Lípa jako národní strom je výmysl obrozenců, Moravě by slušela jadernička

Jadernička moravská

Naším národním stromem je lípa, učili jsme už jako malé děti ve škole. Zdálo by se, že tomu tak bylo odjakživa. Jedná se přitom o výmysl obrozenců, kteří vytvořili konkurenční symbol vůči “německému” dubu. K Moravě by přitom lépe seděl jiný druh stromu, třeba jabloň. Přesněji řečeno jedna její odrůda.

Národní stromy vzešly z kultu stromů, který je starý tisíce let a jde napříč kontinenty. Nemít symbol tohoto typu je docela výjimečné, jako v případě Švýcarska či Islandu. Většina států či národních identit má formálně nebo neformálně alespoň jednu stromovou dřevinu určenou, někde mají i dvě nebo tři.

V Evropě se nejčastěji jedná o dub, jehož “kult” odpovídá uctívání tohoto stromu jako symbolu hromovládného božstva u starých Indoevropanů. Svůj vliv ale měl také například u neindoevropských Basků, o této kulturně-antropologické konstantě hovoří konečně i nálezy z kolébky civilizace, z Mezopotámie.

Slovanskou lípu proti germánskému dubu

Slovanská lípa je až novodobým výmyslem nacionálně orientovaných intelektuálů. V době takzvaného národního obrození byla ustanovena politickým kalkulem jako “vzdorostrom” vůči “germánskému” dubu. Ostatně v podobné logice proti sobě byla postavena “slovanská mírumilovnost” proti “germánské bojechtivosti” či pracovitá včela jako zvířecí symbol Slovanstva proti divokému kanci.

Kolem ustanovení obou stromů panuje dost nejasností, tato dichotomie vykrystalizovala nejspíše během revolučních událostí roku 1848, kdy boj za občanská práva a jejich ústavní ochranu přehlušily rozpory jednotlivých nacionalistických hnutí. Takzvaným národním obrozencům ovšem záměr se slovanskou lípou vyšel jen částečně. Drtivá většina Slovanů má totiž za symbol jiné stromy – typicky dub nebo břízu. Lípu mají jen Češi, Slováci, Lužičtí Srbové a Slovinci, tedy národy uvnitř Habsburské říše. V tomto ohledu není zřejmě náhodné propojení s takzvaným austroslavismem.

Morava nepotřebuje vymyšlenou lípu

Při zpětném pohledu dnes můžeme považovat slovanskou lípu za úsměvnou záležitost romantismu 19. století. Nutno podotknout, že v důsledku dědictví Československa zůstávají lipové ratolesti součástí dvou oficiálních státních symbolů České republiky (vlajka prezidenta republiky, státní pečeť) a lípa jako taková je uznávána jako neoficiální symbol coby národní strom.

Otázkou zůstává nejen, jak lípa souvisí s tradicemi na celém území republiky, ale i v jednotlivých tradičních zemích. V době, kdy chce začít jistá část politického spektra hledat “národního ptáka”, přičemž dvě orlice na státním znaku mlčky přešla, možná přišel čas hledat novou stromovou symboliku.

Morava totiž nepotřebuje českou národoveckou lípu. Nejen v evropské tradici, ale na celém světě jsou první na řadě v úctě stromy, které jsou pro danou oblast nejtypičtější, nejrozšířenější, ekonomicky nebo symbolicky významné. Vyznačující se dlouhověkostí, kvalitou dřeva nebo plodů, odolností, mohutností, silou… Na rozdíl od “slovanské lípy” má naprostá většina národních stromů většinu z těchto vlastností.

Jadernička moravská patří mezi původní druhy jabloně na Moravě

Podstatu Moravy vystihuje jadernička

Co přichází v úvahu v případě Moravy? Na první pohled se může zdát, že je na výběr z desítek druhů. Leckoho napadne třeba trnka či dřevnaté liány révy vinné. Je tu ale jeden druh, který jde opravdu do hloubky. Chceme-li symbol odpovídající hluboké symbolické tradici, s jednoznačnou a originální vazbou na Moravu, dospějeme k jabloni, která tyto požadavky plní – jde dokonce o jednu konkrétní odrůdu.

Přečtěte si  Salcburská Klausentor vypráví o rakouské mentalitě. My jsme svou zničili

Jabloň je starodávný symbol jdoucí k samé podstatě lidského života. Jabloň jako strom života a poznání nezná jen biblická tradice. Je to také prastarý symbol světa, symbol něčeho vzácného, kouzelného i fatálního po tisíce let. Jak silná by to byla symbolika pro Moravu, která je situována v dotyku civilizačních okruhů východu a západu.

Nejde ale jen o obecnou symboliku. Můžeme jmenovat jednu konkrétní odrůdu jabloně, která má Moravu přímo v názvu – jadernička moravská. Když čteme její vlastnosti, jako bychom četli přímo o Moravě: Je to odrůda starobylá, nešlechtěná, původní. Díky své odolnosti snese většinu stanovišť od nížin do hor a roste ve všech částech země. Je dlouhověká, vydrží drsné podmínky, kvete a plodí, i když s ní cloumají vichry. Je nenáročná, skromná, ale vždy užitečná. Má univerzální využití – je vhodná jak na přímý konzum, tak na zpracování, třeba i na pálenku.

V různých státech se status národního stromu liší. Někde je definován zákonem, někde jen nepřímo. V některých případech byl určen referendem (Finsko), může jít také o konkrétní strom (Belgie, Baskicko). Část zemí má také vícero národních dřevin (mapa: Jiří Novotný).

Seznam národních stromů v Evropě:

  • Albánie – olivovník
  • Arménie – meruňka
  • Baskicko – dub (konkrétní strom v Gernice)
  • Belgie – tis červený (konkrétní strom Caesarsboom)
  • Británie – dub
  • Bulharsko – dub
  • Dánsko – buk
  • Estonsko – dub
  • Finsko – bříza (vyšla z ankety mezi občany; mytologicky to bývala Kalevova jedle)
  • Francie – platan i dub (na státním znaku je dub a vavřín)
  • Gruzie – platan v Telavi (konkrétní strom)
  • Chorvatsko – dub
  • Irsko – dub
  • Kypr – zlatý dub (na vlajce jsou olivové ratolesti)
  • Litva – dub i bříza
  • Lotyšsko – dub a lípa
  • Lucembursko – dub
  • Itálie – dub a oliva
  • Maďarsko – akát
  • Moldavsko – dub i olivovník
  • Německo – dub
  • Nizozemí – topol černý
  • Norsko – smrk
  • Polsko – dub
  • Portugalsko – olivovník (byť je zde proslaven korkový dub)
  • Rakousko – borovice
  • Rumunsko – dub
  • Rusko – bříza i kalina
  • Řecko – dub, oliva i vavřín (je na státním znaku)
  • Skotsko – borovice
  • Srbsko – dub
  • Španělsko – dub i granátovník
  • Švédsko – bříza
  • Ukrajina – kalina a vrba; někdy se také uvádí borovice
  • Pro některé státy jsou daleko známějšími symboly květiny: Nizozemí – tulipán, Skotsko – bodlák, Švýcarsko – protěž alpská neboli plesnivec (jako symbol se užívá i v Rakousku)

O jaderničce jako stromu Moravy byla řeč na nedávné konferenci Morava 1918. Přednáška Jiřího Novotného vyjde ve sborníku z konference.

Autor: redakce ve spolupráci s Jiřím Novotným, foto: Dalibor Kvita, Strom roku

Doporučujeme

6 Comments

  1. To je myslím dobrá volba. Poprvé jsem se s touto odrůdou setkal ve starém sadě poblíž Jevíčka, zrovna před pár dňama jsem na jednu narazil u Ostopovic (teda aspoň myslím, tvarově, barevně i chuťově celkem odpovídá). Jednu jsem taky vysadil, ale ta má zatím jenom 5 let.
    Jinak tato stará odrůda je popsaná v knize Moravské ovoce (1907), str. 110:
    https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:16361ef0-5b01-11e7-b9d9-005056827e52?page=uuid:ba2541b0-9375-11e7-a9a4-005056827e51
    Akorát je škoda, že podstatná část Moravy bude nejspíš brzo pro pěstování jabloní nevhodná (teplo, sucho).

    • slovo “výmysl” je docela dehonestující na to, jaká to byla badatelská práce. Za výmysly bych označil jen ty rady střílené od pasu.

  2. Lípa byla skutečně vybrána až během národního obrození. Dříve se i v našich zemích uctíval spíše dub – ten uctívali Keltové, Germáni i Slované. Autor tohoto článku doslova píše: ,,Vyznačující se dlouhověkostí, kvalitou dřeva nebo plodů, odolností, mohutností, silou… Na rozdíl od “slovanské lípy” má naprostá většina národních stromů většinu z těchto vlastností.”
    Přesně tyhle vlastnosti má právě lípa – jsou to spolu s tisy a duby naše nejstarší stromy, zároveň bývá s dubem i nejmohutnějším stromem, bez lipového dřeva by v řadě nejen moravských kostelů chyběla lecjaká socha svatých, o čaji z lipového květu a lipovém medu ani nemluvím. Naopak jadernička z uvedených vlastností splňuje jen jednu – jsou z ní jablka. Nic proti, mám jaderničku rád, ale dá se podpořit i normálními argumenty a ne výmysly…

    • Článek obsahuje jen velmi malý výsek a zjednodušení z toho, co zaznělo na přednášce 2.10. a co v plné rozsahu vyjde ve sborníku konce roku – sledujte Morava1918, půjde o IV.svazek.

1 Trackback / Pingback

  1. Jadernička moravská v Blansku – Moravský kulatý stůl

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*