Morava nejsou Čechy, potřebujeme zemské uspořádání, říká sportovec a cestovatel

Sportovec a cestovatel Pavel Trčala propaguje Moravu po celém světě. Bojuje proti jejímu nesmyslnému označování za Čechy. Pomocí videí či vyznačováním zemské hranice se snaží vyburcovat lidi, aby se hlásili k moravské zemi. Řešení nedůstojného postavení Moravy podle něj vyřeší až zemské uspořádání.

Jak je na tom v současnosti Morava? Jaké jsou její vyhlídky?

Morava prosperuje. Bohužel však nemůže využít svůj plný potenciál zejména kvůli naprosto špatně nastavenému administrativnímu systému ČR. Současné kraje byly vytvořeny mimo jiné také proto, aby rozbily Moravu. Jak se říká, rozděl a panuj. Dejte krajskou moc větším okresním městům a udělejte z nich vazaly centra, tedy Prahy. Potřebujeme vrátit zpět zemské uspořádání a potřebujeme o Moravě rozhodovat na Moravě tak, jak tomu bylo dříve. Musíme si sami rozhodnout, že nutně potřebujeme například dálnici na Vídeň nebo na Svitavy. Kraje mají obecně velmi směšné rozpočty. I tak dostává například Jihomoravský kraj v přepočtu na počet obyvatel nejméně fondů. Dříve nebo později musí v tomto dojít k zásadní změně.

Co vás přivedlo k politickému angažmá ve prospěch moravské myšlenky?

Po návratu ze studia a práce v zahraničí jsem si začal všímat, že se naší Moravě v médiích často říká Čechy. Toto opravdu nesnáším. Su beran a každý beran nemá rád, když věci nejsou správně, jak mají být. Rozhodně není správné, že Morava nemá žádný administrativní status, a nyní nám kradou i její jméno. Před pěti lety vláda v Praze poslala do OSN oficiální dopis, ve kterém žádala, aby ji posvětili, že se místo Czech Republic může říkat Czechia. To byla další kapka dlouho trvající čechizace. Natočil jsem o této kauze video a to pouze jako moravský občan bez politické příslušnosti. O rok později jsem spoluzakládal Moravské zemské hnutí.

Věnujete se natáčení videí nejen o sportu a cestování, ale také o Moravě. Je to způsob, jak šířit moravskou myšlenku?

Určitě! Lidi jsou pohodlní a raději si pustí video, než aby si četli článek. Navíc, soukromá občanská video tvorba je naše jediná audiovizuální šance. Morava nemá vlastní televizi, což je naprosto klíčový nástroj pro utváření povědomí o Moravě. Pokud z televizí a rádií sídlících v Praze budou moravské děti slyšet, že všichni tady bydlíme v Čechách, začnou to říkat také a už se to děje!

Jak tedy přesvědčit lidi, zejména mladé, aby se zasadili o Moravu?

Tohle je výborná a naprosto zásadní otázka! Ty nejstarší obyvatele Moravy přesvědčovat nemusíme. Ti vědí, co je to Morava. Možná bychom je měli motivovat, aby moravské cítění předali svým vnoučatům. Budoucnost Moravy je totiž dnes v mateřské školce. Moravské povědomí předají dětem rodiče, učitelé, vychovatelé, trenéři, kterým je dnes třeba třicet až čtyřicet. Bohužel ty už je dost těžké přesvědčit. Velmi často totiž nedostali šanci pochopit moravskou otázku, protože jim o Moravě neřekli ani doma, ani ve škole. Myslím, že bychom měli naše snahy zaměřit například na středoškoláky. V tom jistě mohou pomoci videa, ale také například různé příspěvky na sociálních sítích. Ve záplavě informací musíme Moravou zaujmout. Není to lehké, ale musíme se o to pokusit. 

Propagujete moravskou myšlenku i jako sportovec? Jak je na tom moravský sport?

Ano, v rámci mé práce, kterou jsou hlavně lyžařské zájezdy a další sportovní aktivity, se snažím lidem vysvětlovat historické a geografické souvislosti Moravy, a proč je například zemské uspořádání pro Moravu důležité. Čechizace probíhá i ve sportu. Všimněme si například, jak se dřívější “českomoravské svazy” přejmenovávají na “asociace ČR”. Nebo uvedu jiný příklad. Dříve měli reprezentanti na dresech velký znak, tedy včetně moravské a slezské orlice. Dnes tam mají pouze českého lva. Ale my na Moravě nejsme Češi a lev není našim symbolem. My jsme Moravané a našim symbolem je orlice.

Vaše kampaň NEJSU ČECH v rámci iniciativy ke sčítání lidu měla široký záběr a plakáty byly po celé Moravě.  Bylo těžké najít pomocníky?

Sčítání lidu jsem bral jako určitý typ voleb. Bylo důležité, aby si lidé uvědomili, že jsou Moravané. Pomáhali mi kamarádi a známí i neznámí nadšenci od Pálavy po Jeseníky. Byl jsem dojat a jsem přesvědčen, že to mělo smysl. Napsat moravskou národnost bylo logické, ale bylo potřeba to lidem připomenout. Bylo také potřeba vysvětlit, že státní příslušnost není národnost. Například dříve byla státní příslušnost československá, ale slovenský obyvatel Žiliny by nikdy neřekl, že je Čechem. Proč by měl dnes moravský obyvatel Otrokovic u sčítání lidu napsat, že je Čech, když žije uprostřed země a na břehu řeky, která se jaksi nejmenuje Čechava. Moravskou národnost bychom měli uvádět z úcty k našim předkům a tisícileté historii naší Moravské země. Moravané a Češi by měli být rovnocennými partnery v rámci ČR. 

Procestoval jste přes sto zemí světa. Propagujete Moravu i v zahraničí?

Vždycky a všude! Nejsme Češi a nežijeme v Čechách. Jsme Moravané, žijeme na Moravě a musíme na to být hrdí. Pokud také pocházíte ze země mezi Javořicí na Vysočině a Javořinou v Karpatech a někdo se Vás zeptá: “Where are you from”, odpovězte prostě a jednoduše: “I am from Moravia”. Osobně to tak vždy dělám. Když to někdo nechápe, tak mu to holt vysvětlím. Těch pár minut konverzace Vás nezabije a navíc hned máte zajímavé téma. Název Moravia zní krásně, má tisíciletou tradici a to, že ho možná ještě všude neznají, neznamená, že bychom se za něj měli stydět.

Na nedávném sněmu jste byl zvolen místopředsedou Moravského zemského hnutí. Jak chcete hnutí dál rozvíjet? Co mu chybí?

Rozhodně nám chybí spolupráce s dalšími moravskými politickými subjekty. Musíme táhnout za jeden provaz, protože máme stejný cíl. Přirovnám to k horolezectví. Pokud by samostatnost Moravy byl vrchol hory, tak strana Moravané chce druhý výškový tábor, tedy federaci. My v MZH chceme první výškový tábor, tedy spolkové uspořádání. Ale ani jedna z těchto expedic ještě není ani v základním táboře, protože Morava nemá ani hranice! Nyní není podstatné, že strana Moravané má třeba jiný pohled na EU. Nyní je důležité, že se obě expedice chtějí dostat do prvního výškového tábora. V horolezectví je vždy lepší, když se dvě expedice domluví a společnými silami natáhnou lana. Ani strana Moravané ani MZH neusilují o samostatnost. Ten první výškový tábor ve formě spolkového uspořádání není něco nedostižného. Měli jsme to dříve a pouze to chceme obnovit. Věřím, že bychom této mety dosáhli rychleji, pokud bychom spolupracovali.

Už dvakrát jste zmiňovanou hranici Moravy maloval na cesty. Proč je tato snaha důležitá?

Bez hranice nemůžeme mít spolkovou zemi. Navíc, moravské povědomí je různé dle regionů. Například na východní Moravě by nikdo nikdy neřekl, že bydlí v Čechách. Ale třeba v Jihlavě často lidé nevědí, že naprostá většina města leží na Moravě. Nedávno mě ale potěšil mladý fanoušek vlogu, který se o Moravu zajímal a ptal se mě právě na hranici Moravy v Jihlavě. Obecně vytvoření kraje Vysočina byl samozřejmě obrovský podraz na Moravu. Lidé si to už moc nepamatují, ale Jihlava dávala bezdomovcům z celé ČR tři tisíce korun bonus za to, aby si tam zapsali bydliště. I s těmito papírovými dušemi má stejný počet obyvatel jako dvě brněnské sídliště. Je tristní a dlouhodobě neudržitelné, aby Jihlava měla stejný krajský statut jako Brno.

Máte za sebou pěknou řádku vrcholných sportovních výkonů, včetně výstupu na Mount Everest.  Máte vytyčené ještě nějaké velké sportovní cíle?

Sport byl a je mým životem. Dříve jsem závodil na lyžích a na surfu a také hodně horolezil.  Nyní je sport také mou prací, takže tolik času není. Sem tam se utrhnu na nějakou kratší výpravu na hory nebo k oceánu. Snažím se vždy například jako první kitesurfovat nebo lyžovat na neobjevených a těžko přístupných místech. Na větší expedice jako dříve se teď nedostanu, ale nemrzí mě to, protože mou prioritou je nyní naše roční dcera. Strašně moc se těším až ke sportu, cestování a také lásce k naší moravské zemi povedu ji.

Pavel Trčala je brněnský sportovec, podnikatel a moravský patriot. Studoval ekonomii v USA, hovoří plynně několika světovými jazyky. Coby nadšený surfař a cestovatel navštívil přes sto čtyřicet zemí světa. V roce 2005 dosáhl vrcholu hory Mount Everest jako doposud nejmladší československý horolezec. Z druhého výškového tábora navíc sjel na lyžích. Lyžování je také jeho hlavním podnikatelským oborem. V zimě organizuje lyžařské zájezdy, a v létě provozuje vodní sporty. Na Brněnské přehradě postavil vlek pro vodní lyžování. Dlouhodobě se také snaží v Brně postavit sjezdovku. Pavel svá sportovní a cestovatelská dobrodružství svědomitě dokumentuje. Jeho zážitky z Řecka, Chorvatska, Egypta, Filipín, Vietnamu, Mozambiku, ale také z Turkmenistánu, Laosu a mnoha dalších zajímavých destinací můžete pravidelně sledovat na jeho YouTube kanálu.

Autor: pjk, foto: Pavel Trčala