Výbor pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje odmítl zástupce za moravskou národnost. Návrh na jeho ustanovení podpořili jen dva členové výboru. Skupina moravských organizací, která za nominací stála, vyzvala v reakci, aby se co nejvíce lidí přihlásilo k moravské národnosti při nadcházejícím sčítání lidu.
Národnost bez právních nároků
Právní řád České republiky sice zaručuje všem občanům hlásit se svobodně ke své národnosti, méně jednoznačné jsou ale právní nároky, které z toho vyplývají. Týká se to právě moravské národnosti, k níž se při posledním sčítání lidu před deseti lety přihlásilo přes 600 tisíc obyvatel.
Přestože se k moravské národnosti hlásí v Jihomoravském kraji menšina obyvatel, jedná se podle tohoto kritéria po Češích o druhou nejpočetnější skupinu, tedy o největší národnostní menšinu v kraji. Z tohoto pohledu by měla mít svoje práva a prostředky na rozvoj vlastní kultury, jak to vyplývá zejména ze zákona o právech příslušníků národnostních menšin.
Spor o moravskou národnost se dokonce dostal před soud. Stalo se to kvůli tomu, že zastupitelé jedné z městských částí v Brně odmítli ustanovit zástupce pro moravskou menšinu na základě žádosti občanů. Zatím poslední rozsudek padl na brněnském krajském soudu, který lidem hlásícím se k moravské národnosti práva národnostní menšiny nepřiznal, přičemž použil argument, že „z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ“. Občansky pojatá ústava přitom o národu vůbec nehovoří. Žalující strana vzápětí oznámila, že se s kasační stížností obrátí na Nejvyšší správní soud.
O této kauze jsme psali v tomto článku.
Největší menšina zůstává bez zástupce
K podobné argumentaci, jakou použil krajský soud, se nyní připojili členové výboru pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje. Moravské zemské hnutí ve spolupráci se spolky Moravská národní obec, Společnost pro Moravu a Slezsko a Moravská mládež navrhlo výboru zástupce za moravskou národnost. Moravské organizace jej nominovali prostřednictvím člena výboru za koalici Spolu pro Moravu, v rámci které kandidovalo Moravské zemské hnutí v loňských krajských volbách na jižní Moravě.
Kromě zástupce Spolu pro Moravu však pro navrženého zástupce hlasoval jen zástupce za KDU-ČSL, zbytek výboru návrh odmítl podpořit. Rozhodnutí vyvolalo rozhořčenou reakci. “Moravanky a Moravané na jižní Moravě opět nejsou ničím, jsou občany druhé kategorie. Nemají zastoupení a práva ani jako národnostní menšina. Nemohou se pod vlastní identitou podílet na správě vlastní země, jelikož ta byla administrativně zrušena a rozparcelována na kraje, které jsou zcela závislé na pražském státně-národním centru,” uvedlo v prohlášení Moravské zemské hnutí, podle kterého nad občanskými právy vítězí český nacionalismus.
Podle moravských organizací, které za nominací stály, musí odpověď přijít od samotných Moravanů. Vyzývají, aby se co nejvíce obyvatel přihlásilo k moravské národnosti a moravskému jazyku. “Protože jiným způsobem se tento stát na náš vztah k Moravě neptá a nerespektuje nás,” stojí v závěru prohlášení.
Redakce Zpráv z Moravy zjišťuje postoje jednotlivých členů Výboru pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje k této záležitosti.
Sčítání lidu se blíží
Letošní sčítání lidu proběhne online od 27. března do 9. dubna. Kdo nevyplní sčítací formulář přes internet, dostane možnost vyplnit jej klasicky papírově. Moravskou národnost a jazyk bude Český statistický úřad evidovat samostatně, tak jako u minulých sčítání.
Autor: pjk, foto: Jihomoravský kraj
Související články
Počty moravské národnosti nesedí, poukázalo kontrolní dotazování
Moravané podepsali na Slovensku společné prohlášení, chtějí pozvednout Moravu
SČÍTÁNÍ: Lidé se méně hlásí k národnosti, včetně moravské. Náboženství vzrostlo
Brno se před sčítáním přihlásilo k moravské národnosti. “Jošta” ozdobil znak Moravy
My to nevzdame.
Chce to uvádět a zveřejňovat jednotlivá jména a pol. stranu. Takto jsou skryti v anonymitě .
Pro hlasoval snad jen Bc. Jakub Hruška z KDU-ČSL a Bc. Tomáš Ignác Fénix za TOP09 (koalice SPOLU pro Moravu), ostatní, tedy Karel Jurka, předseda výboru, Mgr. Ing. Drago Sukalovský, místopředseda výboru, a členové výboru Ing. Jiří Kubálek, Mgr. Bořivoj Ziegler, PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M., Ing. Monika Fazekas, Ljubov Vondroušková, Ing. Olga Grenarová, Ivona Shafaq, Josef Leisser a Tran Ngoc Dung byli proti členství zástupce za moravskou národnost. Seznam členů výboru viz také https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=428177&TypeID=1
Doufejme, že jednou se budou takto hlasující zastupitelé a jejich další soukmenovci za svoje trapné popírání moravanství hluboce stydět; baron Alois Pražák se musí v hrobě obracet.
Paradoxní na tom je, že povinnost zřídit výbor pro národností menšiny v kraji je, pokud se k jiné než české národnosti přihlásí víc než 5 %. Ovšem ostatní národnosti (mimo moravskou) by ani na zřízení tohoto výboru neměli nárok, protože v součtu nedosahují víc než 5 %. Komise vypadá, že se skládá z politických zástupců a zástupců jednotlivých národností. Zejména od příslušníků jiných národnostních menšin mi přijde jako chucpe, že odmítají přijetí zástupce národnosti, díky které mohl být výbor zřízen.
Národnostní složení Jihomoravského kraje z roku 2011:
Česká 48,0 %
Moravská 21,9 %
Slovenská 1,2 %
Ukrajinská 0,4 %
Vietnamská 0,2 %
Polská 0,1 %
Ruská 0,1 %
Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf (str. 7)
– obsahuje pouze lidi hlásící se k jedné národnosti. Kombinace obou národností jsou uvedeny pouze za celou ČR, kde největší kombinace je česká a moravská. Aproximací proto vychází pro Jihomoravský kraj dalších cca. 4 – 5 % lidí hlásících se ke kombinaci české a moravské národnosti (za předpokladu, že tato kombinace má zhruba stejné rozložení jako národnost moravská).
Vojto těch paradoxů je zde na Moravě požehnaně. Další je ten, že za předpokladu setrvalého poměru národností v Jihomoravském kraji od censu v roce 2011 a pokud dáme stranou tu národnostní “menšinu” Moravočechů resp. Čechomorů, jsou zde národnostní menšinou i samotní Češi, vždyť je jich přiznaných jen 48%! Navíc je zde ještě skupina těch, kteří v dobrovolném censu nehlásí národnost žádnou, tzv. Žádníci – taky je jich dost, přes 20%. 🙁 A propos, kde mají ve výboru zastání Romové z Cejlu a z Bratislavské ulice v Brně, muzeum svojí kultury už zde v Brně mají, jsou vůbec někým zastoupeni ve výboru? Pokud ano kým? A dále, víme, zda pan Hruška z KDU-ČSL a pan Fénix z TOP09 zastupují ve výboru Moravany, nebo Čechy? Nebo snad patří mezi ty Čechomory či Žádníky?
Moravané na Moravě přece nejsou národnostní menšina. Je to národ (byť tento termín se dá vykládat různě) ve své vlastní zemi.
Máte pravdu, jsme národem ve své vlastní zemi. Jenže národem, který fakticky nevykonává svá práva, nevládne v této zemi, neurčuje pravidla (např. vzdělávání, řízení moravského hospodářství atd). Pravidla určuje Praha, jiný národ. Ten národ, který POTLAČUJE vše moravské přímo hystericky. Kauza nemá udělat z Moravanů menšinu – má jen ve vší (s)prostotě odhalit falešnou hru s ochranou menšin, již hraje čechistický režim. Má ukázat jasně jako facka, jak se v tomto státě hnusně lže a podvádí. A má mj. pojmenovat viníky – zástupce politických stran, kteří dělají odporná, zbabělá, čechistická rozhodnutí. Nechť se zodpovídají.
Jasně pane Honzo, Moravané jsou národ, když se k němu hlásí statisíce lidí. Existuje řada národů, které jsou počtem hluboko pod sto tisíc osob. Úsilí žádat o členství ve Výboru pro menšiny pregnantně zde vysvětlil pan Novotný. A pokud jde o Vaše pochybnosti nad různými výklady termínu národ, je pravdou, že definic je mnoho, některé jsou možná dokonce skoro vědecké, jiné pseudovědecké a některé další nevědecké. My na Moravě se však opíráme o definice závazné, a takovými jsou ty právní podle právního řádu státu Česká republika. Například ustanovení čl. 3 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, kterou ČR zahrnula do svého Ústavního pořádku, zní: “Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.” Dále je celkem důležité ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, které zní: “Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.”. No, a pokud zdejší stát nehodlá uznat vedle národa Čechů rovnoprávným státotvorným národem i náš národ Moravanů, usilujeme pro začátek alespoň o uznání jako národnostní menšiny. Uvidíme, kterou z obou variant si soudy tohoto státu nakonec vyberou.
A vychova moravskych deti k cesstvi se da povazovat za formu odnarodnovani.
Přiznat práva národnostní menšiny Moravanům by stálo moc peněz z rozpočtu a taky by to zapříčinilo rozvoj této (nyní) menšiny.
Přiznat práva Moravanům jako národnostní většině je pro sic méně nákladné, avšak o to více neproveditelné.
Nesmíme klesat na duchu, pane Jirko M., to by bylo právě to, kde nás Pragočeši chtějí mít. Ostatně tím i argumentují, že je to “všem”, a to hlavně na Moravě a zejména v Brně, jedno, a že se jako ovce všichni podřídíme jejich nacionalistické až někdy šovinistické mediální a pseudo-vzdělávací masáži. Diskusi, kolik státní uznání národa Moravanů bude stát z daňových kvót, nechme minimálně až na dobu, kdy budou existovat stanoviska Ústavního soudu, jak to tedy náš zákonodárce v Ústavním pořádku a v zákoně o právech příslušníků národnostních menšin vlastně myslel. Ústavní soud bude muset formulovat alespoň zdání logické argumentace, aby se neztrapnil před soudy v západoevropských státech a před Evropským soudem pro lidská práva, a to i když víme, že na mezinárodní úrovni se do naší věci cizí ani Evropský soud “plést” nebudou. Argumentaci, za kterou si zatím stojí správní senát Krajského soudu v Brně, opírající se o jakousi definici “národa” v Ústavě ČR, která je v ní asi jaksi “nepsaná”, určitě nemohou členové toho soudního senátu brát vážně.