Společně se svou parťačkou Markétou Nausch Slukovou se chtěly porvat o účast pod pěti olympijskými kruhy, kde měly v plánu zaútočit na co nejlepší výsledek. Jenže koronavirus tomu chtěl jinak, odložil olympiádu v Tokiu a mimo jiné taky utlumil beachvolejbalovou sezonu. Devětadvacetiletá Barbora Hermannová z Ostravy se tak nyní připravuje převážně se svou sestřenicí a čeká, až se „Maki“ s jejich trenérem Simonem Nauschem budou moct vrátit z USA.
Vláda postupně začíná uvolňovat zákazy. Co všechno už nyní můžete dělat? Jak se připravujete?
K mému dosavadnímu tréninku na kole, běhání, cvičení a posilování přibyl i trénink na písku, kde hraju se sestřenicí nějaké hry jedna na jednu, nebo si trénujeme údery, příjem a nahrávku. Prostě takové jednodušší a základní věci. Jsem za to ráda, sice to není úplně plnohodnotný beachvolejbalový trénink, ale lepší, než nic.
Jak moc už koronavirus narušil vaši sezonu?
Bohužel byla zrušena nebo pozastavena celá mezinárodní letní sezona. Momentálně nemáme turnaj světové série až do konce srpna, takže nám ve výsledku pandemie zrušila celou sezonu. Na začátku jsme všichni doufali, že se sezona v nějakém módu rozjede, ale do konce prázdnin není v plánu žádná akce. Uvidíme, co bude pak.
Stále jste neměli jistou účast na olympiádě. Tím, že došlo k odložení her, máte třeba větší šanci, že se do Tokia dostanete?
Vypadá to, že ty šance a možnosti, jak se na olympijské hry kvalifikovat, budou stejné, jako by byly v letošní sezoně. Ale ještě se diskutuje o tom, jestli se nějak pozmění kvalifikační systém, protože s tím, co se děje v posledních týdnech, nikdo nepočítal. Je to ale věc, se kterou nic neuděláme. My sportovci musíme čekat, co bude. Každopádně se nám otevírá spousta času na trénink a zdokonalování nedostatků.
Zatímco vy jste se vrátila domů, Markéta zůstala v USA. Jste často v kontaktu? A nemáte obavy z toho, kdy spolu vůbec budete moct začít trénovat?
V kontaktu na dálku jsme pořád. Mám od trenéra tréninkový plán, který dodržuji, stejně tak Maki. Jelikož je tohle období prostě jiné, než bývá obvykle, tak to není problém. Času na společné trénování bude ještě dost. Teď pracujeme hlavně na věcech, které můžeme dělat každá sama. Až to bude možné, Maki se Simonem se z Ameriky vrátí a zase najedeme na společný trénink.
To nejhorší už je, snad, za námi. Jak jste prožívala ty těžké dny a domácí karanténu?
Já jsem si to nejhorší odbyla v Praze ve svém bytě, kde jsem využívala cyklotrenažér a svůj balkon ke cvičení. Po necelých dvou týdnech jsem se přemístila domů do Ostravy. Tady mám slušné možnosti na to, abych vyjela na kole nebo vyběhla po svých do okolních lesů a na trasy, kde se nepohybovalo moc lidí. Někdy jsem nepotkala ani živáčka. Cvičit se dá hezky na zahradě a je dostatečně velká i na to, abych si na ní zapinkala volejbal se sestřenicí, se kterou jsem později s otevíráním venkovních sportovišť, vyrazila i na písek.
Váš trénink na terase se stal hitem sociálních sítí. Stále ho provozujete?
Tenhle trénink probíhal, když jsem byla v Praze. Teď už můžu normálně fungovat na beachvolejbalovém hřišti či zahradě. Ale v té době, když jsem byla v Praze, byl ten balkon, který normálně tolik nevyužívám, prima pomoc, jak se v karanténě lépe zabavit.
Sezona vám skončila předčasně. Máte tušení, co letos ještě budete dělat?
Jelikož se to hlavní mělo odehrát v létě, tak už jde spíše o to, zda si vůbec zahrajeme nějaký oficiální turnaj, nebo budeme po zbytek roku jen trénovat. Samozřejmě, že to není ideální, ale já věřím, že Simon vymyslí nějakou náhradu a efektivní vyplnění času, který máme před sebou.
Autor: pes Foto: Sport Invest
Buďte první kdo přidá komentář