Především menší města a obce na jihu Moravy už několik let bojují za možnost řešit odkanalizování formou domovních čistíren odpadních vod (DČOV). Starostovi Kuřimské Nové Vsi Davidu Lacinovi se nyní podařilo získat stanovisko krajských úředníků, které by mělo pro obce otevřít cestu k řešení tohoto palčivého problému.
Jedno stanovisko krajského úřadu znamená pravděpodobně velkou změnu pro řadu především menších měst a obcí v Jihomoravském kraji. Úředníci totiž konstatovali, že plán Kuřimské Nové Vsi na odkanalizování obce s pomocí domovních čistíren odpadních vod sice není v souladu s krajským Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚK), ale není ani v jeho rozporu. Starosta David Lacina (STAN) tak může dokončit projekt, za který bojuje už od roku 2018.
„Od začátku mých snah jsem narážel na odpor krajských úředníků z odboru životního prostředí. Argumentovali tím, že pro malé obce se v PRVKÚK počítá s velkými centrálními čistírnami odpadních vod. To by ale pro nás, a nepochybně i pro celou řadu dalších podobných obcí, znamenalo zadlužení na několik let a vysoké provozní náklady,“ vysvětluje starosta Lacina.
Inspirace ze středních Čech
Zkontaktoval se tedy s vedením obce Starkoč ve Středočeském kraji, kde už stejný systém úspěšně funguje a začal tam jezdit sbírat zkušenosti. V posledních dvou letech proběhlo v obci několik seminářů a školení, které příklad dobré praxe přibližovaly. Naposledy v minulém týdnu zavítali do Starkoče zástupci vedení Jihomoravského kraje.
„Řešení kanalizací pomocí domovních čistíren je pro menší obce vhodnější. Jsem rád, že pozice kraje už se díky snaze Starostů mění, dále je ale potřeba aby pohled na daný problém sjednotila také ministerstva – resorty zemědělství a životního prostředí totiž zaujímají rozdílná stanoviska,“ upozornil předseda krajského výboru pro regionální rozvoj Radomír Pavlíček, který se tématu na krajské úrovni věnuje už od roku 2018.
Domovní čistírny také zatím nemají žádné ukotvení v zákoně, i proto je jejich prosazování složité. Kuřimská Nová Ves má nicméně nyní možnost svůj plán kanalizace zrealizovat a vyčerpat na něj také slíbenou dotaci. Pro ostatní obce bude její příklad důležitým precedentem.
Domácí čistírna odpadních vod slouží k čištění odpadních vod z domácnosti – z WC, koupelny, kuchyně, pračky, myčky. Využívají metody mechanicko-biologického čištění. Biologické čištění zajišťují užitečné mikroorganismy. Užitečné mikroorganismy v čističce potřebují pravidelný přísun živin. Domácí čistička je proto nevhodná k nepravidelně užívaným objektům, například k rekreačním chatám. Provoz domovní čistírny je více než desetkrát levnější než jímka.
Autor: red Foto: Státní fond životního prostředí
V článku jsou nepřesnosti. Např. záměna jímky na vyvážení za septik. A že nejsou domovní ČOV v zákoně? Jasně, domovní tam nenajdete, ale najdete tam ČOV do velikosti 50 EO a tam se vejde každá domovní ČOV a dokonce i spousta ČOV pro menší penziony. A když dodáte všechny nalezitosti, tak vám úřad vydá povolení jednodušší formou (souhlasem s ohlášenou stavbou). A světe div se. Když dodáte kvalitní vyjádření hydrogeologa, tak můžete i vsakovat (zalévat). Samozřejmě tam, kde je kanalizace, musíte řešit kanalizační přípojku. Pokud tak chce někdo řešit celou obec, je to jen o vzájemné komunikaci s úřadem. V zástavbě je spousta studní a nikdo potom nechce řešit sousedské spory o znečišťování studní vsakem odpadních vod na sousedním pozemku.
Legislativa není překážka. Ta je v našich hlavách.