Kundera míří do Brna. Archiv slavného spisovatele konečně vyráží z Paříže

Archiv a knihovna Milana Kundery zanedlouho dorazí do Moravské zemské knihovny v Brně. Pro významný dar se rozhodl světoznámý spisovatel z Moravy před dvěma lety. Přesun literárního pokladu z Paříže odložila pandemická situace, teď může konečně začít.

O významném daru Milana Kundery rodnému městu jsme informovali v tomto článku.

Milan Kundera žije dlouhodobě se svou manželkou Věrou v Paříži. Rodák z Brna se před dvěma lety rozhodl, že svůj archiv a knihovnu daruje Moravské zemské knihovně (MZK). Následovalo plánování i odklady vynucené pandemickou situací. Nyní byl konečně zahájen přesun první části daru.

“Obsahem této první části je listinný archiv Milana Kundery, tedy korespondence s nakladateli, recenze na jeho knihy, které nakladatelé autorovi posílali a které se stanou vítaným materiálem pro badatelské práce. Dále pak desítky literárních cen, které Kundera získal za svoji tvorbu, včetně například slavné Jeruzalémské ceny,” uvedl mluvčí MZH Radoslav Pospíchal.

“Součástí je i bohatá sbírka fotografií a další skvosty, jejichž pouhé roztřídění a zpracování si vyžádá alespoň rok práce. Poté bude vše zdigitalizováno a zpřístupněno badatelům i čtenářům,” dodal Pospíchal.

Zvláštní část převáženého souboru tvoří rozhlasové a televizní pořady Věry Kunderové, které natáčela v šedesátých letech, kdy byla zaměstnána v České televizi nebo reportáže pro Český rozhlas z počátku 90. let, jejichž prostřednictvím s Tomášem Sedláčkem provázeli posluchače Francií.

“Do této kolekce patří i osobní ‘deník’ Věry Kunderové, tedy její vzpomínky, které rovněž v hlasové podobě pořídil Milan Kundera poté, co se jeho manželka vrátila na začátku sedmdesátých let z návštěvy domova, která se už odehrála pod dohledem tajné policie,” doplnil mluvčí zemské knihovny.

Místo pro bádání i debaty

Převoz druhé části souboru, tedy knihovny Milana Kundery, je plánován na září letošního roku. Celý komplet se stane součástí nově zbudované Knihovny Milana Kundery, kterou v prostorách MZK navrhl architekt Martin Hrdina a která by měla být pro veřejnost otevřena na konci tohoto roku.

“V tomto případě však nepůjde jen o místnost, kde budou knihy uloženy a kde bude v zdigitalizované podobě zpřístupněn i archiv, ale o kulturní instituci s vlastním programem. Jeho prostřednictvím budou v MZK v debatách s výraznými tuzemskými i zahraničními intelektuálními osobnostmi tematizovány otázky evropského kulturního prostoru,” upřesnil Pospíchal.

Zdroj a foto: MZK