Skupina moravských aktivistů polila v Brně sochu Edvarda Beneše rudou smývatelnou barvou. Happeningem před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity upozornila na Benešův vztah k Moravě, jeho politická rozhodnutí a požadavek na přesunutí sochy.
Aktivisté kritizují Beneše i umístění sochy
Socha Edvarda Beneše před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně se stala terčem happeningu moravských aktivistů. Ti jí symbolicky zabarvili ruce rudou barvou, která má podle nich připomínat oběti Benešových politických kroků. Aktivisté použili smývatelnou barvu vhodnou pro mateřské školy, čímž chtěli zdůraznit symbolický charakter akce.
Mluvčí nezávislé skupiny moravských aktivistů Tomáš Kočko ve svém projevu zdůraznil, že akce se koná na Moravě, v Brně a před budovou právnické fakulty. Připomněl přitom moravské vyrovnání, které označil za důležitý právní dokument v dějinách Moravy.
Podle Kočka by právě takový dokument zasloužil v Brně vlastní památník. Kritizoval, že na čestném místě místo něj stojí socha politika, kterého aktivisté spojují s bezprávím a antimoravským postojem.
„Není nic vzdálenějšího než myšlenky moravského paktu, moravského vyrovnání a praktické politiky českého nacionálního socialisty doktora Edvarda Beneše,“ uvedl Kočko.
Aktivisté tvrdí, že Beneš nemá s Brnem ani Masarykovou univerzitou prakticky nic společného. Připomínají také, že socha vznikla poměrně nedávno a odhalena byla v roce 2010. Její umístění před právnickou fakultou považují za nevhodné.
Morava podle nich dodnes nese následky ztráty zemského postavení
Kočko ve svém vystoupení označil Beneše za politika, který podle něj nepřál Moravě. Připomněl také jeho národně socialistické spolustraníky, kteří podle aktivistů usilovali o zničení moravské samosprávy a právního postavení Moravy.
V tiskové zprávě skupina uvádí, že Beneš podle ní neměl respekt k Moravanům ani Slovákům. Národní socialisté podle aktivistů stáli proti obnově zemského zřízení za první republiky. Morava si tehdy jako Země moravskoslezská udržela základní důstojné postavení, definitivně je však ztratila za komunistického režimu v roce 1949.
Tento krok dodnes nebyl napraven. Beneš na tom podle aktivistů nese přímý podíl.
Rudá barva měla podle pořadatelů připomenout také československé občany odvlečené do sovětských gulagů, vyhnání obyvatel německého jazyka a další následky Benešovy politiky. Kočko v projevu zmínil i Emila Háchu, vůči němuž podle něj Beneš neprojevil politickou velkorysost.
Skupina nechce sochu zničit, ale odstranit z nynějšího místa. Navrhuje její přesunutí na vhodnější lokalitu a jako první krok chce oficiálně vyzvat Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, aby ji odstranila ze svého areálu. Aktivisté plánují také online petici.
Beneš zůstává spornou postavou československých dějin
Edvard Beneš patřil k hlavním politikům první republiky a v letech 1935 až 1938 a 1945 až 1948 zastával funkci československého prezidenta. Předtím působil jako ministr zahraničí a po boku Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika se podílel na vzniku Československa.
Pro moravské aktivisty však Beneš nepředstavuje symbol demokracie, ale spíše centralismu, politického selhání a oslabení zemského postavení Moravy. Připomínají také, že byl národním socialistou, tedy členem České strany národně-socialistické. Právě tento politický proud prosazoval centralistickou představu státu a odmítal do té doby běžnou autonomii historických zemí Čech, Moravy a Slezska. Z tohoto pohledu Beneše označují za politika, který Moravě a Slezsku škodil.
Kritika Beneše se v jejich podání netýká jen Moravy. Aktivisté mu připisují odpovědnost za poválečné dekrety, znárodňování, vyhnání německy mluvících československých občanů i politické kroky, které podle nich otevřely cestu ke komunistické totalitě. Mezi vyhnanými podle aktivistů byli i někteří občané židovského původu, kteří přežili holocaust. Připomínají také 23 tisíc československých občanů odvlečených do sovětských gulagů, kterých se Beneš podle nich nezastal. Právě proto odmítají, aby jeho socha stála na čestném místě před právnickou fakultou v Brně.
autor: ČŠ, foto: ČŠ
Čistá ukázka toho, když někdo zamrzne v minulosti. Žijí v mýtu o historickém zřízení, které už desítky let nemá pro nikoho žádnou praktickou hodnotu. Moderní společnost řeší úplně jiné problémy, ale tito pomatenci raději útočí na sochy, protože v reálné politice se svými nápady nikoho nezajímají. Levnější život ani lepší silnice na Moravě barvou na Benešovi nezařídíte.
Jaký “mýt o historickém zřízení”? Klidně si zrušte to vaše Česko – republiku vytvořenou Husákem a s kopií krajů z let 1949-60. Chápu, že pokud v tomto státě probíhá intenzivní a dlouhodobá čechizace, tak potom způsobuje u někoho zmatek, ale Morava bude obnovena. Je pouze otázkou kdy a s jakými následky!