Kde hledat Moravský Říp? Putování za němým svědkem dávných časů

Každý zná horu Říp, ležící v Čechách, ale existuje i nějaký “Moravský Říp”? A kde ho můžeme hledat? Vydejme se na výpravu za nalezením moravského kopce, který by se svým významem mohl se známým Řípem měřit.

Uděláme si malý výlet a vydáme se proti proudu řeky Svitavy až do Doubravice a po červené značce přes místní část Klemov dojdeme do vsi Obora, která je poprvé připomínána v roce 1360. Tady si můžeme prohlédnout zvonici s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která je zvláštní tím, že je součástí obytného domu. Zajímavý je i smírčí kámen pod křížem, který je údajnou památkou na dávné zabití zednického mistra tesařem. Z Obory je to už jen kousek do osady zvané Hutě sv. Antonie, kde se od 17. století těžil ledek a uhlí a kdysi se okolí Hutě nazývalo V kamení.

Moravský Říp s otisky dávnověku

Na tomto místě už opustíme červenou značku a ta zelená nás pomalu doprovází ke kopci zvanému Malý Chlum a který je tím magickým Moravským Řípem. V pozdní době bronzové zde stávalo opevněné hradiště, které v roku 1882 objevil významný moravský archeolog a paleontolog Jan Knies, jinak též spoluobjevitel například jeskyně Pekárna v Moravském krasu. Ale hora je daleko větším pamětníkem, pokud by si někdo dal tu práci, je možné ještě nyní nalézt amonity jako pozůstatky druhohorního moře. Dnes je na Malém Chlumu stylová dřevěná rozhledna s klasickými žebříky, ze které jsou nádherné výhledy do okolní krajiny.

Sochařská galerie pod Velkým Chlumem

Po sestupu z Malého Chlumu alias Moravského Řípu se vydáme na jeho nedaleké dvojče Velký Chlum, které je však paradoxně nižší. Po několika stech metrech přijdeme na místo, kde se nachází Sousoší husitských bojovníků, které do pískovcové skály vytesal v roku 1927 bořitovský rodák Stanislav Rolínek. Byl známý svými sochami blanických rytířů v Rudce u Kunštátu nebo sochou T.G.M., tehdy snad nejvyšší ve střední Evropě. Zpodobněn je zde Jan Žižka, Prokop Holý a Jan Hus, přičemž toho posledního z nich těžko můžeme považovat za husitu, protože byl katolickým knězem a už vůbec nebojoval řemdihem či sudlicí. Pokud se kousek vrátíme po zelené značce a budeme pozorní, tak se z lesních zákoutí vyloupnou další Rolínkovy tesané podobizny Hlavy vojáka, Spící dívky i Hlav bojovníků.

Tady můžeme oba Chlumy opustit a dojít lesem například do nedalekého Krhova nebo do Bořitova a prohlédnout si Rolínkův rodný dům, stojící nedaleko kruhového objezdu u obce Černá Hora.

Zajímavosti Doubravice n. Svitavou

My ale sejdeme stejnou trasou zpět do Doubravice nad Svitavou a pokud ještě nemáme puchýře na nohou, můžeme si prohlédnout původně románský kostel sv. Jana Křtitele. Zajímavostí je, že na přilehlém hřbitově bývaly náhrobky Jana Nepomuka von Okacze a jeho ženy Kateřiny, ale během času se ocitly v lysickém lapidáriu. Pokud jméno Okacz někomu připomíná brněnského policejního ředitele, který dostal před soud legendárního nepolapitelného Johanna Georga Grasela, tak je na správné stopě.

Ještě můžeme vystoupat do nedalekého kopce směrem na obec Kuničky, kde kdysi stávala doubravická šibenice a dnes je tam kříž. Pod ním je ulice nazvaná příznačně U spravedlnosti jako připomínka dávných časů.

Tím můžeme putování zakončit bohatší o shlédnutí přírodních krás, znalosti z historie a v neposlední řadě i vědomí, že i Moravané mají svůj Říp.

Autor: Radovan Vrtěl Mapa: mapy.cz