební jámy na hašení vápna, po použití opět zaplněné. Poté byly vyhloubeny příkopy po stranách cesty a položen povrch komunikace tvořený velkými bloky vápence z nedaleké Stránské skály, zasypanými na povrchu vápencovým štěrkem. Takto konstruovaná vozovka měla dle rozměrů propustku šířku 9 metrů a evidentně fungovala úspěšně a beze změn po dlouhou dobu, neboť další úpravou je až nasypání štěrkového lůžka a položení dlažby z žulových kostek. Na tento povrch pak byly přímo pokládány další živcové (asfaltové) povrchy.

Možnost poznat detailněji stavební techniky „barokních silničářů“ se naskytla jak díky postupným úpravám podélného profilu cesty, které v tomto konkrétním úseku vyžadovaly navyšování, a nikoliv odstraňování starších terénů, tak i díky kvalitě prvotní stavby, která evidentně staticky vyhovovala jako základ pro všechny další rekonstrukce. Masivní klenba propustku ostatně zůstane pod tělesem komunikace po patřičných úpravách zachována. 

Autor: red Zdroj a foto: Ústav archeologické památkové péče Brno