Náměstí Jana Palacha, park Milady Horákové. Zlín vybral nová jména pro lokality

27. 10. 2021 pjk Z měst a obcí 19
Prostor před zlínskou poliklinikou ponese jméno Milady Horákové.

Dosud nepojmenované lokality ve Zlíně dostanou svá jména. Výslednou podobu schválili zlínští zastupitelé. Názvy odkazují na osobnosti novodobých dějin.

O pojmenování nových lokalit ve Zlíně jsme naposledy psali v tomto článku.

Ve Zlíně se brzy objeví nové názvy ulic a veřejných ploch. Zastupitelé města na svém posledním zasedání odsouhlasili vznik parku Milady Horákové, a to v prostoru u polikliniky. Prostor, který vznikne místo parkoviště před kostelem Filipa a Jakuba, bude náměstím Jana Palacha a jméno prvního porevolučního prezidenta Václava Havla ponese lokalita za divadlem.

Část návrhů neprošla

Na návrh přejmenovat ulici Dvacátou či Desátou v areálu Svitu však zastupitelé nepřistoupili. Komise se zabývala také návrhy občanů, kteří preferovali přejmenování současných ulic. “K přejmenování ulic a ostatních veřejných prostranství na území města ve Zlíně historicky docházelo většinou se změnou režimu, například v době protektorátu. Proto od roku 1990 dodržujeme princip, že je možné pouze nově pojmenovávat, nikoliv přejmenovávat,“ uvedl primátor města Jiří Korec.

Neprošel ani návrh občanů, aby jméno Václava Havla nesl Sad Svobody, který byl pojmenován 22. června 1945 jako výraz radosti z osvobození. Podle zdůvodnění byly první kroky prezidenta Václava Havla ve městě spojovány s Městským divadlem Zlín, proto bude po prvním prezidentovi České republiky pojmenována právě lokalita za divadlem, která je podle vedení města pro tento účel ideální také vzhledem k vnímání Havla jako dramatika.

Zdroj a foto: město Zlín

Související články

Doporučujeme

19 Comments

  3. Zlín je překrásné město.Bydlela jsem tam 38 let a nemužu zapomenout…Jelikož jsem ovdověla,vrátila jsem se do svého rodiště ve Znojmě.Znojmo je též hezké,ale těžko se mi se Zlínem loučilo.

    1
    Odpovědět

    • Ano, město je krásné, ale záhadou zůstává, co zdejší konšely motivuje k tomu, že přidělují názvy lokalit podle význačných osob ze sousední země a nepoužijí spíše místní neméně význačné rodáky. Když ne z Valašska, Slovácka nebo Hané, které se všechny tři ve Zlíně vzácně prolínají, tak alespoň z ostatních oblastí Moravy. Že by touha po slávě, moci a osobním prospěchu z přízně oligarchů ve vzdáleném pragocentru?

      Odpovědět

      • Nemyslím si, že je to touha po slávě či přízni. Jednoduše to v mají v hlavách nastavené tak, že zde nevidí stát tvořený třemi zeměmi, ale jednu zemi, ve veřejném a mediálním prostoru vytrvale prezentovanou nyní jako Česko. Že mohli vybrat některé lokální osobnosti, to je pravda, ale převážil výběr těchto jmen s pohnutým životním osudem. A že byli shodou okolností z Čech, je asi ani nenapadlo.

        Odpovědět

        • Jistě to lze i takto omluvit – nastavením v hlavách. Já si však myslím, že výběr osob není takto náhodný “vezměme někoho s hodně pohnutým osudem, a pojmenujme po něm něco”. Cíleně jsou vybírány osobnosti právě z historie Čechů, ať už jsou tito z Čech nebo z tzv. východu Česka k Moravě se nehlásící, pokud po takových ještě v “našem” městě/obci nic pojmenováno není. Český student Palach i česká poslankyně Horáková mají extrémní význam právě pro utužení centralistické uvědomění a tím i moci nad porobenými územími – patři mezi ty, kteří utužují hrdost Čechů na správnost jejich pragocentristické politiky. U nás na Moravě je tragédie používat jména cizích hrdinů, jako bychom neměli dost našich. A pokud je to už zautomatizováno “v hlavách”, je to tragédie ještě větší.

          Odpovědět

          • Jak říkali včera v ČESKÉ televizi, “probuzení Čechům trvalo 300 roků”. Kdo ví, jak dlouho bude “probuzení” trvat Moravanům…

          • Na první pohled to vypadá jako tragédie, nezapomínejme ovšem , že Zlín se stal pod pragocentralizmem krajským městem což by pod Brnem asi nebyl . Jistá servilnost moravských měst Ol nebo Zlína je zřejmá a místním papalášům jde taky o korýtka , netřeba si nic namlouvat. Trochu jiný pohled : včera na ČR Brno vysílali anketu dělanou mezi žáky Zš a výsledek katastrofa jeden z deseti věděl co se vlastně slaví. Dnes Country rádio vysílalo anketu jak a kdo slavil svátek a výsledek neslavil vůbec nikdo – přesněji kecy slavil jsem prací atd. Ono taky slavit svátek dávno rozpadlé republiky je na palici. Počkal bych jak dopadne sčítání a především bude zajímavé kolik obyvatel se přihlásí k Čechům bez připočtení národnosti moravské – slezské nebo romské. ČR se pomalu rozpadá a spíše připomíná chcípající kobylu , která už jenom kolem sebe kope. Bohužel Moravané tohoto stavu nedokáží náležitě využít tak jako např. Slováci když dosáhli federace .

            2

          • Znovu opakuji, nejsou to pro zlínské konšely cizí hrdinové, berou republiku jako celek, tak to holt mají „ v hlavách “. Nezaobírají se Moravou den co den, možná ani minutu za měsíc. Navíc pokud zrovna vy máte dobré znalosti politiky, historie nebo státní správy, běžná populace nemá ani setinu těchto znalostí, tyto radní nevyjímaje. Že by uvažovali o tuhém centralismu, porobených územích nebo nedej bože nějaké okupaci, to si vážně nemyslím, to je pro ně úplně mimo mísu. Pořád se žehrá na takovou tu „ zčechizovanost “ obyvatelstva, potom samozřejmě nelze očekávat jiné myšlenkové výkony, než na úrovni zlínské radnice…

  4. Servilnost konšelů v největších moravských městech – Jihlava, Zlín, Olomouc a Moravská Ostrava (tedy s výjimkou Brna a Ostravu na slezské straně jako moravskou také nepočítejme) je více než zřejmá a za stávající mocenské situace ve státě i svým způsobem pochopitelná. Jejich hypotéza, že při samosprávě Moravy na principu zemského zřízení by tato města byla nějak “pod Brnem”, je však primitivně zavádějící. Princip spolkového uspořádání má fungovat tak, aby tato města v žádném případě nebyla “pod Brnem” ale měla mnohem širší samosprávu, mnohem výhodnější rozpočtové určení daní, než mají dnes, kdy doslova “úpí pod Prahou”. Nicméně s hloupým potěšením vnímají, že Brno z nostalgie po svém statusu hlavního města Moravského markrabství “úpí ještě víc”. Principy “cizího neštěstí potěší” a “rozděl a panuj” jsou trvale platné. Nikde také není dáno, že při českými panovníky pečlivě vybudovaném polycentrickém charakteru Moravy by zrovna Brno muselo být obnoveno jako zemské centrum, stejně dobře by se jím mohl v budoucnu stát Olomouc, Kroměříž, Velehrad nebo jiné vhodné neutrálnější místo.

    Odpovědět

    • Souhlas , ale přiznejme si ,že žádné jiné centrum Moravy než Brno nepřichází do úvahy – prostě to není možné z mnoha důvodů. Stejně tak přirozeným centrem Slovenska je Bratislava ( přitom to bylo původně madarské město ). Pořád vnímám zásadní problém v tom , že moravské hnutí není schopno v nastalé krizi pro Moravu něco vytěžit.

      Odpovědět

    • Jihlava, Zlín, Olomouc a Moravská Ostrava … by tato města byla nějak “pod Brnem”
      —
      Omo také záleží na tom, jak byly nastaveny dopravní cesty na Moravě. Zlín je, jak píšete, na křižovatce Valašska, Slovácka a Hané. Přitom ze Slovácka byla doprava směrována vždy směrem na Brno. Zlín se snaží přesměrovat dopravu směrem k sobě, což je vidět na železnici (priorita Zlín-Vizovice na úkor Vlárské dráhy) i v silniční dopravě (za Zlínem už celkem zbytečná dálnice D49 na úkor silnice I/50).

      Odpovědět

      • Zlín leží v dotyku s periferiemi území Hané, Valašska i Slovácka, ovšem všechny tyto oblasti mají svá tradiční centra jinde – Olomouc/Přerov/Prostějov, Vsetín a Uherské Hradiště/Kyjov. Zlín je mladé město, vyrostlé až v posledním století s rozvojem Baťových podnikatelských aktivit. Zlínský kraj je pak poměrně umělá konstrukce sociálních inženýrů vlád komunisty K. Gottwalda a sociálního “demokrata” M. Zemana. Spádovost také záleží na lidnatosti města, město 4x větší má přirozeně 4x větší spádovost, s tím ani sociální inženýři v době nesvobody a v době opoziční smlouvy nic moc nenadělali a dlouhodobě v řádu jednoho století ani nenadělají. To už tak je. Tím pádem např. Slovácko spáduje více do Brna než do Zlína, i když uměle je viditelná snaha státní moci tento v vývoj narušit.

        1
        Odpovědět

  5. Jasně že to pro zlínské konšely nejsou Horáková s Palachem “cizí hrdinové” a že berou republiku jako “celek”, a že o nich nelze očekávat ani minimální vnímání moravské tragédie a tuhého centralismu, o to vše se mocenská censura i vštípena autocensura stará víc než dobře.

    Odpovědět

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*