Moravské zemské muzeum v Brně získalo do sbírek dopisy, které si básníci Jan Zahradníček a František Halas vyměňovali se svými budoucími manželkami. Muzeum je chce vydat knižně, uvedl náměstek ředitele muzea Zdeněk Drahoš.
Sbírka obsahuje víc než tisíc osobních dopisů
Přes 1300 dopisů Halase s Libuší Rejlovou z let 1929 až 1936 zachycuje podle Hany Kraflové z muzejního oddělení dějin literatury živý a dynamický dialog dvou vzdělaných mladých lidí. Halas v roce 1926 odjel z Brna a získal místo v pražském nakladatelství Orbis, osobní kontakt tedy nahradily dopisy.
V korespondenci jsou odkazy na dobové kulturní dění, zmínky o kritikovi F. X. Šaldovi, básníkovi Vítězslavu Nezvalovi, Voskovci s Werichem a dalších. Na četné pohlednice se podepsali kromě pisatele i jeho přátelé, například básník Jaroslav Seifert. Zachovaly se i dopisy Libuše, která v nich popisuje své dojmy z pobytů v Paříži.
Dopisy Jana Zahradníčka vznikaly v letech 1940 až 1948 a jejich dikce je tišší a uzavřenější. Psal například o katolickém časopise Akord nebo o setkání s básníkem Jakubem Demlem. Zahradníčkovy dopisy jsou rozsáhlé, jen málokdy stačí jedna strana velkého formátu, celkem je jich přes 700.
Muzeum vydá obě korespondence knižně
Moravské zemské Muzeum oba soubory korespondence koupilo díky dotaci. S přepisováním Halasových dopisů pomáhá jeho syn František Xaver Halas. Zahradníčkův syn a bývalý senátor Jan Zahradníček mladší loni v prosinci zemřel. “Halasovy dopisy momentálně přepisujeme a myslím, že už příští rok bychom je mohli vydat knižně. Přepis Zahradníčkových dopisů bude trvat déle, už se budeme muset obejít bez pomoci syna, který je uměl přečíst,” řekl Drahoš.
Vzácná sbírka dopisů dokumentuje pohnutou dobu
Rodinný život obou literátů skončil předčasně. Halas zemřel jako osmačtyřicetiletý roku 1949, Zahradníček byl v roce 1951 zatčen, po vykonstruovaném procesu odsouzen k dlouholetému vězení a jen několik měsíců po propuštění v roce 1960 zemřel.
“Korespondenční soubory jsou cenným doplněním materiálu obou básníků, který již muzeum spravuje. Soukromá sdělení, postihující individuální osudy, důležitým způsobem dokreslují obraz neklidného a mnohdy nemilosrdného 20. století,” řekla Kraflová.
František Halas se narodil v roce 1901 v Husovicích (dnes součást Brna). Od mládí patřil mezi okruh levicové avantgardní kultury. Jeho poezie se vyznačuje jazykovým experimentátorstvím a výraznou metaforikou. Zemřel v roce 1949, byl pohřben v Kunštátu. Jeho blízký přítel Jan Zahradníček se narodil v roce 1905 v Mastníku nedaleko Třebíče. Je považován za vrcholného představitele tuzemské katolické poezie. Mezi jeho básnické dílo patří i monumentální protikomunistická skladba Znamení noci. Zemřel v roce 1960 v důsledku dlouholetého věznění komunistickým režimem.
Zdroj: ČTK, foto: slovnikceskeliteratury.cz
Buďte první kdo přidá komentář